Chulin 17a חולין

tím spíše nyní, když se vzdálili ještě více!

Nýbrž Rav Josef řekl: Je to rabi Akiva; neboť se učí: „Bude-li od tebe příliš vzdáleno místo, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam položil své jméno, budeš porážet ze svého skotu a bravu“ (Dt 12,21). Rabi Akiva říká: Verš přichází jen proto, aby jim zakázal maso [zvířat] probodnutých; neboť zpočátku jim bylo maso probodnutých dovoleno, a když vešli do země, bylo jim maso probodnutých zakázáno.

A nyní, když odešli do vyhnanství, mohl bych myslet, že se vrátí k původnímu dovolení; proto jsme se učili: vždy se poráží.

V čem se přou? Rabi Akiva je toho názoru, že maso z chuti nebylo nikdy zakázáno; rabi Jišmael je toho názoru, že maso probodnutých nebylo nikdy dovoleno.

Podle rabiho Jišmaela je pochopitelné, proč je psáno: „Porazí mladého býka“ (Lv 1,5); ale podle rabiho Akivy, co [znamená] „porazí“? – Oběti jsou něco jiného.

Podle rabiho Jišmaela je pochopitelné, proč je psáno: „Má se pro ně porazit brav a skot?“ (Nu 11,22); ale podle rabiho Akivy – co [znamená] „má se pro ně porazit brav a skot“? Mělo by stát „probodnout“! – Jejich probodnutí, to je jejich porážka.

Podle rabiho Jišmaela je pochopitelné, co jsme se učili: Kdo porazí a [zvíře] se mu v ruce stane zdechlinou, a kdo probodne nebo vytrhne [znaky], je osvobozen od zakrývání [krve]; ale podle rabiho Akivy, proč je osvobozen od zakrývání?

Jelikož to bylo [jednou] zakázáno, je to zakázáno.

Podle rabiho Akivy, který říká, že maso z chuti nebylo nikdy zakázáno, je pochopitelné, proč je psáno: „Jen jak se jí gazela a jelen, tak to budeš jíst“ (Dt 12,22); ale podle rabiho Jišmaela – byly snad dovoleny samy gazela a jelen?

Milosrdný zakázal domácí zvíře, které je vhodné k obětování; ale divoké zvíře, které není vhodné k obětování, Milosrdný nezakázal.

Rabi Jirmeja se tázal: Kusy masa probodnutých [zvířat], které si Izraelité přinesli s sebou do země – jak je to s nimi?

Kdy? Řekneš-li, během sedmi [let], kdy dobývali – když jim tehdy byla dovolena i nečistá věc, jak je psáno: „a domy plné všeho dobrého“ (Dt 6,11), a rabi Jirmeja bar Abba řekl jménem Rava: [To jsou] vepřové kýty – je třeba se ptát na maso probodnutých?

Nýbrž [ptá se] na dobu potom. A chceš-li, řekni: skutečně během sedmi [let], kdy dobývali; dovolena jim byla [jen] kořist modloslužebníků, jejich vlastní [maso] dovoleno nebylo. Zůstává nerozhodnuto.

Raba řekl: Vyložil jsi „všichni smějí porážet“ a „vždy se smí porážet“; [ale] „vším se smí porážet“ – jak to vyložíš?

A kdybys řekl: ať křemenem, sklem či slupkou rákosu – vždyť se to učí obdobně jako ty [ostatní]: mluví-li ty o porážejících, mluví i toto o porážejících, a mluví-li ty o poražených, mluví i toto o poražených.

Nýbrž Rava řekl: „Všichni smějí porážet“ – jedno má zahrnout Kutejce a druhé odpadlého Izraelitu; „vždy se smí porážet“ – ve dne i v noci, na střeše i na palubě lodi; „vším se smí porážet“ – křemenem, sklem i slupkou rákosu.

„Kromě zubatého žacího srpu a pily.“ Šmuelův otec udělal [do nože] vrub a poslal [otázku], udělal vrub a poslal. Poslali mu: Učili jsme se „jako pila“.

Naši mistři učili: