Talmud česky

Moed katan 17a מועד קטן

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 17a · 26 segmentů

Struktura debaty:Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Žák, který dal [někoho] do klatby kvůli své cti, jeho klatba je platnou klatbou. Neboť se učí: Kdo je v klatbě vůči učiteli, je v klatbě i vůči žákovi; kdo je v klatbě vůči žákovi, není v klatbě vůči učiteli. Jen vůči učiteli není v klatbě, ale vůči všem ostatním v klatbě je.
תלמיד שנידה לכבודו נדויו נידוי דתניא מנודה לרב מנודה לתלמיד מנודה לתלמיד אינו מנודה לרב לרב הוא דאינו מנודה הא לכולי עלמא מנודה
2
Kvůli čemu [ho žák dal do klatby]? Jestliže ve věcech Nebes – „není moudrosti ani rozumnosti ani rady proti Hospodinu“ (Př 21,30) [a i učitel by ji musel respektovat]. Není to tedy snad kvůli jeho vlastní cti?
למאי אי במילי דשמיא (משלי כא, ל) אין חכמה ואין תבונה ואין עצה לנגד ה' אלא לאו לכבוד עצמו
3
Rav Josef řekl: Učenec smí vykonat spravedlnost sám pro sebe ve věci, která je pro něj jednoznačně rozhodnutá.
אמר רב יוסף צורבא מרבנן עביד דינא לנפשיה במילתא דפסיקא ליה
4
O jistém učenci šla špatná pověst. Rav Jehuda řekl: Co máme dělat? Dát ho do klatby? Rabíni ho potřebují. Nedat ho do klatby? Znesvěcuje se jméno Nebes.
ההוא צורבא מרבנן דהוו סנו שומעניה א"ר יהודה היכי ליעביד לשמתיה צריכי ליה רבנן לא לשמתיה קא מיתחיל שמא דשמיא
5
Řekl Rabovi bar bar Chanovi: Slyšel jsi o tom něco? Odpověděl mu: Takto řekl rabi Jochanan: Co znamená, co je psáno: „Neboť rty kněze mají střežit poznání a z jeho úst se má hledat Tóra, neboť je poslem Hospodina zástupů“ (Mal 2,7)? Je-li učitel podoben poslu Hospodinovu, ať hledají Tóru z jeho úst; a není-li, ať nehledají Tóru z jeho úst.
א"ל לרבב"ח מידי שמיע לך בהא א"ל הכי א"ר יוחנן מאי דכתיב (מלאכי ב, ז) כי שפתי כהן ישמרו דעת ותורה יבקשו מפיהו כי מלאך ה' צבאות הוא אם דומה הרב למלאך ה' יבקשו תורה מפיו ואם לאו אל יבקשו תורה מפיו
6
Rav Jehuda ho dal do klatby. Nakonec Rav Jehuda onemocněl. Přišli rabíni, aby ho navštívili, a [onen učenec] přišel s nimi také. Když ho Rav Jehuda uviděl, zasmál se.
שמתיה רב יהודה לסוף איחלש רב יהודה אתו רבנן לשיולי ביה ואתא איהו נמי בהדייהו כד חזייה רב יהודה חייך
7
[Učenec] mu řekl: Nestačí ti, žes toho muže [mne] dal do klatby, ale ještě se mi i směješ? Odpověděl mu: Nesměji se tobě, ale [raduji se], že až půjdu na onen svět, bude má mysl klidná, že jsem nepochlebovával ani muži, jako jsi ty.
אמר ליה לא מסתייך דשמתיה לההוא גברא אלא אחוכי נמי חייך בי א"ל לאו בדידך מחייכנא אלא דכי אזלינא לההוא עלמא בדיחא דעתאי דאפילו לגברא כוותך לא חניפי ליה
8
Rav Jehuda zemřel. [Onen učenec] přišel do studovny a řekl jim: Zprosťte mě [klatby]. Rabíni mu řekli: Není tu muž tak významný jako Rav Jehuda, aby tě zprostil. Jdi však k rabimu Jehudovi Nesijovi, ať tě zprostí. Šel k němu. [Rabi Jehuda Nesija] řekl rabimu Amimu: Jdi a prozkoumej jeho případ; je-li třeba ho zprostit, zprosti ho.
נח נפשיה דרב יהודה אתא לבי מדרשא אמר להו שרו לי אמרו ליה רבנן גברא דחשיב כרב יהודה ליכא הכא דלישרי לך אלא זיל לגביה דר' יהודה נשיאה דלישרי לך אזל לקמיה א"ל לר' אמי פוק עיין בדיניה אי מיבעי למישרא ליה שרי ליה
9
Rabi Ami prozkoumal jeho případ a zamýšlel ho zprostit. Rabi Šmuel bar Nachmani vstal a řekl: Jestliže v případě služky z domu Rabiho mudrci neodbyli její klatbu po tři roky, tím spíše [v případě] našeho druha Jehudy!
