Makot 18b מכות

cokoli svatého se stalo nezpůsobilým, verš přichází dát zákaz na jeho jedení. To platí tam, kde to bylo vhodné před svou nezpůsobilostí; zde to nebylo vhodné ani před svou nezpůsobilostí.

Ať dostane bičování i podle dalšího [výroku] rabiho Eliezera! Neboť baraita učí: Rabi Eliezer říká: Cokoli, co je [pod příkazem] „bude celopalem“, [je tam], aby dal zákaz na jeho jedení. Ano, je tomu tak; ale Rava mluví [jen] na základě tohoto verše.

Rav Gidel řekl jménem Rava (pomůcka: KVZA): Kohen, který jedl z oběti za hřích a oběti za vinu před vykropením, dostává bičování. Jaký je důvod? Neboť verš praví: „Budou je jíst ti, za něž bylo jimi vykonáno smíření“ (Ex 29,33) – po smíření ano, před smířením ne. Zákaz, který vyplývá z příkazu, je zákazem.

Rava namítl: „Každé zvíře, které má rozdělené kopyto a rozpolcené ve dvě paznehty a přežvykuje, mezi zvířaty, to budete jíst“ (Dt 14,6) – to budete jíst, ale jiné zvíře jíst nebudete. A je-li to tak, jak říkáš, k čemu je [pak] „toto nebudete jíst“ (Dt 14,7)?

Spíše, bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rav Gidel řekl jménem Rava: Nekněz, který jedl z oběti za hřích a oběti za vinu před vykropením, je osvobozen. Jaký je důvod? Neboť verš praví: „Budou je jíst ti, za něž bylo jimi vykonáno smíření“ – kdekoli o tom čteme „budou je jíst ti, za něž bylo vykonáno smíření“, čteme o tom [i] „a nekněz nebude jíst svaté“; a kdekoli o tom nečteme „budou je jíst ti, za něž bylo vykonáno smíření“, nečteme o tom [ani] „a nekněz nebude jíst“.

Rabi Elazar řekl jménem rabiho Hošaji: U prvotin je položení [před oltář] nezbytné, přednes [vyznání] u nich není nezbytný.

A řekl snad rabi Elazar toto? Vždyť rabi Elazar řekl jménem rabiho Hošaji: Oddělil-li prvotiny před svátkem [Sukot] a svátek nad nimi uplynul, ať shnijí. Není to snad proto, že nad nimi již nemůže přednést [vyznání]? A kdybys myslel, že přednes u nich není nezbytný, proč by měly shnít?

[Je to] podle rabiho Zejry. Neboť rabi Zejra řekl: Cokoli je vhodné ke smísení, u toho smísení není nezbytné; a cokoli není vhodné ke smísení, u toho je smísení nezbytné.

Rabi Acha bar Jaakov to učil jako [výrok] rabiho Asiho jménem rabiho Jochanana, a byl mu obtížný rozpor mezi rabim Jochananem a rabim Jochananem: Řekl snad rabi Jochanan, že u prvotin je položení nezbytné a přednes není nezbytný? Vždyť rabi Asi se ptal rabiho Jochanana: Od kdy jsou prvotiny dovoleny kohanim? A řekl mu: Ty, které jsou vhodné k přednesu – jakmile nad nimi přednesl; a ty, které nejsou vhodné k přednesu – jakmile spatřily tvář Domu.

Je tu obtíž přednes proti přednesu, je tu obtíž položení proti položení.

Přednes proti přednesu – to není obtíž: toto je [názor] rabiho Šimona, toto [názor] rabínů. Položení proti položení – to také není obtíž: toto je [názor] rabiho Jehudy, toto [názor] rabínů.

Co je [názor] rabiho Jehudy? Neboť baraita učí: Rabi Jehuda říká: „A položíš je“ (Dt 26,10) – to je pohybování. Říkáš, že je to pohybování, nebo je to skutečné položení? Když říká „a položí je“ (Dt 26,4), hle, položení je [již] řečeno. Jak tedy naplním „a položíš je“? Je to pohybování.

A kdo je tana, který se s rabim Jehudou přou? Je to rabi Eliezer ben Jaakov. Neboť baraita učí: „A kohen vezme koš z tvé ruky“ (Dt 26,4) – učí o prvotinách, že vyžadují pohybování – to jsou slova rabiho Eliezera ben Jaakova. Jaký je důvod rabiho Eliezera ben Jaakova?

Odvozuje se to [z výrazů] „ruka“ – „ruka“ od pokojných obětí. Zde je psáno: „A kohen vezme koš z tvé ruky“, a [tam] je psáno: „Jeho ruce přinesou ohnivé oběti Hospodinovy“ (Lv 7,30). Jako zde [jde o] kohena, tak i tam kohen; jako tam [jde o] vlastníka, tak i zde vlastník. Jak to? Kohen vloží své ruce pod ruce vlastníka a pohybuje.

Rava bar Ada řekl jménem rabiho Jicchaka: Prvotiny –