Chulin 141a חולין

ať učí [o] větvích stromu, a tím spíše [o] poletující! — Poletující potřeboval [uvést], [aby ukázal], že i když se její křídla dotýkají hnízda, je osvobozen od propuštění.

Vždyť jsme se učili: Když se její křídla dotýkají hnízda, je zavázán propustit! Rav Jehuda řekl: Když to učí naše Mišna, [jde o to], že se dotýká ze strany.

Je-li tam [jen jedno] mládě atd. Jeden z rabínů řekl Ravovi: Řekni to obráceně: Je-li tam jen jedno mládě nebo jedno vejce, je osvobozen od propuštění, protože potřebujeme „mláďata“ nebo „vejce“, a to tu není;

byla-li tam mláďata, která létají, nebo neoplozená vejce, je zavázán propustit, jak je řečeno: „hnízdo“ — hnízdo v každém případě. — Je-li tomu tak, ať Písmo napíše: „a matka sedí na nich“; co [znamená]: „a matka sedí na mláďatech nebo na vejcích“ (Dt 22,6)? Aby srovnalo mláďata s vejci a vejce s mláďaty.

MIŠNA: Propustil ji a vrátila se, i čtyřikrát nebo pětkrát — je zavázán, jak je řečeno: „Matku zajisté propustíš“ (Dt 22,7). Řekl: Hle, beru matku a propouštím mláďata — je zavázán, jak je řečeno: „Matku zajisté propustíš“. Vzal mláďata a vrátil jí je a potom se na ně matka vrátila — je osvobozen od propuštění.

GEMARA: Jeden z rabínů řekl Ravovi: Řekni [raději]: „propusť“ [šaleach] — jednou, „propustíš“ [tešalach] — dvakrát.

Odpověděl mu: „Propusť“ — i stokrát. „Propustíš“ — mám jen [případ, kdy ji bere] pro svévolnou potřebu; pro potřebu přikázání odkud? Proto Písmo říká: „propustíš“ — v každém případě.

Rabi Aba, syn Rav Josefa bar Ravy, řekl Rav Kahanovi: Důvodem je tedy, že Milosrdný napsal „propustíš“; jinak bych řekl, že pro potřebu přikázání ne? Je to příkaz i zákaz, a příkaz nevytlačuje zákaz spojený s příkazem!

Není to potřeba [pro případ], kdy přestoupil a vzal matku: zákaz už tu není, je tu jen příkaz; mohl bys myslet: ať přijde příkaz a vytlačí příkaz; učí nás [opak].

To je dobré pro toho, kdo učí „splnil [příkaz], či nesplnil“;

ale pro toho, kdo učí „zmařil [příkaz], či nezmařil“ — dokud ji neporazil, zákaz nepřestoupil.

A navíc podle rabiho Jehudy, který říká, že „propusť“ znamená [propustit] od počátku, tu není ani příkaz.

Spíše řekl Mar bar Rav Aši: [Jde] například [o případ], kdy ji vzal za účelem propuštění: zákaz tu není, je tu jen příkaz; ať tedy přijde příkaz a vytlačí příkaz.

V čem je tento příkaz silnější než tamten příkaz? Mohl bys myslet: protože Mistr řekl: Velký je pokoj mezi mužem a jeho ženou, neboť Tóra řekla, že jméno Svatého, budiž požehnán, napsané ve svatosti, ať je smyto do vody;

a tento malomocný, dokud není očištěn, má zakázaný manželský styk, jak je psáno: „a bude pobývat venku za svým stanem sedm dní“ (Lv 14,8) — „svým stanem“, to je jeho žena; odtud [víme], že má zakázaný manželský styk. Mohl bys myslet: protože má zakázaný manželský styk, ať přijde jeho příkaz a vytlačí příkaz propuštění z hnízda; učí nás [opak].

MIŠNA: Kdo vezme matku spolu s mláďaty — rabi Jehuda říká: Dostane bičování a nepropouští; a mudrci říkají: Propouští a nedostane bičování. Toto je pravidlo: Za žádný zákaz, k němuž se váže „vstaň a vykonej“, se nebičuje.

GEMARA: Rabi Aba bar Memel se ptal: Je důvodem rabiho Jehudy to, že soudí, že za zákaz převedený na příkaz se bičuje?

Nebo snad obecně soudí, že za zákaz převedený na příkaz se nebičuje, a zde je důvodem to, že soudí, že „propusť“ znamená od počátku?

Pojď a slyš: Zloděj a lupič jsou zahrnuti do [trestu] bičování; to jsou slova rabiho Jehudy. A zde jde přece o zákaz převedený na příkaz, protože Milosrdný řekl: „Neloupež“ (Lv 19,13) [a] „vrátí uloupené“ (Lv 5,23). Z toho plyne, že důvodem rabiho Jehudy je, že soudí, že za zákaz převedený na příkaz se bičuje.

Rabi Zera mu řekl: Neříkal jsem vám: Každá baraita, která se neučila v domě