Joma 76b יומא

(je vinen).

Nýbrž vyvozuje se „šechar“ ze „šechar“ u nazíra: jako tam [jde o] víno, tak i zde [jde o] víno.

A je tiroš víno? Vždyť se učí: Kdo se zaváže slibem zdržet se tiroše, má zakázány všechny druhy sladkostí, ale víno má dovoleno. A není to víno? Vždyť je psáno: „A tiroš rozkvete panny“ (Za 9,17)? [To znamená:] věc, která pochází z tiroše, rozkvete panny.

Ale vždyť je psáno: „A tvé lisy budou přetékat tirošem“ (Př 3,10)? [To znamená:] věc, která pochází z tiroše – tvé lisy budou přetékat.

Ale vždyť je psáno: „Smilstvo, víno a tiroš berou rozum“ (Oz 4,11)? Nýbrž podle všech je tiroš víno, ale u slibů se řídíme řečí lidí.

A proč se nazývá jajin a proč se nazývá tiroš? Jajin – protože přináší světu nářek (jelala); tiroš – protože každý, kdo se do něj pouští, se stane chudým (raš).

Rav Kahana poukázal na rozpor: Píše se tiraš a čteme tiroš: zaslouží-li si [člověk], stane se hlavou (roš); nezaslouží-li si, stane se chudým (raš). (A to je [výrok] Ravy, neboť) Rava poukázal na rozpor: Píše se jesamach a čteme jesamach [tj. lze číst „rozveselí“ i „zpustoší“]: zaslouží-li si, rozveselí ho; nezaslouží-li si, zpustoší ho. A to je to, co řekl Rava: Víno a vonné věci mě učinily moudrým.

Odkud víme, že umývání a mazání se nazývají trápením? Neboť je psáno: „Lahodný chléb jsem nejedl, maso a víno nepřišly do mých úst a mastí jsem se nemazal“ (Da 10,3). Co [znamená] „lahodný chléb jsem nejedl“? Rav Jehuda, syn Rav Šmuele bar Šilata, řekl: Nejedl ani chléb z jemné pšenice.

A odkud víme, že se to počítá jako trápení? Neboť je psáno: „Řekl mi: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy jsi zaměřil své srdce k porozumění a k pokoření se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena, a já jsem přišel kvůli tvým slovům“ (Da 10,12).

Našli jsme mazání; odkud víme umývání? Rav Zutra bar Tovija řekl: Verš říká: „Vniklo jako voda do jeho nitra a jako olej do jeho kostí“ (Ž 109,18). Ale řekni [že voda je] jako pití? [Voda je] obdobou oleje: jako olej [působí] zvenčí, tak i voda zvenčí.

Ale vždyť tana to bere obráceně, neboť jsme se učili: Odkud [víme], že mazání je o Jom kipuru jako pití? I když pro to není důkaz, je pro to náznak, neboť se říká: „Vniklo jako voda do jeho nitra a jako olej do jeho kostí.“ Nýbrž Rav Aši řekl: Umývání je pochopitelné ze samotného verše, neboť je psáno: „A mastí jsem se nemazal“ [kdo se nemaže, tím spíše se nemyje].

Co [znamená] „a já jsem přišel kvůli tvým slovům“? To je to, co je psáno: „A sedmdesát mužů ze starších domu Izraele, a Jaazanjáš, syn Šafanův, stál mezi nimi, stáli před nimi, každý měl v ruce svou kadidelnici a stoupala vůně oblaku kadidla“ (Ez 8,11). „Vztáhl podobu ruky a uchopil mě za kadeř mé hlavy; duch mě zdvihl mezi zemí a nebem a přivedl mě v Božích viděních do Jeruzaléma ke vchodu do vnitřní brány, obrácené k severu, kde