Kidušin 18a קידושין

a zde o syna, jehož početí bylo mimo svatost, ale narození ve svatosti.

Rav Chija bar Avin řekl jménem rabi Jochanana: Modloslužebník dědí po svém otci podle Tóry, neboť je psáno: „Neboť Esauovi jsem dal do dědictví horu Seír“ (Dt 2,5). – Ale snad je odpadlý Izraelita jiný případ? – Spíše odtud: „Neboť synům Lotovým jsem dal do dědictví Ar“ (Dt 2,9).

A Rav Chija bar Avin – proč neřekl jako Rava? Je snad psáno: „A bude počítat se svým kupcem“ (Lv 25,50) – a ne s dědici svého kupce?

A Rava – proč neřekl jako Rav Chija bar Avin? Kvůli úctě k Abrahamovi je to jiné.

Učili naši mistři: Něco platí u hebrejského otroka, co neplatí u hebrejské otrokyně, a něco platí u hebrejské otrokyně, co neplatí u hebrejského otroka. U hebrejského otroka [platí], že odchází po letech, v jubilejním roce a smrtí pána, což neplatí u hebrejské otrokyně. A u hebrejské otrokyně [platí], že odchází znaky dospělosti, není prodávána podruhé a vykupuje se proti jeho vůli, což neplatí u hebrejského otroka.

Řekl mistr: Něco platí u hebrejského otroka, co neplatí u hebrejské otrokyně. Ale stavme proti tomu: „Hebrejská otrokyně má oproti němu navíc, že vykupuje sama sebe znaky dospělosti“! Řekl Rav Šešet: Například když ji [pán] určil za manželku.

Určil ji – to je samozřejmé, potřebuje rozvodový list! – Mohl bys říci, že tím od ní nepomíjí [vlastnictví pána]; přichází nás poučit. Je-li tak, proč [baraita říká], že odchází znaky? Takto to míní: Neurčil-li ji, odchází i znaky.

A není prodávána podruhé: Z toho plyne, že hebrejský otrok prodáván podruhé je. Ale vždyť se učí: „Za svou krádež“ (Ex 22,2) – a ne za dvojnásobnou náhradu; „za svou krádež“ – a ne za své svědectví ve zlém úmyslu; „za svou krádež“ – jakmile byl jednou prodán, nesmíš ho už znovu prodat.

Řekl Rava: Není to rozpor: zde jde o jednu krádež, zde o dvě krádeže.

Řekl mu Abaje: „Za svou krádež“ znamená [i] mnoho [krádeží]! Spíše řekl Abaje: Není to rozpor: zde jde o jednoho člověka, zde o dva lidi [okradené].

Učili naši mistři: Ukradl-li tisíc a má cenu pět set, je prodán a znovu prodán. Ukradl-li pět set a má cenu tisíc, není prodán vůbec. Rabi Eliezer říká: Odpovídá-li jeho krádež jeho prodejní ceně, je prodán, a ne-li, není prodán.

Řekl Rava: V tom rabi Eliezer porazil rabíny: proč se liší [případ], kdy ukradl pět set a má cenu tisíc, že není prodán? Protože Milosrdný řekl, ať je prodán celý, a ne z poloviny. Stejně tak Milosrdný řekl, ať je prodán za svou krádež, a ne za polovinu své krádeže.

A vykupuje se proti jeho vůli: Rava chtěl říci: proti vůli pána. Řekl mu Abaje: Co to znamená? Že mu napíšeme dlužní úpis na její cenu? Proč, drží-li v ruce perlu, mám mu dát střep?

Spíše řekl Abaje: Proti vůli otce, kvůli poskvrně rodiny. Je-li tak, ať u hebrejského otroka také donutíme příslušníky rodiny kvůli poskvrně rodiny! – On by šel a znovu se prodal.

I zde by [otec] šel a znovu ji prodal! – Vždyť učí: „není prodávána podruhé“. A čí je to [učení]? Je to rabi Šimon, jak se učí: Člověk smí prodat svou dceru k manželství a znovu za otrokyni, a znovu k manželství po otroctví, ale ne za otrokyni po manželství. Rabi Šimon říká: Jako člověk nesmí prodat svou dceru za otrokyni po manželství, tak nesmí prodat svou dceru za otrokyni po otroctví.

A jde o spor těchto Tanaitů, jak se učí: „Když s ní zradil“ (Ex 21,8)