se ptám: Jak to je? Mínil ten člověk dva býky a dokud je nedoplní, nelze je obětovat? Nebo snad mínil dva berany a jednoho beránka? Říkáme [že lze přinést] dvě [úlitby] z jednoho druhu a jednu z jiného druhu, nebo ne? Jak to je? Nechť to zůstane nerozhodnuto.
מיבעיא לי מאי גברא לשני פרים קא מכוין ועד דממלי להו לא קרבי או דלמא לשני אילים וכבש אחד קמכווין תרי מחד מינא וחד מחד מינא אמרינן או לא מאי תיקו:
Rabi Tarfon řekl: Jako u vína nalézáme, že přichází jako povinnost a přichází jako dar, tak i olej, který přichází jako povinnost, přichází jako dar. Rabi Akiva mu řekl: Nikoli! Řekl-li jsi [to] o víně, které je obětováno se svou povinnou [obětí] samostatně, řekneš [to] o oleji, který není obětován se svou povinnou [obětí] samostatně?
אמר רבי טרפון מה מצינו ביין שהוא בא חובה ובא נדבה אף שמן שהוא בא חובה בא נדבה אמר לו רבי עקיבא לא אם אמרת ביין שכן קרב עם חובתו בפני עצמו תאמר בשמן שאינו קרב עם חובתו בפני עצמו
Dva nesmějí [společně] darovat jednu desetinu [jako moučnou oběť], ale smějí [společně] darovat zápalnou oběť a pokojnou oběť, a ptáka, i jediné ptáče.
אין שנים מתנדבין עשרון אחד אבל מתנדבין עולה ושלמים ועוף אפילו פרידה אחת:
To je přece samozřejmé! Mohl bys říci: U dobrovolné moučné oběti Milosrdný zjevil těchto pět [druhů] moučných obětí – ano, a víc ne. Učí nás [opak]. To platí, když [dar] neurčil; ale kde [jej] výslovně určil, určil.
פשיטא מהו דתימא מנחת נדבה גלי בה רחמנא הני חמשה מנחות אין טפי לא קא משמע לן הני מילי בסתמא אבל היכא דפריש פריש:
Dva nesmějí darovat [atd.]. Jaký je důvod? Řekneš-li, protože je psáno „přinese“ (Lv 2,1)[v jednotném čísle] – u zápalné oběti je přece také psáno „přinese“ (Lv 1,3)!
אין שנים מתנדבין: מאי טעמא אילימא משום דכתיב (ויקרא ב, א) תקריב עולה נמי הא כתיב (ויקרא א, ב) יקריב
Ale u zápalné oběti, jaký je důvod [že smějí]? Protože je psáno: „pro vaše zápalné oběti“ (Nu 29,39). U moučné oběti je přece také psáno: „pro vaše moučné oběti“ (Nu 29,39)! Spíše proto, že je u ní psáno „duše“ (Lv 2,1).
אלא עולה מאי טעמא דכתיב (במדבר כט, לט) לעולותיכם מנחה נמי הא כתיב (במדבר כט, לט) למנחותיכם אלא משום דכתיב בה (ויקרא ב, א) נפש
Tak se také učí v baraitě: Rabi říká: „Kdo přinese svou oběť pro všechny jejich sliby a pro všechny jejich dobrovolné dary, které přinesou Hospodinu“ (Lv 22,18) – všechny přicházejí ve společenství; verš vyloučil jen moučnou oběť, neboť je řečeno „duše“.
תניא נמי הכי רבי אומר (ויקרא כב, יח) אשר יקריב קרבנו לכל נדריהם ולכל נדבותם אשר יקריבו לה' הכל באין בשותפות לא סילק הכתוב אלא מנחה שנאמר נפש
Rabi Jicchak řekl: Proč se odlišuje moučná oběť tím, že je u ní řečeno „duše“? Svatý, budiž požehnán, řekl: Kdo obvykle přináší moučnou oběť? Chudý. Pokládám mu to, jako by přede mnou obětoval svou duši.
אמר ר' יצחק מפני מה נשתנית מנחה שנאמר בה נפש אמר הקדוש ברוך הוא מי דרכו להביא מנחה עני מעלה אני עליו כאילו הקריב נפשו לפני
Rabi Jicchak řekl: Proč se odlišuje moučná oběť tím, že je u ní řečeno těchto pět způsobů přípravy? Podobenství o králi z masa a krve, jemuž jeho přítel připravil hostinu, a [král] věděl, že je chudý. Řekl mu: Připrav mi [jídlo] pěti způsoby přípravy, abych z tebe měl potěšení.
אמר ר' יצחק מה נשתנית מנחה שנאמר בה חמשה מיני טיגון הללו משל למלך בשר ודם שעשה לו אוהבו סעודה ויודע בו שהוא עני אמר לו עשה לי מן חמשה מיני טיגון כדי שאהנה ממך:
MIŠNA:[Řekl-li:] „Zavazuji se k desetině,“ přinese jednu. „K desetinám“ – přinese dvě. „Určil jsem [počet], ale nevím, co jsem určil“ – přinese šedesát desetin.
מתני׳ הרי עלי עשרון יביא אחד עשרונות יביא שנים פירשתי ואיני יודע מה פירשתי יביא ששים עשרון
„Moučnou oběť“ nebo „druh moučné oběti“ – přinese jednu. „Moučné oběti“ nebo „druh moučných obětí“ – přinese dvě. „Určil jsem, ale nevím, kterou z nich jsem určil“ – přinese všech pět.
מנחה או מין המנחה יביא אחת מנחות או מין מנחות יביא שתים פירשתי ואיני יודע איזה מהן פירשתי יביא חמשתן
„Určil jsem moučnou oběť z desetin, ale nevím, kolik jsem určil“ – přinese šedesát desetin. Rabi říká: Přinese moučné oběti z desetin od jedné do šedesáti.
פירשתי מנחה של עשרונים ואיני יודע כמה פירשתי יביא ששים עשרון רבי אומר יביא מנחות של עשרונות מאחד ועד ששים:
GEMARA: To je přece samozřejmé! „K desetinám – přinese dvě“ potřeboval [učit]? I to je samozřejmé: nejmenší počet „desetin“ jsou dvě! Potřeboval to [učit].
A rabi Jochanan řekl: Můžeš říci i podle Rabiho, [jde o případ], kdy říká: Určil jsem desetiny, ale neurčil jsem je v nádobě [jedné oběti] – pak přinese šedesát desetin v šedesáti nádobách.
ורבי יוחנן אמר אפילו תימא רבי באומר פירשתי עשרונות אבל לא קבעתים בכלי דמייתי שיתין עשרונות בשיתין מאני:
Ale pak by ten, kdo řekne „zavazuji se k zápalné oběti“, musel přinést dobytče, protože Písmo jím začíná
אלא מעתה האומר הרי עלי עולה יביא בן בקר הואיל ופתח בו הכתוב
Originál: Menachot 104b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.