mohl bych [si myslet], že i u malomocného je tomu tak; proto je řečeno „svou hlavu“. A učí se v jiné baraitě: „Svou hlavu“ – proč je to řečeno? Protože je řečeno u nazíra: „Břitva nepřejde po jeho hlavě“ (Nu 6,5), mohl bych [si myslet], že i u nazíra, který je malomocný, je tomu tak; proto je řečeno „svou hlavu“.
יכול אף מצורע כן ת"ל ראשו ותניא אידך ראשו מה ת"ל לפי שנאמר גבי נזיר (במדבר ו, ה) תער לא יעבור על ראשו יכול אף נזיר מצורע כן ת"ל ראשו
Není to tedy spor tanaitů? Ten, kdo [to odvozuje] od nazíra, zastává názor, že oholení celé hlavy se nenazývá oholením okraje, a verš přichází, aby odsunul zákaz a příkaz; a ten druhý zastává názor, že oholení celé hlavy se nazývá oholením okraje, a verš přichází, aby odsunul pouhý zákaz.
מאי לאו תנאי היא למ"ד מנזיר קסבר הקפת כל הראש לא שמה הקפה וכי אתא קרא למידחי את לא תעשה ועשה ואידך סבר הקפת כל הראש שמה הקפה וכי אתא קרא למידחי לאו גרידא
Rava řekl: Všichni [souhlasí], že oholení celé hlavy se nenazývá oholením okraje, a verš přichází [pro případ], kdy oholil okraj a nakonec oholil [zbytek]: protože kdyby ji oholil najednou, nebyl by povinen, nebude povinen ani tehdy, když oholil okraj a nakonec oholil [zbytek].
אמר רבא דכ"ע הקפת כל הראש לא שמה הקפה וכי אתא קרא כגון שהקיף ולבסוף גילח כיון דאילו גלחיה בחד זימנא לא מיחייב כי הקיף ולבסוף גילח נמי לא מיחייב
A copak je k tomu třeba verše? Vždyť Reš Lakiš řekl: Všude, kde najdeš příkaz a zákaz – můžeš-li dodržet obojí, je to dobré; a jestliže ne, ať přijde příkaz a odsune zákaz!
ומי כתב קרא הכי והאמר ריש לקיש כל מקום שאתה מוצא עשה ול"ת אם אתה יכול לקיים את שניהם מוטב ואם לאו יבוא עשה וידחה את ל"ת
Nýbrž všichni [souhlasí], že oholení celé hlavy se nazývá oholením okraje. A ten, kdo vykládá verš tak, že odsouvá zákaz a příkaz – odkud má [pravidlo o] pouhém zákazu?
אלא דכ"ע הקפת כל הראש שמה הקפה ומאן דמוקים לקרא למידחי ל"ת ועשה לאו גרידא מנליה
Učí se to ze střapců, neboť Písmo říká: „Neobleč si směsnou tkaninu (šaatnez)“ (Dt 22,11), a učí se v baraitě: „Neobleč si směsnou tkaninu“ – ale střapce si z nich udělej.
יליף מגדילים דאמר קרא (דברים כב, יא) לא תלבש שעטנז ותניא לא תלבש שעטנז הא גדילים תעשה לך מהם
Neboť Rava poukázal na rozpor: Je psáno: „A dají na cicit cípu“ (Nu 15,38) – [tj. nit] ze stejného materiálu jako cíp; a [jinde] je psáno: „Vlna a len spolu“ (Dt 22,11).
Jak to? Vlna a len vyvazují [povinnost] jak u téhož materiálu, tak u jiného materiálu; ostatní materiály u téhož materiálu vyvazují, u jiného materiálu nevyvazují.
הא כיצד צמר ופשתים פוטרים בין במינן בין שלא במינן שאר מינין במינן פוטרין שלא במינן אין פוטרין
Neboť se učí v baraitě: „Svou bradu“ – proč je to řečeno? Protože je řečeno: „A okraj své brady neoholí“ (Lv 21,5), mohl bych [si myslet], že i u kohena, který je malomocný, je tomu tak; proto je řečeno „svou bradu“.
דתניא זקנו מה ת"ל לפי שנא' (ויקרא כא, ה) ופאת זקנם לא יגלחו יכול אף כהן מצורע כן ת"ל זקנו
Originál: Nazir 58a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.