Megila 6b מגילה

Germánie [patřící] Edomu, neboť kdyby vyšli, zničili by celý svět.

A rabi Chama bar Chanina řekl: Tři sta korunovaných [knížat] je v Germánii Edomu a tři sta šedesát pět vévodů je v Římě. Každý den vycházejí jedni proti druhým, jeden z nich je zabit, a jsou zaměstnáni dosazováním krále.

A rabi Jicchak řekl: Řekne-li ti někdo: Namáhal jsem se a nenašel jsem, nevěř. Nenamáhal jsem se a našel jsem, nevěř. Namáhal jsem se a našel jsem, věř.

To platí o slovech Tóry, ale v obchodě je to pomoc z Nebes. A u slov Tóry jsme to řekli jen o bystrosti [porozumění], ale k udržení naučeného je to pomoc z Nebes.

A rabi Jicchak řekl: Vidíš-li svévolníka, jemuž se štěstí usmívá, nepouštěj se s ním do sporu, neboť je řečeno: „Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům“ (Ž 37,1). A nejen to, ale i jeho cesty se daří, neboť je řečeno: „Jeho cesty jsou vždy pevné“ (Ž 10,5). A nejen to, ale i vyhrává soudy, neboť je řečeno: „Tvé soudy jsou vysoko, daleko od něj“. A nejen to, ale i vidí [pád] svých nepřátel, neboť je řečeno: „Na všechny své protivníky jen fouká“.

Je tomu tak? Vždyť rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Je dovoleno pouštět se do sporu se svévolníky v tomto světě, neboť je řečeno: „Kdo opouštějí Tóru, chválí svévolníka, ale kdo zachovávají Tóru, s nimi bojují“ (Př 28,4). A učí se v baraitě: Rabi Dostaj bar Matun řekl: Je dovoleno pouštět se do sporu se svévolníky v tomto světě. A pošeptá-li ti někdo: „Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům a nezáviď těm, kdo páchají křivdu“ – kdo tak mluví, toho tluče [nečisté] svědomí.

Nýbrž „nerozčiluj se kvůli zlovolníkům“ [znamená] – abys byl jako zlovolníci, „a nezáviď těm, kdo páchají křivdu“ – abys byl jako ti, kdo páchají křivdu. A praví se: „Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům“ atd. (Př 23,17).

To není rozpor: toto [platí] v jeho osobních záležitostech, tamto v záležitostech Nebes.

A chceš-li, řekni: Obojí v jeho osobních záležitostech, a není to rozpor: toto [platí] o dokonalém spravedlivém, tamto o spravedlivém, který není dokonalý. Neboť Rav Huna řekl: Co znamená, co je psáno: „Proč přihlížíš věrolomným, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího, než je sám“ (Abk 1,13)? Spravedlivějšího, než je sám, pohlcuje; dokonalého spravedlivého nepohlcuje.

A chceš-li, řekni: Když se mu štěstí usmívá, je to jiné.

Ula řekl: Italie řecká – to je velké město Řím. Měří tři sta parsa na tři sta parsa a je v něm tři sta šedesát pět tržišť podle počtu dnů slunečního roku. Nejmenší ze všech je tržiště prodavačů drůbeže, a měří šestnáct mil na šestnáct mil. A král stoluje každý den v jednom z nich.

Kdo v něm bydlí, i když se v něm nenarodil, dostává příděl z královského domu; a kdo se v něm narodil, i když v něm nebydlí, dostává příděl z královského domu. Je v něm tři tisíce lázní a pět set oken vypouštějících kouř za hradbu. Jedna jeho strana je moře, jedna strana hory a pahorky, jedna strana železná přepážka a jedna strana štěrková poušť a bažina.

MIŠNA: Přečetli-li svitek v prvním adaru a rok byl [poté] prohlášen za přestupný, čte se [znovu] ve druhém adaru. Mezi prvním adarem a druhým adarem není rozdíl, kromě čtení svitku a darů chudým.

GEMARA: Pokud jde o pořadí [zvláštních] oddílů, jsou tedy oba stejné.

Podle koho je naše Mišna? Ani podle prvního tannaity, ani podle rabiho Eliezera, syna rabiho Josiho, ani podle Rabana Šimona ben Gamliela. Neboť se učí v baraitě: Přečetli-li svitek v prvním adaru a rok byl prohlášen za přestupný, čte se ve druhém adaru, neboť všechna přikázání, která platí ve druhém, platí i v prvním, kromě čtení svitku.

Rabi Eliezer, syn rabiho Josiho, říká: Ve druhém adaru se [znovu] nečte, neboť všechna přikázání, která platí ve druhém, platí i v prvním.

Raban Šimon ben Gamliel říká jménem rabiho Josiho: Čte se i ve druhém adaru, neboť všechna přikázání, která platí ve druhém, neplatí v prvním. A souhlasí ohledně smutečního nářku a půstu, že jsou zakázány v tom i v onom.

Raban Šimon ben Gamliel je přece totéž co první tannaita! Rav Papa řekl: Rozdíl mezi nimi je v pořadí oddílů. První tannaita zastává, že předem [se mají číst] ve druhém, ale pokud to udělali v prvním, je to platné – kromě čtení svitku, které, i když jej četli v prvním, se čte [znovu] ve druhém.

Rabi Eliezer, syn rabiho Josiho, zastává, že i čtení svitku [se má] předem [konat] v prvním. A Raban Šimon ben Gamliel zastává, že i pořadí oddílů, pokud je četli v prvním, se čte [znovu] ve druhém.

Podle koho je [naše Mišna]? Je-li podle prvního tannaity, vadí dary [chudým]; je-li podle rabiho Eliezera, syna rabiho Josiho, vadí také čtení svitku; je-li podle Rabana Šimona ben Gamliela, vadí pořadí oddílů.

Ve skutečnosti je podle prvního tannaity, a učí [výslovně jen] čtení svitku, a totéž platí o darech chudým, protože jedno závisí na druhém.

A chceš-li, řekni: Ve skutečnosti je podle Rabana Šimona ben Gamliela, a v Mišně něco chybí, a učí takto: Mezi čtrnáctým [dnem] prvního adaru a čtrnáctým druhého adaru není rozdíl, kromě čtení svitku a darů; ohledně smutečního nářku a půstu jsou oba stejné. O pořadí oddílů se [vůbec] nemluví.

Rabi Chija bar Avin řekl, že rabi Jochanan řekl: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela, který mluvil jménem rabiho Josiho.

Rabi Jochanan řekl: A oba vykládali tentýž verš: „každého roku“ (Est 9,21). Rabi Eliezer, syn rabiho Josiho, zastává: „každého roku“ – jako každého roku [jde o] adar sousedící se ševatem, tak i zde [jde o] adar sousedící se ševatem.

A Raban Šimon ben Gamliel zastává: „každého roku“ – jako každého roku [jde o] adar sousedící s nisanem, tak i zde [jde o] adar sousedící s nisanem.

Chápu rabiho Eliezera, syna rabiho Josiho: jeho důvod je rozumný, protože se nemá míjet [příležitost k plnění] přikázání. Ale jaký je důvod Rabana Šimona ben Gamliela?

Rabi Tavi řekl: Důvod Rabana Šimona ben Gamliela je, že lepší je přiblížit vykoupení k vykoupení.

Rabi Elazar řekl: Důvod Rabana Šimona ben Gamliela je odtud, neboť je psáno: „aby potvrdili tento druhý list o Purimu“ (Est 9,29).

A bylo potřeba napsat