Šabat 33a שבת

které jedí, ale nepracují. A je psáno: „Bil jsem vás snětí a rzí; množství vašich zahrad, vinic, fíkovníků a olivovníků sežerou housenky“ (Am 4,9), a je psáno: „Co zbylo po housenkách, sežraly kobylky, co zbylo po kobylkách, sežraly larvy, a co zbylo po larvách, sežraly sarančata“ (Jl 1,4), a je psáno: „Odřízne napravo, a bude hladovět, bude jíst nalevo, a nenasytí se; každý bude jíst maso své paže“ (Iz 9,19). Nečti „maso své paže [zero'o]“, nýbrž „maso svého potomstva [zar'o]“.

Za hřích průtahů v soudu, překrucování soudu, kažení soudu a zanedbávání Tóry se rozmáhá meč a plenění, přichází mor a sucho, lidé jedí a nenasytí se a jedí svůj chléb na váhu, neboť je psáno: „A uvedu na vás meč mstící pomstu smlouvy…“ (Lv 26,25), a smlouva není nic jiného než Tóra, jak je řečeno: „Kdyby nebylo mé smlouvy dnem i nocí…“ (Jr 33,25). A je psáno: „Když vám zlomím hůl chleba, deset žen bude péct…“ (Lv 26,26), a je psáno: „Protože a právě proto, že mými soudy pohrdli“ (Lv 26,43).

Za hřích křivé přísahy, lživé přísahy, znesvěcení Jména a znesvěcení Šabatu se rozmáhá divá zvěř, dobytek hyne, lidí ubývá a cesty pustnou, jak je řečeno: „A jestliže vás ani tím [be-ele] nepřivedu ke kázni“ (Lv 26,23). Nečti be-ele [tímto], nýbrž be-ala [přísahou]. A je psáno: „A pošlu na vás polní zvěř…“ (Lv 26,22). A o lživé přísaze je psáno: „Nepřísahejte lživě při mém jménu, a neznesvětíš tak jméno svého Boha“ (Lv 19,12). A o znesvěcení Jména je psáno: „Neznesvěcujte mé svaté jméno“ (Lv 22,32). A o znesvěcení Šabatu je psáno: „Kdo jej znesvětí, ten zemře“ (Ex 31,14). A odvozuje „znesvěcení“ – „znesvěcení“ od lživé přísahy.

Za hřích prolévání krve je Chrám zničen a Šechina odchází od Izraele, jak je řečeno: „Neposkvrňujte [zemi]… a neznečisti zemi, v níž sídlíte, uprostřed níž přebývám“ (Nu 35,33–34). Avšak znečišťujete-li ji, nebudete v ní sídlit a Já nebudu přebývat uprostřed ní.

Za hřích zakázaných pohlavních styků, modlářství a nedodržování šmity a jubilejních let přichází na svět vyhnanství; vyhánějí je a přicházejí jiní a sídlí na jejich místě, jak je řečeno: „Neboť všechny tyto ohavnosti páchali lidé té země…“ (Lv 18,27), a je psáno: „A země byla znečištěna, a navštívil jsem na ní její vinu…“ (Lv 18,25), a je psáno: „Aby vás země nevyvrhla, když ji budete znečišťovat“ (Lv 18,28).

A o modlářství je psáno: „A pohodím vaše mrtvoly…“ (Lv 26,30), a je psáno: „A zpustoším vaše svatyně…“ (Lv 26,31), „a vás rozptýlím mezi národy“ (Lv 26,33).

O šmitě a jubilejních letech je psáno: „Tehdy se zemi zalíbí její soboty po všechny dny zpustošení, zatímco vy budete v zemi svých nepřátel…“ (Lv 26,34), a je psáno: „Po všechny dny zpustošení bude odpočívat“ (Lv 26,35).

Za hřích nestoudné řeči se množí mnohá trápení a tvrdé výnosy se obnovují, mladíci nepřátel Izraele [eufemismus pro Izrael] umírají a sirotci a vdovy křičí, a nedostává se jim odpovědi, jak je řečeno: „Proto se Pán neraduje z jeho mladíků a nad jeho sirotky a vdovami se nesmiluje, neboť všichni jsou bezbožní a zlovolní a každá ústa mluví nestoudnost. Při tom všem se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka je stále napřažena“ (Iz 9,16).

Co znamená „a jeho ruka je stále napřažena“? Rabi Chanan bar Rava řekl: Všichni vědí, proč nevěsta vstupuje pod svatební baldachýn, ale každému, kdo poskvrňuje svá ústa [nestoudnou řečí], i kdyby mu byl zpečetěn rozsudek sedmdesáti let k dobru, obrátí jej ke zlému. Raba bar Šila řekl, že Rav Chisda řekl: Každému, kdo poskvrňuje svá ústa, prohlubují gehinom, jak je řečeno: „Hlubokou jámou jsou ústa cizích [žen]“ (Př 22,14). Rav Nachman bar Jicchak řekl: I tomu, kdo slyší a mlčí, jak je řečeno: „Na koho se Hospodin hněvá, ten tam padne“ (tamtéž).

Rav Ošaja řekl: Každý, kdo se oddává hříchu, na tom vyrážejí boule a rány, jak je řečeno: „Boule a rány jsou lékem [tamruk] proti zlu“ (Př 20,30). A nejen to, ale je trestán i vodnatelností, jak je řečeno: „a rány v komorách břicha“ (tamtéž). Rav Nachman bar Jicchak řekl: Vodnatelnost je znamením hříchu.

Naši učitelé učili: Jsou tři druhy vodnatelnosti: ta z hříchu je tlustá, ta z hladu nafouklá a ta z čarodějnictví tenká.

Šmuel ha-Katan jí onemocněl. Řekl: Pane světa, kdo losuje [o tom, z jaké příčiny to je]? A uzdravil se. Abaje jí onemocněl. Rava řekl: Vím o Nachmanim [Abajovi], že se mořil hladem. Rava jí onemocněl. Ale vždyť to byl Rava, kdo řekl: Více je zabitých hrncem než opuchlých hladem! S Ravou je to jinak, neboť ho rabíni ve své době nutili [ke studiu ve stanovenou dobu] proti jeho vůli.

Naši učitelé učili: Jsou čtyři znamení: znamením hříchu je vodnatelnost, znamením bezdůvodné nenávisti je žloutenka, znamením pýchy je chudoba, znamením pomluvy je záškrt.

Naši učitelé učili: Záškrt přichází na svět