Berachot 60a ברכות

Z toho plyne, že když koupil a znovu koupil, podle všech nemusí žehnat.

A někteří říkají: Rav Huna řekl: To učili jen o tom, kdo nekoupil a znovu nekoupil, ale koupil-li a znovu koupil, nemusí žehnat. A rabi Jochanan řekl: I když koupil a znovu koupil, musí žehnat. Z toho plyne, že když má [podobné] a koupil, podle všech musí žehnat.

Namítá se: Postavil-li nový dům a nemá podobný, koupil-li nové nádobí a nemá podobné, musí žehnat; má-li podobné, nemusí žehnat – slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Tak i tak musí žehnat.

Podle první verze je to v pořádku: Rav Huna je podle rabiho Meira a rabi Jochanan podle rabiho Jehudy. Ale podle druhé verze: Rav Huna je v pořádku podle rabiho Jehudy, ale rabi Jochanan – podle koho mluví? Ani podle rabiho Meira, ani podle rabiho Jehudy!

Rabi Jochanan ti řekne: Totéž platí, že podle rabiho Jehudy i ten, kdo koupil a znovu koupil, musí žehnat; a to, že se přou o případ, kdy má a koupil, je proto, aby tě poučili o síle [názoru] rabiho Meira: že i kdo koupil a [už] má, nemusí žehnat, a tím spíše kdo koupil a znovu koupil, nemusí žehnat.

Ať se tedy přou o případ, kdy koupil a znovu koupil, že nemusí žehnat, aby tě poučili o síle [názoru] rabiho Jehudy! [Ukázat] sílu povolujícího názoru je [Tanovi] přednější.

„Žehná nad zlým atd.“

Jak to vypadá? Například když voda protrhla [břeh] na jeho poli. I když je to pro něj dobré, protože jeho pole pokryje naplavenina a zlepší se, teď je to přece jen zlé.

„A nad dobrým atd.“

Jak to vypadá? Například když našel nalezenou věc. I když je to pro něj zlé, protože kdyby o ní uslyšel král, vzal by mu ji, teď je to přece jen dobré.

„Byla-li jeho žena těhotná a on řekl: Kéž je [Tvá] vůle, aby porodila atd. – to je marná modlitba.“

A modlitba nepomáhá? Rav Josef namítá: „Potom porodila dceru a nazvala ji Dína“ (Gn 30,21). Co znamená „potom“? Rav řekl: Poté, co Lea vynesla sama nad sebou soud (din) a řekla: Dvanáct kmenů má vzejít z Jákoba; šest vzešlo ze mě a čtyři ze služek, to je deset. Bude-li tento chlapec, nebude moje sestra Ráchel ani jako jedna ze služek. Hned se [plod] změnil v dívku, neboť je řečeno: „a nazvala ji Dína“. – Nepřipomíná se zázračná událost.

A chceš-li, řekni: Událost s Leou byla během čtyřiceti dnů [od početí], jak se učí: První tři dny ať člověk prosí o milosrdenství, aby [semeno] nezahnilo; od tří do čtyřiceti ať prosí o milosrdenství, aby to byl chlapec; od čtyřiceti dnů do tří měsíců ať prosí o milosrdenství, aby [plod] nebyl znetvořený; od tří měsíců do šesti ať prosí o milosrdenství, aby to nebyl potrat; od šesti do devíti ať prosí o milosrdenství, aby vyšel v pokoji.

A pomáhá snad modlitba? Vždyť rabi Jicchak, syn Rava Amiho, řekl: Vydá-li muž semeno první, rodí [žena] dívku; vydá-li žena semeno první, rodí chlapce, neboť je řečeno: „Když žena vydá semeno a porodí chlapce“ (Lv 12,2). O čem tu jednáme? O případu, kdy oba vydali semeno najednou.

„Šel-li cestou.“

Rabanan učili: Příběh o Hillelovi Starším, který se vracel z cesty a uslyšel ve městě křik. Řekl: Jsem si jist, že to není v mém domě. A o něm praví Písmo: „Zlé zprávy se nebojí, jeho srdce je pevné, doufá v Hospodina“ (Ž 112,7). Rava řekl: Kdykoli tento verš vykládáš, dá se vykládat od začátku do konce i od konce do začátku. Od začátku do konce: „Zlé zprávy se nebojí“ – proč? [Protože] „jeho srdce je pevné, doufá v Hospodina“. Od konce do začátku: „Jeho srdce je pevné, doufá v Hospodina“ – [proto] „zlé zprávy se nebojí“.