עיין ר' אמי בדיניה סבר למישרא ליה עמד ר' שמואל בר נחמני על רגליו ואמר ומה שפחה של בית רבי לא נהגו חכמים קלות ראש בנידויה שלש שנים יהודה חבירינו על אחת כמה וכמה
10
Rabi Zejra řekl: Co [znamená], že sem dnes ten stařec přišel do studovny, když sem už mnoho let nepřišel? Plyne z toho, že není třeba ho zprostit. Nezprostil ho. [Onen učenec] vyšel a odcházel s pláčem.
א"ר זירא מאי דקמן דאתא האידנא האי סבא בבי מדרשא דהא כמה שני לא אתא ש"מ לא מיבעי למישרא ליה לא שרא ליה נפק כי קא בכי ואזיל
11
Přiletěla vosa, štípla ho do údu a zemřel. Vnesli ho do jeskyně zbožných, a ta ho nepřijala; vnesli ho do jeskyně soudců, a ta ho přijala.
אתא זיבורא וטרקיה אאמתיה ושכיב עיילוהו למערתא דחסידי ולא קיבלוהו עיילוהו למערתא דדייני וקיבלוהו
12
Proč [ho přijala]? Protože jednal podle rabiho Ilaje, neboť se učí: Rabi Ilaj říká: Vidí-li člověk, že jeho pud nad ním vítězí, ať jde na místo, kde ho neznají, ať se obleče do černého a zahalí do černého a dělá, co si jeho srdce žádá – ale ať neznesvěcuje jméno Nebes veřejně.
מ"ט דעבד כר' אילעאי דתניא ר' אילעאי אומר אם רואה אדם שיצרו מתגבר עליו ילך למקום שאין מכירין אותו וילבש שחורים ויתעטף שחורים ויעשה מה שלבו חפץ ואל יחלל שם שמים בפרהסיא
13
Co je to se služkou z domu Rabiho? Služka z domu Rabiho viděla jednoho muže, jak bije svého dospělého syna. Řekla: Ať je ten muž v klatbě, protože přestupuje [zákaz]: „Před slepého nepokládej překážku“ (Lv 19,14). Neboť se učí: „Před slepého nepokládej překážku“ – Písmo mluví o tom, kdo bije svého dospělého syna.
שפחה של בית רבי מאי היא דאמתא דבי רבי חזיתיה לההוא גברא דהוה מחי לבנו גדול אמרה ליהוי ההוא גברא בשמתא דקעבר משום (ויקרא יט, יד) ולפני עור לא תתן מכשול דתניא ולפני עור לא תתן מכשול במכה לבנו גדול הכתוב מדבר
14
Reš Lakiš hlídal sad. Přišel jeden muž a jedl fíky. [Reš Lakiš] na něj zakřičel, ale on si ho nevšímal. Řekl: Ať je ten muž v klatbě. [Ten] mu odpověděl: Naopak, ať je ten muž [ty] v klatbě! Jestliže jsem ti dlužen peníze, copak jsem ti dlužen klatbu?
ריש לקיש הוה מנטר פרדיסא אתא ההוא גברא וקאכיל תאיני רמא ביה קלא ולא אשגח ביה אמר ליהוי ההוא גברא בשמתא א"ל אדרבה ליהוי ההוא גברא בשמתא אם ממון נתחייבתי לך נידוי מי נתחייבתי לך
15
[Reš Lakiš] přišel do studovny. Řekli mu: Jeho klatba je klatbou, tvoje klatba není klatbou.
אתא לבי מדרשא א"ל שלו נידוי שלך אינו נידוי
16
A jaká je náprava? Jdi k němu, ať tě zprostí. [Řekl:] Neznám ho. Řekli mu: Jdi k nasimu, ať tě zprostí, neboť se učí: Dali ho do klatby a neví, kdo ho dal do klatby – ať jde k nasimu a ten mu klatbu zruší.
ומאי תקנתיה זיל לגביה דלישרי לך לא ידענא ליה אמרו ליה זיל לגבי נשיאה דלישרי לך דתניא נידוהו ואינו יודע מי נידהו ילך אצל נשיא ויתיר לו נדויו
17
Rav Huna řekl: V Uše nařídili: Předsedu soudu, který se provinil, nedávají do klatby, nýbrž mu řeknou: „Měj svou čest a zůstaň doma“ (2Kr 14,10). Provinil-li se znovu, dávají ho do klatby kvůli znesvěcení Jména.
