Talmud česky

Megila 21b מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 21b · 18 segmentů

Struktura debaty:Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Učilo se: Což neplatí o Tóře. Učili naši mistři: U Tóry jeden čte a jeden překládá [do aramejštiny], jen ať nečte jeden a nepřekládají dva. U Proroků jeden čte a dva [smějí] překládat, jen ať nečtou dva a nepřekládají dva. A u Halelu a svitku [Ester] smí dokonce deset číst a deset překládat.
תנא מה שאין כן בתורה תנו רבנן בתורה אחד קורא ואחד מתרגם ובלבד שלא יהא אחד קורא ושנים מתרגמין ובנביא אחד קורא ושנים מתרגמין ובלבד שלא יהו שנים קורין ושנים מתרגמין ובהלל ובמגילה אפילו עשרה קורין ועשרה מתרגמין
2
Jaký je důvod? Protože je [ta četba] oblíbená, dávají pozor a poslouchají.
מאי טעמא כיון דחביבה יהבי דעתייהו ושמעי:
3
V místě, kde je zvykem žehnat, ať žehná: Řekl Abaje: Učili to jen o [požehnání] po něm, ale před ním je přikázáním žehnat. Neboť řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Nad všemi přikázáními se žehná předtím, než se vykonají (over la-asijatan).
מקום שנהגו לברך יברך: אמר אביי לא שנו אלא לאחריה אבל לפניה מצוה לברך דאמר רב יהודה אמר שמואל כל המצות כולן מברך עליהן עובר לעשייתן
4
Z čeho je zřejmé, že toto „over“ je výrazem pro předcházení? Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Písmo říká: „A Achimaac běžel cestou po rovině a předběhl Kušijce“ (2S 18,23). Abaje řekl: Odtud: „A on šel před nimi“ (Gn 33,3). A chceš-li, řekni: Odtud: „A jejich král půjde před nimi a Hospodin v jejich čele“ (Mi 2,13).
מאי משמע דהאי עובר לישנא דאקדומי הוא אמר רב נחמן בר יצחק אמר קרא (שמואל ב יח, כג) וירץ אחימעץ דרך הככר ויעבר את הכושי אביי אמר מהכא (בראשית לג, ג) והוא עבר לפניהם ואיבעית אימא מהכא (מיכה ב, יג) ויעבר מלכם לפניהם וה' בראשם
5
Co se žehná před ním? Rav Šešet z Katarzie přišel před Rava Aši a žehnal [podle zkratky] MaNaCh [tj. „o čtení svitku“, „který učinil zázraky“ a „který nás zachoval naživu“].
לפניה מאי מברך רב ששת מקטרזיא איקלע לקמיה דרב אשי ובריך מנ"ח
6
Co se žehná po něm? „Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, Králi světa, Bože, který vedeš náš spor a soudíš naši při a mstíš naši křivdu a trestáš za nás naše utlačovatele a odplácíš všem nepřátelům naší duše. Požehnaný jsi, Hospodine, který trestáš za Izrael všechny jeho utlačovatele.“ Rava řekl: „Bože, který zachraňuješ.“ Řekl Rav Papa: Proto ať říkáme obojí: „Požehnaný jsi, Hospodine, který trestáš za Izrael všechny jeho utlačovatele, Bože, který zachraňuješ.“
לאחריה מאי מברך ברוך אתה ה' אלהינו מלך העולם (האל) הרב את ריבנו והדן את דיננו והנוקם את נקמתנו והנפרע לנו מצרינו והמשלם גמול לכל אויבי נפשנו ברוך אתה ה' הנפרע לישראל מכל צריהם רבא אמר האל המושיע אמר רב פפא הלכך נימרינהו לתרוייהו ברוך אתה ה' הנפרע לישראל מכל צריהם האל המושיע:
7
V pondělí a ve čtvrtek a o Šabatu odpoledne čtou tři atd.: Čemu odpovídají tito tři? Řekl Rav Asi: Odpovídají Tóře, Prorokům a Spisům. Rava řekl: Odpovídají kohanim, levitům a Izraelitům.
בשני ובחמישי בשבת במנחה קורין שלשה וכו': הני שלשה כנגד מי אמר רב אסי כנגד תורה נביאים וכתובים רבא אמר כנגד כהנים לוים וישראלים
8
Ale to, co učil Rav Šimi: Nečte se v synagoze méně než deset veršů, a [verš] „A promluvil [Hospodin]“ se do počtu započítává – čemu odpovídá těchto deset?
אלא הא דתני רב שימי אין פוחתין מי' פסוקין בבית הכנסת וידבר עולה מן המנין הני עשרה כנגד מי
9
Řekl rabi Jehošua ben Levi: Odpovídá deseti zahalečům [mužům bez zaměstnání, kteří tráví čas] v synagoze. Rav Josef řekl: Odpovídá Desateru, které bylo řečeno Mojžíšovi na Sinaji. (Rabi Levi řekl: Odpovídá deseti chvalozpěvům, které řekl David v knize Žalmů.) A rabi Jochanan řekl: Odpovídá deseti výrokům, jimiž byl stvořen svět.