Jeden žák šel za rabim Jišmaelem, synem rabiho Josího, po tržišti na Sijónu. [Rabi Jišmael] viděl, že se bojí, a řekl mu: Jsi hříšník, neboť je psáno: „Hříšníci na Sijónu se bojí“ (Iz 33,14). Řekl mu: Ale vždyť je psáno: „Blaze člověku, který se ustavičně bojí“ (Př 28,14). Odpověděl mu: To je psáno o slovech Tóry.

Jehuda bar Natan šel za Ravem Hamnunou. Vzdychl. [Rav Hamnuna] mu řekl: Ten člověk si chce přivolat utrpení, neboť je psáno: „Čeho jsem se děsil, to na mě přišlo, a čeho jsem se obával, to mě potkalo“ (Jb 3,25). Ale vždyť je psáno: „Blaze člověku, který se ustavičně bojí“! To je psáno o slovech Tóry.

„Kdo vstupuje do velkoměsta.“

Rabanan učili: Co říká, když vstupuje? Kéž je vůle tvá, Hospodine, můj Bože, abys mě uvedl do tohoto města v pokoji. Když vstoupil, říká: Děkuji ti, Hospodine, můj Bože, že jsi mě uvedl do tohoto města v pokoji. Chystá-li se odejít, říká: Kéž je vůle tvá, Hospodine, můj Bože a Bože mých otců, abys mě vyvedl z tohoto města v pokoji. Když odešel, říká: Děkuji ti, Hospodine, můj Bože, že jsi mě vyvedl z tohoto města v pokoji; a jako jsi mě vyvedl v pokoji, tak mě veď v pokoji, podpírej mě v pokoji, veď mé kroky v pokoji a zachraň mě z rukou každého nepřítele a úkladníka na cestě.

Rav Matna řekl: To učili jen o městě, kde se nesoudí a nepopravuje; ale o městě, kde se soudí a popravuje, si s tím nelámeme hlavu.

Někteří říkají: Rav Matna řekl: I ve městě, kde se soudí a popravuje, [je třeba se modlit], protože se někdy nenajde nikdo, kdo by pro něj hledal zásluhu.

Rabanan učili: Kdo vstupuje do lázně, říká: Kéž je vůle tvá, Hospodine, můj Bože, abys mě zachránil od tohoto a od všeho podobného, a ať mě nepotká pohroma ani vina; a potká-li mě pohroma a vina, ať je má smrt smírem za všechny mé viny.

Abaje řekl: Ať to člověk neříká, aby neotevíral ústa Satanovi, neboť Reš Lakiš řekl, a tak se také učí jménem rabiho Josího: Nikdy ať člověk neotevírá ústa Satanovi.

Rav Josef řekl: Jaký je k tomu verš? Je psáno: „Málem bychom byli jako Sodoma, podobali bychom se Gomoře“ (Iz 1,9). Co jim na to prorok odpověděl? „Slyšte slovo Hospodinovo, vládci Sodomy…“ (Iz 1,10).

Když vychází, co říká? Rav Acha řekl: Děkuji ti, Hospodine, můj Bože, že jsi mě zachránil od ohně.

Rabi Abahu vešel do lázně a podlaha lázně se pod ním propadla. Stal se mu zázrak: stál na sloupu a zachránil sto jeden mužů jednou paží. Řekl: To je to, [co učil] Rav Acha.

Neboť Rav Acha řekl: Kdo jde pustit žilou, říká: Kéž je vůle tvá, Hospodine, můj Bože, aby mi tento úkon byl k uzdravení, a uzdrav mě, neboť ty jsi Bůh, věrný lékař, a tvé uzdravení je pravdivé; neboť lidé nemají [právo] léčit, jen si to zvykli [dělat].

Abaje řekl: Ať to člověk neříká, neboť ve škole rabiho Jišmaele se učilo: „a dá ho jistě vyléčit“ (Ex 21,19) – odtud [plyne], že lékaři bylo dáno svolení léčit.

Když vstane, co říká? Rav Acha řekl: Požehnaný, který uzdravuje zdarma.