Bava kama 91b בבא קמא

a učí: Kdo zraní sám sebe, ačkoli nesmí, je osvobozen! – Říká mu toto: Netřeba [ani] mluvit o potupě, neboť člověk smí zostudit sám sebe; ale i zranění, ačkoli člověk nesmí zranit sám sebe – když ho zraní jiní, jsou povinni [platit].

A člověk nesmí zranit sám sebe? Vždyť bylo učeno: Mohl bych myslet, že přísahal-li, že si ublíží, a neublížil si, je osvobozen? Písmo říká: „Ublížit nebo prospět“ (Lv 5,4) – jako prospět [je věcí] dovolenou, tak i ublížit [je věcí] dovolenou. Zahrnu [tedy toho], kdo přísahal, že si ublíží, a neublížil si.

Šmuel řekl: [Přísahal]: Budu sedět v postu.

Obdobně ohledně ublížení jiným – [přísahat], že je přiměje [sedět] v postu? Může snad [člověk] přimět jiné sedět v postu?

Ano, když je zavře do místnosti.

Ale vždyť bylo učeno: Co je ublížení jiným? [Přísaha]: Udeřím toho a toho a rozbiju mu lebku.

Nýbrž je to spor tannaitů: jsou, kdo říkají, že člověk nesmí zranit sám sebe, a jsou, kdo říkají, že člověk smí zranit sám sebe.

Kdo je tanna, o němž jsi slyšel, že říká, že člověk nesmí zranit sám sebe? Chceš-li říci, že je to tento tanna, neboť bylo učeno: „A vaši krev, [prolitou] vašimi dušemi, budu vyhledávat“ (Gn 9,5) – rabi Elazar říká: Z ruky vašich duší budu vyhledávat vaši krev.

Ale snad je usmrcení odlišné.

Nýbrž je to tento tanna, neboť bylo učeno: Trhá se [oděv] nad mrtvým, a není to [podle] mravů Emorejců. Rabi Elazar řekl: Slyšel jsem, že kdo trhá [oděv] nad mrtvým příliš, je bičován kvůli [zákazu] „nezničíš“, a tím spíše [kdo zraní] své tělo.

Ale snad jsou oděvy odlišné, neboť je to ztráta, která se nenahradí. Jako [v případě], kdy rabi Jochanan nazýval šaty „těmi, kdo mne ctí“, a Rav Chisda, když procházel mezi trním a bodláčím, vyhrnoval si šaty a říkal: Toto [tělo] se zahojí, a toto [oděv] se nezahojí.

Nýbrž je to tento tanna, neboť bylo učeno: Rabi Elazar ha-Kappar Berabi řekl: Co učí Písmo [výrazem] „A usmíří ho, protože zhřešil na duši“ (Nu 6,11)? Na jaké duši tento zhřešil? Nýbrž [na své duši], neboť se trápil [zdrženlivostí] od vína. A není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže tento, který se trápil jen [zdrženlivostí] od vína, je nazýván hříšníkem, tím spíše ten, kdo se trápí [zdrženlivostí] ode všeho.

Kdo pokácí své sazenice atd. Raba bar bar Chana učil před Ravem: [Řekl-li]: „Zabil jsi mého býka, pokácel jsi mé sazenice“, [a druhý odpověděl]: „Ty jsi mi řekl, abych ho zabil, ty jsi mi řekl, abych je pokácel“ – je osvobozen. [Rav] mu řekl: Pokud tak, nenecháš lidi žít! Má to snad jen v moci [svého tvrzení]?

Řekl mu: [Mám to] vymazat? Odpověděl mu: Ne, vylož svou baraitu [o případu] býka určeného k zabití a stromu určeného k pokácení.

Pokud tak, na co si stěžuje? – Že mu říká: Chtěl jsem sám vykonat toto přikázání.

Neboť bylo učeno: „Vylije [krev] a přikryje“ (Lv 17,13) – kdo vylil, ten přikryje. A stalo se, že jeden porazil [zvíře] a jeho bližní ho předešel a přikryl [krev], a Raban Gamliel ho zavázal dát mu deset zlatých.

Rav řekl: Datlovou palmu, která nese kav [datlí], je zakázáno pokácet.

Namítají: Kolik má být na olivovníku, aby se nepokácel? Čtvrt [kavu]. – Olivovníky jsou odlišné, protože jsou vzácné.

Rabi Chanina řekl: Můj syn Šivchat zemřel jen proto, že pokácel fíkovník před jeho časem. Ravina řekl: A měl-li [strom] větší hodnotu [jako dřevo], je to dovoleno.

Bylo také učeno: „Jen strom, o němž víš“ (Dt 20,20) – to je ovocný strom; „že to není strom, z něhož se jí“ – to je neplodný strom.

A když nakonec zahrnuje vše, co učí Písmo [slovy] „že to není strom, z něhož se jí“? Aby se neplodný [strom] kácel přednostně před ovocným.