Kidušin 3b קידושין

sama sebe nepřevádí.

Počet v druhé části – co vylučuje? Vylučuje chalicu. Mohlo by tě napadnout: ať se to odvodí úsudkem kal vachomer z jevamy: jestliže jevama, která neodchází rozlukovým listem, odchází chalicou, pak tato, která odchází rozlukovým listem, není snad správné, aby odcházela chalicou? Proto nás učí [jinak].

A řekni, že je tomu skutečně tak! – Verš říká: „rozlukový list“ (Dt 24,1) – list ji odtíná, a nic jiného ji neodtíná.

„Penězi.“ Odkud to víme? A dále to, co jsme učili: „Otec má právo na svou dceru – na její zasnoubení penězi, listinou a souloží“ – odkud víme, že se převádí penězi a že ty peníze patří jejímu otci?

Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Neboť verš říká: „vyjde zadarmo, bez peněz“ (Ex 21,11) – bez peněz pro tohoto pána, ale jsou peníze pro jiného pána. A kdo to je? Otec.

A řekni: pro ni samotnou! – Jak to? Její otec přijímá její zasnoubení, jak je psáno: „Svou dceru jsem dal tomuto muži“ (Dt 22,16), a ona by brala peníze?

A řekni: to platí u nezletilé, která nemá způsobilost přijmout zasnoubení; ale dospívající dívka (naara), která má způsobilost přijmout zasnoubení, ať se zasnoubí sama a vezme peníze! – Verš říká: „v jejím mládí v domě jejího otce“ (Nu 30,17) – veškerý prospěch z jejího mládí patří jejímu otci.

Ale co to, co řekl Rav Huna, řekl Rav: Odkud [víme], že výdělek dcery patří otci? Neboť je řečeno: „Když muž prodá svou dceru za služku“ (Ex 21,7) – jako u služky patří výdělek její práce jejímu pánovi, tak i u dcery patří výdělek její práce jejímu otci. Ať to vyvodí z „v jejím mládí v domě jejího otce“!

Spíše: ten verš je psán o rušení slibů. – Tak i tento je psán [jen] o rušení slibů! A kdybys řekl: odvoďme z něj – peněžní věci se z věcí zákazu neodvozují.

A kdybys řekl: odvoďme to z pokuty [za znásilnění] – peněžní věci se z pokuty neodvozují.

A kdybys řekl: odvoďme to z [náhrady za] potupu a znehodnocení – potupa a znehodnocení jsou jiné, neboť se týkají i otce.

Spíše je rozumné, že když [verš] vylučuje,