Makot 21a מכות

Rabi Josi soudí, že zářez a řezná rána jsou jedna věc, a tam je psáno „kvůli mrtvému“ (Dt 14,1).

Šmuel řekl: Kdo si udělá zářez nástrojem, je vinen. Namítli: Zářez a řezná rána jsou jedna věc, jenže zářez [se dělá] rukou a řezná rána nástrojem! [Šmuel] mluví podle rabiho Josiho.

Tana učil před rabim Jochananem: Kvůli mrtvému – ať rukou, ať nástrojem – je vinen; při modloslužbě je rukou vinen, nástrojem osvobozen. Ale vždyť je psáno opačně: „A dělali si řezné rány podle svého zvyku meči a kopími“ (1Kr 18,28)! Řekni spíše: Rukou osvobozen, nástrojem vinen.

„A je vinen za hlavu [dvakrát]“: Rav Šešet ukázal [místo] mezi klouby hlavy. „A za vous dvakrát z jedné strany, dvakrát z druhé a jednou dole“: Rav Šešet ukázal [místa] mezi klouby vousu.

„Rabi Eliezer říká: Byly-li odstraněny“ atd. Soudí, že je to jeden zákaz.

„A není vinen, dokud jej neodstraní břitvou“: Naši rabíni učili: „A okraj svého vousu nebudou holit“ (Lv 21,5) – mohl bych si myslet, že i kdyby jej oholil nůžkami, je vinen; verš praví: „Nezničíš“ (Lv 19,27). Kdyby [stálo jen] „nezničíš“, mohl bych si myslet, že vytrhá-li jej pinzetou či hoblíkem, je vinen; verš praví: „nebudou holit“.

Jak to? Holení, které je zároveň zničením – řekni, že je to břitva.

„Rabi Eliezer říká: I kdyby jej vytrhal pinzetou či hoblíkem, je vinen“: Ať tak či onak: má-li tradici o gezera šava, ať vyžaduje břitvu; nemá-li tradici o gezera šava, ani nůžky [by neměly zakládat vinu]!

Ve skutečnosti má tradici o gezera šava a soudí, že i tyto [nástroje] provádějí holení.

MIŠNA: Kdo píše vytetované písmo: napsal-li a nevytetoval, vytetoval-li a nenapsal, není vinen, dokud nenapíše a nevytetuje inkoustem, líčidlem či čímkoli, co zanechá stopu. Rabi Šimon ben Jehuda říká jménem rabiho Šimona: Není vinen, dokud tam nenapíše Jméno, neboť je řečeno: „A vytetované písmo na sebe nedávejte, já jsem Hospodin“ (Lv 19,28).

GEMARA: Rav Acha, syn Ravy, řekl Ravu Ašimu: [Tedy] dokud nenapíše doslova „já jsem Hospodin“? Řekl mu: Ne, ale jak učil Bar Kapara: Není vinen, dokud nenapíše jméno modly, neboť je řečeno: „A vytetované písmo na sebe nedávejte, já jsem Hospodin“ – já jsem Hospodin, a žádný jiný.

Rav Malkija řekl jménem Rava Ady bar Ahavy: Je člověku zakázáno dát na svou ránu popel ze spáleniny, protože to vypadá jako vytetované písmo. Rav Nachman, syn Rava Iky, řekl: Rožeň, otrokyně a jamky – [to jsou výroky] Rava Malkiju; kštice, popel ze spáleniny a sýr – Rava Malkiji.

Rav Papa řekl: Mišny a baraity – [ty jsou od] Rava Malkiji; tradované výroky – od Rava Malkiju. A tvá pomůcka: Mišna je královna. V čem je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je v [případě] otrokyň.

Rav Bivi bar Abaje se úzkostlivě vyhýbal [popelu] i na ráně od pouštění žilou. Rav Aši řekl: Kdekoli je rána, jeho rána o něm svědčí.

MIŠNA: Nazír, který pil víno celý den, je vinen jen jednou; řekli-li mu „nepij, nepij“, a on pije, je vinen za každé zvlášť. Znečišťoval-li se mrtvými celý den, je vinen jen jednou; řekli-li mu „neznečišťuj se, neznečišťuj se“, a on se znečišťuje, je vinen za každé zvlášť. Holil-li se celý den, je vinen jen jednou; řekli-li mu „neholi se, neholi se“, a on se holí, je vinen za každé zvlášť.

Byl-li oblečen do kilajim celý den, je vinen jen jednou; řekli-li mu „neoblékej, neoblékej“, a on svléká a obléká, je vinen za každé zvlášť.