ההוא לקובעו חובה ואפי' לרבי יהושע
Kidušin 21b קידושין
Struktura debaty:Baraita 2Otázka 1Důkaz 1
Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
Pojď a slyš: Proč Písmo říká „vykoupí ho“, „vykoupí ho“, „vykoupí ho“ (Lv 25,48) třikrát? K zahrnutí všech vykoupení, aby se vykupovala v tomto pořadí. Nejsou to snad domy v opevněných městech a hebrejský otrok prodaný Izraelitovi? – Ne, domy v otevřených osadách a dědičné pole. – O domech v otevřených osadách je výslovně psáno: „budou počítány jako pole v zemi“ (Lv 25,31)! – Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Bližší [příbuzný] má přednost před vzdálenějším.
ת"ש מה ת"ל (ויקרא כה, מח) יגאלנו יגאלנו יגאלנו ג' פעמים לרבות כל הגאולות שנגאלות כסדר הזה מאי לאו בתי ערי חומה ועבד עברי הנמכר לישראל לא בתי חצרים ושדה אחוזה בתי חצרים בהדיא כתיב בהו (ויקרא כה, לא) על שדה הארץ יחשב אמר רב נחמן בר יצחק לקרוב קרוב קודם:
A otrok s probodnutým uchem je získáván probodnutím: Jak je psáno: „A jeho pán mu probodne ucho šídlem“ atd. (Ex 21,6).
והנרצע נקנה ברציעה: דכתיב (שמות כא, ו) ורצע אדוניו את אזנו במרצע וגו':
A vykupuje sám sebe jubilejním rokem a smrtí pána: Jak je psáno: „a bude mu sloužit“ – [jemu], a ne synovi ani dceři; „navěky“ – do „věku“ jubilejního roku.
וקונה את עצמו ביובל ובמיתת האדון: דכתיב ועבדו ולא את הבן ולא את הבת לעולם לעולמו של יובל
Učili naši mistři: „Šídlo“ – mám tak jen šídlo; odkud zahrnout trn, osten, jehlu, vrtáček a rydlo? Písmo praví: „A vezmeš“ (Dt 15,17) – k zahrnutí čehokoli, co lze vzít do ruky – slova rabi Josiho, syna rabi Jehudy.
תנו רבנן מרצע אין לי אלא מרצע מנין לרבות הסול והסירא והמחט והמקדח והמכתב ת"ל (דברים טו, יז) ולקחת לרבות כל דבר שנקח ביד דברי ר' יוסי בר' יהודה
Rabi říká: Jako šídlo je zvláštní tím, že je z kovu, tak i cokoli z kovu. Jiný výklad: „to šídlo“ – k zahrnutí velkého šídla.
רבי אומר מה מרצע מיוחד של מתכת אף כל של מתכת ד"א המרצע להביא המרצע הגדול
Řekl rabi Elazar: Judan Beribi vykládal: Když probodávají, probodávají jen na ušním lalůčku. A mudrci říkají: Hebrejský otrok, který je kohenem, se nepropichuje, protože by se stal tělesně vadným. A řekneš-li, že probodávají na lalůčku, jak by se hebrejský otrok, který je kohenem, stal vadným? Probodává se tedy jen v horní části ucha. – V čem se [Rabi a rabi Josi] přou?
אמר רבי אלעזר יודן בריבי היה דורש כשהן רוצעים אין רוצעים אלא במילתא וחכ"א אין עבד עברי כהן נרצע מפני שנעשה בעל מום וא"ת במילתא הם רוצעים היאך עבד עברי כהן יעשה בעל מום הא אין נרצע אלא בגובה של אזן במאי קמיפלגי
Rabi vykládá [pravidlem] obecného a zvláštního: „A vezmeš“ – obecné; „šídlo“ – zvláštní; „do jeho ucha a do dveří“ – opět obecné. Obecné, zvláštní a obecné – usuzuješ jen na to, co je podobné zvláštnímu: jako zvláštní je výslovně z kovu, tak i cokoli z kovu.
דרבי דריש כללי ופרטי ולקחת כלל מרצע פרט באזנו ובדלת חזר וכלל כלל ופרט וכלל אי אתה דן אלא כעין הפרט מה הפרט מפורש של מתכת אף כל של מתכת
Rabi Josi vykládá [pravidlem] rozšíření a zúžení: „A vezmeš“ – rozšířilo; „šídlo“ – zúžilo; „do jeho ucha a do dveří“ – opět rozšířilo. Rozšířilo, zúžilo a rozšířilo – rozšířilo na všechno.
ר' יוסי דריש ריבויי ומיעוטי ולקחת ריבה מרצע מיעט באזנו ובדלת חזר וריבה ריבה ומיעט וריבה ריבה הכל
Co rozšířilo? Rozšířilo na všechny věci. Co zúžilo? Vyloučilo leptavou látku.
מאי רבי רבי כל מילי מאי מיעט מיעט סם
Řekl mistr: „To šídlo“ – k zahrnutí velkého šídla. Z čeho to plyne? Jak řekl Rava: „ta kyčel“ (Gn 32,33) – nejvýznačnější [šlacha] v kyčli; i zde „to šídlo“ – nejvýznačnější mezi šídly.
אמר מר המרצע להביא מרצע הגדול מאי משמע כדאמר רבא (בראשית לב, לג) הירך המיומנת שבירך ה"נ המרצע מיוחד שבמרצעין:
Řekl rabi Elazar: Judan Beribi vykládal: Když probodávají, probodávají jen na ušním lalůčku. A mudrci říkají: Hebrejský otrok, který je kohenem, se nepropichuje, protože by se stal tělesně vadným. – Ať se stane vadným! – Řekl Raba bar Rav Šila: Písmo praví: „A vrátí se ke své rodině“ (Lv 25,41) – k [postavení], které měl ve své rodině.
א"ר אלעזר יודן בריבי היה דורש כשהן רוצעין אין רוצעין אלא במילתא וחכ"א אין עבד עברי כהן נרצע מפני שנעשה בעל מום ויעשה בעל מום אמר רבה בר רב שילא אמר קרא (ויקרא כה, מא) ושב אל משפחתו למוחזק שבמשפחתו
Ptali se: Hebrejský otrok, který je kohenem – smí mu jeho pán dát kenaanskou otrokyni? Je to výjimečné ustanovení, a není rozdíl mezi kohanim a Izraelity?
איבעיא להו עבד עברי כהן מהו שימסור לו רבו שפחה כנענית חידוש הוא לא שנא כהנים ול"ש ישראל
Nebo snad jsou kohanim jiní, protože jim Písmo uložilo přikázání navíc? Rav řekl: Je to dovoleno. A Šmuel řekl: Je to zakázáno.
או דילמא שאני כהנים הואיל וריבה בהן הכתוב מצות יתירות רב אמר מותר ושמואל אמר אסור
Řekl Rav Nachman Rav Ananovi: Když jste byli u mistra Šmuela, trávili jste čas zahálkou? Proč jste mu neřekli [důkaz] z tohoto: „A mudrci říkají: Hebrejský otrok, který je kohenem, se nepropichuje, protože by se stal tělesně vadným“?
א"ל רב נחמן לרב ענן כי הויתו בי מר שמואל באיסקומדרי איטלליתו מ"ט לא תימרו לי' מהא וחכ"א אין עבד עברי כהן נרצע מפני שנעשה בעל מום
A řekneš-li, že mu jeho pán kenaanskou otrokyni nedává, ať to vyvodím [prostě] z toho, že je třeba [říci]: „Miluji svého pána, svou ženu a své děti“ (Ex 21,5), a to tu není – a nic jiného!
וא"ת אין רבו מוסר לו שפחה כנענית תיפוק לי דבעינא (שמות כא, ה) אהבתי את אדוני את אשתי ואת בני וליכא תו לא מידי
Ptali se: Jak je to s kohenem a krásnou zajatkyní? Je to výjimečné ustanovení, a není rozdíl mezi kohenem a Izraelitou? Nebo snad jsou kohanim jiní, protože jim [Písmo] uložilo přikázání navíc? Rav řekl: Je to dovoleno. A Šmuel řekl: Je to zakázáno.
איבעיא להו כהן מהו ביפת תואר חידוש הוא לא שנא כהן ולא שנא ישראל או דילמא שאני כהנים הואיל וריבה בהן מצות יתרות רב אמר מותר ושמואל אמר אסור
O prvním styku se všichni shodují, že je dovolen, neboť Tóra mluvila jen s ohledem na zlé pudy.
בביאה ראשונה דכ"ע לא פליגי דשרי דלא דברה תורה אלא כנגד יצר הרע
Přou se o druhý styk. Rav řekl: Je dovolen. A Šmuel řekl: Je zakázán. Rav řekl, že je dovolen: protože byla dovolena, je dovolena. A Šmuel řekl, že je zakázán: vždyť se stala proselytkou, a proselytka není pro kohena způsobilá.
כי פליגי בביאה שניה רב אמר מותר ושמואל אמר אסור רב אמר מותר הואיל ואישתריא אישתרי ושמואל אמר אסור דהא הויא לה גיורת וגיורת לכהן לא חזיא
Někteří říkají: O druhém styku se všichni shodují, že je zakázán, protože se stala proselytkou. Přou se o první styk. Rav řekl: Je dovolen, neboť Tóra mluvila jen s ohledem na zlé pudy. A Šmuel řekl: Je zakázán: všude, kde o něm můžeme číst „a uvedeš ji do svého domu“ (Dt 21,12), čteme o něm „a uvidíš mezi zajatými“; všude, kde o něm nemůžeme číst „a uvedeš ji do svého domu“, nečteme o něm „a uvidíš mezi zajatými“.
א"ד בביאה שניה כ"ע לא פליגי דאסירא דהויא לה גיורת כי פליגי בביאה ראשונה רב אמר מותר דהא לא דברה תורה אלא כנגד יצר הרע ושמואל אמר אסור כל היכא דקרינא ביה (דברים כא, יב) והבאתה אל תוך ביתך קרינא ביה וראית בשביה כל היכא דלא קרינא ביה והבאתה אל תוך ביתך לא קרינא ביה וראית בשביה
Učili naši mistři: „A uvidíš mezi zajatými“ (Dt 21,11) – v době zajetí. „Ženu“ – i vdanou ženu. „Krásnou postavou“ – Tóra mluvila jen s ohledem na zlé pudy: je lepší, aby Izraelité jedli maso
ת"ר וראית בשביה בשעת שביה אשת ואפילו אשת איש יפת תואר לא דברה תורה אלא כנגד יצר הרע מוטב שיאכלו ישראל בשר
Originál: Kiddushin 21b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.