א"ר יהושע בן לוי כנגד עשרה בטלנין שבבית הכנסת רב יוסף אמר כנגד עשרת הדברות שנאמרו למשה בסיני (רבי לוי אמר כנגד עשרה הילולין שאמר דוד בספר תהלים) ורבי יוחנן אמר כנגד עשרה מאמרות שבהן נברא העולם
10
Které to jsou? „A řekl [Bůh]“ v [oddílu] Berešit – to je jich [jen] devět! – „Na počátku“ je také výrok, neboť je psáno: „Slovem Hospodinovým byla učiněna nebesa a dechem jeho úst všechen jejich zástup“ (Ž 33,6).
הי נינהו ויאמר דבראשית הני תשעה הוו בראשית נמי מאמר הוא דכתיב (תהלים לג, ו) בדבר ה' שמים נעשו וברוח פיו כל צבאם
11
Řekl Rava: První, který přečetl čtyři [verše], je chvályhodný; druhý, který přečetl čtyři, je chvályhodný; třetí, který přečetl čtyři, je chvályhodný.
אמר רבא ראשון שקרא ד' משובח שני שקרא ד' משובח שלישי שקרא ד' משובח
12
První, který přečetl čtyři, je chvályhodný, neboť jsme se učili [v mišně]: Ve třech koších [o obsahu] tří sea, jimiž se vybírala [peněžní] dávka z komory, a bylo na nich napsáno alef, bet, gimel, aby se vědělo, z kterého z nich byla dávka vybrána nejdříve, aby se z něho nejdříve [obětovalo], protože přikázání [se plní] s prvním.
ראשון שקרא ד' משובח דתנן בשלש קופות של שלש סאין שבהן תורמין את הלשכה והיה כתוב עליהן אב"ג לידע איזו מהן נתרמה ראשון להקריב ממנה ראשון שמצוה בראשון
13
Prostřední, který přečetl čtyři, je chvályhodný, neboť se učí v baraitě: „Směrem k přední straně svícnu ať svítí“ (Nu 8,2) – to učí, že obrací jejich přední stranu k západní lampě a západní lampu k Šechině. A řekl rabi Jochanan: Odtud [plyne], že prostřední je chvályhodný.
אמצעי שקרא ארבעה משובח דתניא (במדבר ח, ב) אל מול פני המנורה יאירו מלמד שמצדד פניהם כלפי נר מערבי ונר מערבי כלפי שכינה ואמר רבי יוחנן מכאן שאמצעי משובח
14
A poslední, který přečetl čtyři, je chvályhodný, protože se ve svatosti stoupá a nesestupuje. Rav Papa přišel do synagogy v Bej Gover a první přečetl čtyři [verše], a Rav Papa ho pochválil.
ואחרון שקרא ארבעה משובח משום מעלין בקדש ולא מורידין רב פפא איקלע לבי כנישתא דאבי גובר וקרא ראשון ארבעה ושבחיה רב פפא:
15
Neubírá se z nich ani se k nim nepřidává: Učilo se: Kdo začíná, žehná před ním, a kdo uzavírá, žehná po něm.
אין פוחתין מהן ואין מוסיפין: תנא הפותח מברך לפניה והחותם מברך לאחריה
16
A dnes, kdy všichni žehnají před ním i po něm, je to z toho důvodu, že to mudrci ustanovili jako opatření kvůli těm, kdo přicházejí, a kvůli těm, kdo odcházejí.
והאידנא דכולהו מברכי לפניה ולאחריה היינו טעמא דתקינו רבנן גזירה משום הנכנסין ומשום היוצאין:
17
Na novoluní a o polosvátcích čtou čtyři atd.: Zeptal se Ula bar Rav Ravy: Jak se čte oddíl o novoluní? „Přikaž synům Izraele a řekni jim: Mou oběť, můj chléb…“ (Nu 28,2) – to je osm veršů. Jak to máme udělat?
בראשי חדשים ובחולו של מועד קורין ארבעה וכו': בעא מיניה עולא בר רב מרבא פרשת ראש חודש כיצד קורין אותה (במדבר כח, ב) צו את בני ישראל ואמרת אליהם את קרבני לחמי דהויין תמניא פסוקי היכי נעביד
18
Mají-li dva přečíst každý po třech verších, zbudou dva, a v oddílu se nenechává méně než tři verše. Mají-li přečíst každý po čtyřech, zbude sedm [na ostatní]: „A v den Šabatu“ jsou dva a „A o vašich novoluních“ je pět. Jak to máme udělat? Má se přečíst dva z tohoto a jeden z oněch?
ניקרי תרי תלתא תלתא פסוקין פשו להו תרי ואין משיירין בפרשה פחות משלשה פסוקין ניקרי ארבעה ארבעה פשו להו שבעה וביום השבת הויין תרי ובראשי חדשיכם הויין חמשה היכי נעביד ניקרי תרי מהא וחד מהנך

Originál: Megillah 21b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu