Šabat 33b שבת

kvůli desátku. Rabi Elazar, syn rabi Joseho, říká: Kvůli pomluvě. Rava, a někteří říkají rabi Jehošua ben Levi, řekl: Který verš to dokládá? „Ale král se bude radovat v Bohu, bude se chlubit každý, kdo přísahá při Něm, neboť budou ucpána [jisacher] ústa mluvících lež“ (Ž 63,12).

Byla jim položena otázka: Říká rabi Elazar, syn rabi Joseho, [že záškrt přichází] jen kvůli pomluvě, nebo snad říká: také kvůli pomluvě? Pojď a slyš: Když naši učitelé vstoupili do Vinice v Javne, byli tam rabi Jehuda, rabi Elazar, syn rabi Joseho, a rabi Šimon. Byla před nimi položena tato otázka: Proč tato nemoc začíná ve vnitřnostech a končí v ústech? Odpověděl rabi Jehuda bar Ilaj, první mezi řečníky na každém místě, a řekl: I když ledviny radí, srdce rozumí a jazyk formuluje, ústa dokončují. Odpověděl rabi Elazar, syn rabi Joseho, a řekl: Protože jimi jedí nečisté věci. Nečisté věci – to tě napadlo? Nýbrž: že jimi jedí věci, které nejsou upraveny [z nichž nebyl oddělen desátek]. Odpověděl rabi Šimon a řekl: Za hřích zanedbávání Tóry.

Řekli mu: Ženy dokazují [opak], neboť [ty Tóru nestudují]! [Odpověděl:] Protože odvádějí své manžele [od studia]. Pohané dokazují [opak]! [Odpověděl:] Protože odvádějí Izrael [od studia]. Malé děti dokazují [opak]! [Odpověděl:] Protože odvádějí své otce [od studia]. Školní děti dokazují [opak]!

Tam je to podle rabi Gurjona, neboť rabi Gurjon, a někteří říkají Rav Josef, syn rabi Šema'ji, řekl: Když jsou v pokolení spravedliví, jsou spravedliví postiženi za [hříchy] pokolení. Nejsou-li v pokolení spravedliví, jsou za pokolení postiženy školní děti. Rabi Jicchak bar Ze'iri, a někteří říkají rabi Šimon ben Nezira, řekl: Který verš to dokládá? „Nevíš-li, nejkrásnější z žen, vyjdi po stopách ovcí [a pas své kůzlata u stanů pastýřů]…“ (Pís 1,8), a vykládáme: kůzlata, která jsou zastavena za pastýře. Lze z toho tedy vyvodit, že [rabi Elazar] říká: také kvůli pomluvě. Lze z toho vyvodit.

A proč ho nazývali „prvním mezi řečníky na každém místě“? Neboť jednou seděli rabi Jehuda, rabi Jose a rabi Šimon a u nich seděl Jehuda, syn proselytů. Rabi Jehuda začal a řekl: Jak krásné jsou činy tohoto národa [Římanů]! Zřídili tržiště, zřídili mosty, zřídili lázně. Rabi Jose mlčel. Odpověděl rabi Šimon bar Jochaj a řekl: Všechno, co zřídili, zřídili jen pro své vlastní potřeby. Zřídili tržiště, aby na nich usadili nevěstky; lázně, aby se v nich hýčkali; mosty, aby z nich vybírali clo. Jehuda, syn proselytů, šel a vyprávěl jejich slova, a doslechla se o nich vláda. Řekli: Jehuda, který vyvyšoval, bude vyvýšen; Jose, který mlčel, bude vyhnán do Cipori; Šimon, který hanil, bude popraven.

Šel on a jeho syn a ukryli se v domě studia. Jeho žena jim každý den přinášela chléb a džbán vody a jedli. Když se výnos zostřil, řekl svému synovi: Ženy jsou lehkomyslné; snad ji budou mučit a ona nás prozradí. Šli a ukryli se v jeskyni. Stal se zázrak: byl jim stvořen svatojánský chléb a pramen vody. Svlékali si šaty a seděli po krk v písku. Celý den studovali; v čase modlitby se oblékli, zahalili a modlili, a pak si šaty opět svlékli, aby se neopotřebovaly. Pobyli v jeskyni dvanáct let. Přišel Elijáš, postavil se ke vchodu jeskyně a řekl: Kdo dá vědět synovi Jochaje, že císař zemřel a jeho výnos je zrušen?

Vyšli a uviděli lidi, kteří orali a seli. Řekl: Opouštějí život věčný a zabývají se životem pomíjivým! Všechno, na co upřeli své oči, okamžitě shořelo. Vyšel nebeský hlas a řekl jim: Vyšli jste, abyste zničili můj svět? Vraťte se do své jeskyně! Vrátili se, šli a pobyli tam dvanáct měsíců. Řekli: Trest svévolníků v gehinomu trvá dvanáct měsíců. Vyšel nebeský hlas a řekl: Vyjděte ze své jeskyně! Vyšli. Kdekoli rabi Elazar způsobil ránu, rabi Šimon ji uzdravil. Řekl mu: Synu můj, světu stačím já a ty.

Navečer v předvečer Šabatu uviděli jednoho starce, který držel dva svazky myrty a za soumraku spěchal. Řekli mu: K čemu jsou ti tyto? Řekl jim: K poctě Šabatu. Ale nestačil by ti jeden? [Odpověděl:] Jeden odpovídá „Pamatuj“ (Ex 20,8) a jeden odpovídá „Zachovávej“ (Dt 5,12). Řekl [rabi Šimon] svému synovi: Pohleď, jak drahá jsou přikázání Izraeli. Jejich mysl se uklidnila.

Uslyšel to rabi Pinchas ben Jair, jeho zeť, a vyšel mu vstříc. Uvedl ho do lázně a ošetřoval mu tělo. Uviděl, že má na těle trhliny. Plakal, slzy z jeho očí kanuly [do ran] a [rabi Šimon] křičel bolestí. Řekl mu: Běda mi, že jsem tě takto viděl. Odpověděl mu: Blaze tobě, že jsi mě takto viděl, neboť kdybys mě takto neviděl, nenalezl bys ve mně tolik. Dříve totiž, když rabi Šimon ben Jochaj vznesl námitku, rabi Pinchas ben Jair mu ji řešil dvanácti řešeními; nakonec, když rabi Pinchas ben Jair vznesl námitku, rabi Šimon bar Jochaj mu ji řešil dvaceti čtyřmi řešeními.

Řekl: Protože se mi stal zázrak, půjdu a něco napravím [pro obec], neboť je psáno: „A Jákob přišel celý [šalem]“ (Gn 33,18), a Rav řekl: celý na těle, celý na majetku, celý ve své Tóře. „A utábořil se před městem“ (tamtéž) – Rav řekl: zavedl jim mince; Šmuel řekl: zavedl jim tržiště; a rabi Jochanan řekl: zavedl jim lázně. Řekl: Je nějaká věc, kterou je třeba napravit? Řekli mu: Je tu místo, kde je pochybnost o nečistotě [z mrtvého],