Učili naši mistři: „Neboť tak mi bylo přikázáno“, „jak jsem přikázal“ (Lv 10,18), „jak přikázal Hospodin“ (Lv 10,15). „Neboť tak mi bylo přikázáno“ – ať to jedí ve smutku; „jak jsem přikázal“ – v době úkonu; [a] řekl jim „jak přikázal Hospodin“ – a neříkám to sám od sebe.
ת"ר כי כן צויתי (ויקרא י, יח) כאשר צויתי (ויקרא י, טו) כאשר צוה ה' כי כן צויתי באנינות יאכלוה כאשר צויתי בשעת מעשה אמר להם כאשר צוה ה' ולא מאלי אני אומר
Řekl rabi Josi bar Chanina: Spodky nejsou v oddíle [o zasvěcení] psány; když [Písmo] říká: „A toto je věc, kterou jim učiníš, abys je posvětil, aby mi sloužili jako kohanim“ (Ex 29,1), [je to], aby zahrnulo spodky a desetinu efy.
א"ר יוסי בר חנינא מכנסים אין כתובין בפרשה כשהוא אומר (שמות כט, א) וזה הדבר אשר תעשה להם לקדש אותם לכהן להביא המכנסים ועשירית האיפה
Budiž, spodky jsou psány v oddíle o rouchu; ale odkud víme o desetině efy? Vyvozuje se [shodou výrazů] „toto – toto“: „Toto je oběť Aharona a jeho synů, kterou přinesou Hospodinu… desetinu efy“ (Lv 6,13).
בשלמא מכנסים כתיבי בענינא דבגדים אלא עשירית האיפה מנא לן אתיא זה זה (ויקרא ו, יג) מוזה קרבן אהרן ובניו אשר יקריבו לה' עשירית האיפה
Řekl rabi Jochanan jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Odkud [víme], že i přečtení oddílu je nezbytnou podmínkou? Písmo říká: „A Mojžíš řekl pospolitosti: Toto je věc, kterou Hospodin přikázal“ (Lv 8,5) – i řeč je nezbytnou podmínkou.
א"ר יוחנן משום ר"ש בן יוחאי מניין שאף מקרא פרשה מעכב ת"ל (ויקרא ח, ה) ויאמר משה אל העדה זה הדבר אשר צוה ה' אפילו דיבור מעכב
Jak je oblékl? „Jak je oblékl“ – co se stalo, stalo se! Spíše: jak je oblékne v budoucnu? I v budoucnu – až přijdou Aharon a jeho synové a Mojžíš s nimi, [budou to vědět].
כיצד הלבישן כיצד הלבישן מאי דהוה הוה אלא כיצד מלבישן לעתיד לבוא לעתיד לבוא נמי לכשיבואו אהרן ובניו ומשה עמהם
Spíše [otázka zní]: jak je oblékl – aby se pochopily verše? Rozcházejí se v tom synové rabiho Chiji a rabi Jochanan: jeden říká: Aharon a potom jeho synové; a druhý říká: Aharon a jeho synové současně.
אלא כיצד הלבישן למיסבר קראי פליגי בה בני ר' חייא ורבי יוחנן חד אמר אהרן ואח"כ בניו וחד אמר אהרן ובניו בבת אחת
Řekl Abaje: Ohledně suknice a turbanu se nikdo nerozchází, že [nejprve] Aharon a potom jeho synové, neboť jak v příkazu, tak ve vykonání je Aharon uveden první. Rozcházejí se ohledně pásu: ten, kdo říká „Aharon a potom jeho synové“ – protože je psáno: „a opásal ho pásem“ (Lv 8,7), a potom je psáno: „a opásal je pásem“ (Lv 8,13); a ten, kdo říká „Aharon a jeho synové současně“ – protože je psáno: „a opášeš je“ (Ex 29,9). A podle toho, kdo říká „Aharon a jeho synové současně“ – vždyť je psáno „a opásal ho pásem“ a potom je psáno „a opásal je pásem“!
אמר אביי בכתונת ומצנפת כולי עלמא לא פליגי דאהרן ואח"כ בניו דבין בצוואה ובין בעשיה אהרן קדים כי פליגי באבנט מאן דאמר אהרן ואחר כך בניו דכתיב (ויקרא ח, ז) ויחגור אותו באבנט והדר כתיב ויחגור אותם אבנט ומאן דאמר אהרן ובניו בבת אחת דכתיב (שמות כט, ט) וחגרת אותם ולמאן דאמר אהרן ובניו בבת אחת הכתיב ויחגור אותו באבנט והדר כתיב ויחגור אותם אבנט
Originál: Yoma 5b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.