אמר רב הונא באושא התקינו אב בית דין שסרח אין מנדין אותו אלא אומר לו (מלכים ב יד, י) הכבד ושב בביתך חזר וסרח מנדין אותו מפני חילול השם
18
A to se rozchází s Reš Lakišem, neboť Reš Lakiš řekl: Učence, který se provinil, nedávají do klatby veřejně, neboť je řečeno: „Klopýtneš ve dne a klopýtne s tebou i prorok v noci“ (Oz 4,5) – zakryj to jako noc.
ופליגא דריש לקיש דאמר ריש לקיש תלמיד חכם שסרח אין מנדין אותו בפרהסיא שנאמר (הושע ד, ה) וכשלת היום וכשל גם נביא עמך לילה כסהו כלילה
19
Mar Zutra Zbožný – když si nějaký učenec zasloužil klatbu, nejprve dal do klatby sebe a potom dal do klatby jeho. Když přišel do svého ubytování, zprostil nejprve sebe a potom zprostil jeho.
מר זוטרא חסידא כי מיחייב צורבא מרבנן שמתא ברישא משמית נפשיה והדר משמית לדידיה כי הוה עייל באושפיזיה שרי ליה לנפשיה והדר שרי ליה לדידיה
20
Rav Gidel řekl, že Rav řekl: Učenec smí dát do klatby sám sebe a sám sebe zprostit. Rav Papa řekl: Kéž mi to bude připsáno k dobru, že jsem nikdy nedal učence do klatby. Ale když si učenec klatbu zaslouží, jak se postupuje? Jako na Západě [v zemi Izraele], kde hlasují o bičování učence, ale nehlasují o klatbě.
אמר רב גידל אמר רב ת"ח מנדה לעצמו ומיפר לעצמו אמר רב פפא תיתי לי דלא שמיתי צורבא מרבנן מעולם אלא כי קא מיחייב צורבא מרבנן שמתא היכי עביד כי הא דבמערבא מימנו אנגידא דצורבא מרבנן ולא מימנו אשמתא
21
Co je šamta [klatba]? Rav řekl: Šam mita – je tam smrt. A Šmuel řekl: Šemama jihje – bude zpustošení; a působí v něm jako mazanice v peci.
מאי שמתא אמר רב שם מיתה ושמואל אמר שממה יהיה ומהניא ביה כי טיחיא בתנורא
22
A to se rozchází s Reš Lakišem, neboť Reš Lakiš řekl: Jako [klatba] vstupuje do dvě stě čtyřiceti osmi údů, tak když vychází, vychází z dvě stě čtyřiceti osmi údů.
ופליגא דריש לקיש דאמר ריש לקיש כשם שנכנסת במאתים וארבעים ושמונה איברים כך כשהיא יוצאה יוצאה ממאתים וארבעים ושמונה איברים
23
Když vstupuje – neboť je psáno: „A město bude cherem [klaté]“ (Joz 6,17); cherem má podle gematrie hodnotu dvě stě čtyřicet osm. Když vychází – neboť je psáno: „V hněvu se rozpomeň na slitování [rachem]“ (Abk 3,2); rachem má podle gematrie stejnou hodnotu.
כשהיא נכנסת דכתיב (יהושע ו, יז) והיתה העיר חרם חרם בגימטריא מאתים וארבעים ושמונה הוו כשהיא יוצאה דכתיב (חבקוק ג, ב) ברוגז רחם תזכור רחם בגימטריא הכי הוו
24
Rav Josef řekl: Uvrhni klatbu na ocas psa, a ona vykoná své. Byl totiž jeden pes, který žral obuv rabínů, a nevěděli, kdo to je; dali ho do klatby, a vzňal se mu oheň na ocase a strávil ho.
אמר רב יוסף שדי שמתא אגנובתא דכלבא ואיהי דידה עבדה דההוא כלבא דהוה אכיל מסאני דרבנן ולא הוו קא ידעי מנו ושמתו ליה איתלי ביה נורא בגנובתיה ואכלתיה
25
Jistý mocný muž sužoval jednoho učence. [Učenec] přišel před Rava Josefa. Ten mu řekl: Jdi a dej ho do klatby. Odpověděl: Bojím se ho.
ההוא אלמא דהוה קא מצער ליה לההוא צורבא מרבנן אתא לקמיה דרב יוסף א"ל זיל שמתיה א"ל מסתפינא מיניה
26
Řekl mu: Vezmi na něj listinu [s klatbou]. Odpověděl: Tím spíš se ho bojím. Řekl mu: Vezmi ji, vlož ji do džbánu,
אמר ליה שקילי פתיחא עליה כל שכן דמסתפינא מיניה א"ל שקליה אחתיה בכדא

Originál: Moed Katan 17a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu