Moed katan 16b מועד קטן

tak mají být i slova Tóry skrytá.

Rabi Chija vyšel a učil dva syny svých sourozenců na tržišti – Rava a Rabu bar bar Chanu. Rabi to uslyšel a rozhněval se. Když rabi Chija přišel, aby se mu ukázal, řekl mu: Ijo, kdo tě volá ven? [Rabi Chija] pochopil, že si to vzal k srdci, a uložil si pokárání na třicet dní.

Třicátého dne [Rabi] vzkázal: Přijď. Pak mu znovu vzkázal, ať nechodí.

Co si myslel zprvu a co si myslel nakonec? Zprvu si myslel, že část dne je jako celý den; a nakonec si myslel, že neříkáme, že část dne je jako celý den.

Nakonec [rabi Chija] přišel. [Rabi] mu řekl: Proč jsi přišel? Odpověděl: Protože mi mistr vzkázal, abych přišel. [Rabi řekl:] Vždyť jsem ti vzkázal, abys nechodil! Odpověděl: Ten [vzkaz] jsem viděl a ten jsem neviděl. [Rabi] o něm citoval: „Když má Hospodin zalíbení v cestách člověka, i jeho nepřátele s ním usmíří“ (Př 16,7).

[Rabi se zeptal:] Proč to mistr udělal? Odpověděl mu: Protože je psáno: „Moudrost venku hlasitě volá“ (Př 1,20). Řekl mu: Jestli jsi to četl, nečetl jsi to podruhé; a jestli jsi to četl podruhé, nečetl jsi to potřetí; a jestli jsi to četl potřetí, nevysvětlili ti to.

„Moudrost venku hlasitě volá“ – je to podle Ravy, neboť Rava řekl: Kdo se zabývá Tórou uvnitř, toho Tóra ohlašuje venku.

Vždyť je psáno: „Od počátku jsem nemluvil ve skrytu“ (Iz 48,16)! To platí o dnech kala [shromáždění k veřejnému studiu].

A rabi Chija – co dělá s tím [veršem] „Oblé křivky tvých boků“? Vztahuje ho na dobročinnost a skutky milosrdenství [které se mají konat skrytě].

Zřejmě tedy jejich pokárání trvá třicet dní! Pokárání od nasiho je jiné.

A jak dlouho trvá naše pokárání? Jeden den, jako v příběhu se Šmuelem a Mar Ukvou: Když seděli při studiu, sedával Mar Ukva před Šmuelem ve vzdálenosti čtyř loket; a když zasedali k soudu, sedával Šmuel před Mar Ukvou ve vzdálenosti čtyř loket. A Mar Ukvovi vyhloubili místo v rohoži a on na něm sedával, aby byla jeho slova slyšet.

Každý den Mar Ukva doprovázel Šmuela až k jeho ubytování. Jednoho dne byl [Mar Ukva] zaujat svým soudním případem, a Šmuel šel za ním. Když došel k jeho domu, [Šmuel] mu řekl: Ještě ti to nestačí? Ať mě mistr zprostí té služby. [Mar Ukva] pochopil, že si to vzal k srdci, a uložil si pokárání na jeden den.

Jistá žena seděla na stezce, měla nataženou nohu a čistila ječmen. Šel kolem jeden učenec a ona se před ním neuhnula. Řekl: Jak drzá je ta žena! Přišla [s tím] před Rava Nachmana. Řekl jí: Slyšela jsi z jeho úst klatbu? Odpověděla mu: Ne. Řekl jí: Jdi a uložte si pokárání na jeden den.

Zutra bar Tovija předčítal verše před Ravem Jehudou. Když došel k tomuto verši: „A toto jsou poslední slova Davidova“ (2S 23,1), [Rav Jehuda] mu řekl: Poslední – z toho plyne, že byla i první; co jsou ta první?

[Zutra] mlčel a nic mu neřekl. [Rav Jehuda] mu znovu řekl: Poslední – z toho plyne, že byla i první; co je to první? Řekl mu: Co si myslíš – že kdo nezná výklad tohoto verše, není velký muž? [Rav Jehuda] pochopil, že si to vzal k srdci, a uložil si pokárání na jeden den.

A k té věci, o níž jsme mluvili: Poslední – z toho plyne, že byla i první; co je to první? „A David mluvil k Hospodinu slova této písně v den, kdy ho Hospodin vysvobodil z rukou všech jeho nepřátel a z ruky Saulovy“ (2S 22,1).

Svatý, budiž požehnán, řekl Davidovi: Davide, ty pěješ píseň nad pádem Saula? Kdybys ty byl Saul a on David, zahubil bych kvůli němu mnoho Davidů.

To je to, co je psáno: „Šigajon Davidův, který zpíval Hospodinu kvůli slovům Kuše, Benjamínovce“ (Ž 7,1). Copak se jmenoval Kuš? Vždyť se jmenoval Saul! Ale jako se Kušita odlišuje svou kůží, tak se Saul odlišoval svými skutky.

Podobně říkáš: „Kvůli kušitské ženě, kterou si vzal“ (Nu 12,1). Copak se jmenovala Kušitka? Vždyť se jmenovala Cipora! Ale jako se Kušitka odlišuje svou kůží, tak se Cipora odlišovala svými skutky. Podobně říkáš: „A uslyšel to Eved Melech Kušita“ (Jr 38,7). Copak se jmenoval Kušita? Vždyť se jmenoval Cidkijáš! Ale jako se Kušita odlišuje svou kůží, tak se Cidkijáš odlišoval svými skutky.

Podobně říkáš: „Nejste mi jako synové Kušitů, [dome] Izraele?“ (Am 9,7). Copak se jmenují Kušité? Vždyť se jmenují Izrael! Ale jako se Kušita odlišuje svou kůží, tak se Izrael odlišuje svými skutky ode všech národů.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl, že rabi Jonatan řekl: Co znamená, co je psáno: „Výrok Davida, syna Jišajova, a výrok muže vyvýšeného [hukam al]“ (2S 23,1)? Výrok Davida, syna Jišajova, který pozdvihl jho [ol] pokání.

„Řekl Bůh Izraele, ke mně promluvila Skála Izraele: Vládce nad lidmi, spravedlivý, vládce v bázni Boží“ (2S 23,3). Co to říká? Rabi Abahu řekl: Říká to takto: Řekl Bůh Izraele, ke mně promluvila Skála Izraele: Já vládnu nad člověkem – a kdo vládne nade mnou? Spravedlivý; neboť já vydám nařízení a on je zruší.

„Toto jsou jména hrdinů, kteří byli u Davida: Jošev ba-Ševet…“ (2S 23,8). Co to říká? Rabi Abahu řekl: Říká to takto: Toto jsou jména hrdinských činů Davidových.

„Jošev ba-Ševet“ [sedící při zasedání]: Když sedával v akademii, nesedal na polštářích a pokrývkách, nýbrž na zemi. Neboť dokud žil jeho učitel Ira Jairský, vyučoval rabíny na polštářích a pokrývkách. Když zemřel, vyučoval rabíny David a sedával na zemi. Řekli mu: Ať si mistr sedne na polštáře a pokrývky. Nepřijal to.

„Tachkemoni“: Rav řekl: Svatý, budiž požehnán, mu řekl: Protože ses ponížil, budeš jako já [tehe kamoni]: já vydám nařízení a ty je zrušíš.

„Hlava trojice“: budeš hlavou tří praotců. „To je Adino ha-Ecni“: Když sedával a zabýval se Tórou, činil se jemným [me'aden] jako červ; a když vycházel do války, činil se tvrdým jako strom [ec].

„Proti osmi stům padlým najednou“: neboť vystřelil šíp a srazil osm set padlých najednou; a vzdychal kvůli [chybějícím] dvěma stům, neboť je psáno: „Jak by jeden pronásledoval tisíc?“ (Dt 32,30).

Vyšel nebeský hlas a řekl: „Kromě věci s Urijášem Chetejským“ (1Kr 15,5).

Rabi Tanchum, syn rabiho Chiji z Kfar Akko, řekl, že rabi Jaakov bar Acha řekl, že rabi Simlaj řekl – a někteří to uvádějí: rabi Tanchum řekl, že Rav Huna řekl; a někteří to uvádějí: Rav Huna sám řekl: