Ale vždyť [rabi Akiva] vyvozoval z analogie (gezera šava)! – Analogii nepřevzal [od svých učitelů]. Z čeho tedy [Celofchad zemřel]? Byl mezi těmi, o nichž je psáno: „Opovážili se“ (Nu 14,44).
ואלא הא גמר גזירה שוה ג"ש לא גמר אלא מהיכא הוה (במדבר יד, מד) מויעפילו הוה
Podobně říkáš: „A vzplanul proti nim hněv Hospodinův, a odešel“ (Nu 12,9) – to učí, že i Áron se stal malomocným. To jsou slova rabi Akivy. Řekl mu rabi Jehuda ben Betera: Akivo, tak či onak budeš skládat účty. Pokud je to podle tvých slov – Tóra ho zakryla, a ty ho odhaluješ; a pokud ne – očerňuješ toho spravedlivého.
כיוצא בדבר אתה אומר (במדבר יב, ט) ויחר אף ה' בם וילך מלמד שאף אהרן נצטרע דברי רבי עקיבא אמר לו רבי יהודה בן בתירא עקיבא בין כך ובין כך אתה עתיד ליתן את הדין אם כדבריך התורה כסתו ואתה מגלה אותו ואם לאו אתה מוציא לעז על אותו צדיק
Ale vždyť je psáno „proti nim“! – To bylo pouhé pokárání. Učí se [baraita] podle toho, kdo říká, že i Áron se stal malomocným, neboť je psáno: „A Áron se obrátil k Mirjam, a hle, byla malomocná“ (Nu 12,10). [Tana] učil: Že se obrátil [tj. očistil] od svého malomocenství.
ואלא הכתיב בם ההוא בנזיפה בעלמא תניא כמאן דאמר אף אהרן נצטרע דכתיב (במדבר יב, י) ויפן אהרן אל מרים והנה מצורעת תנא שפנה מצרעתו
Reš Lakiš řekl: Kdo podezírá bezúhonné, bývá potrestán na těle, neboť je psáno: „Ale oni mi neuvěří…“ (Ex 4,1), a před Svatým, budiž požehnán, bylo zjevné, že Izrael uvěří. Řekl mu: Oni jsou věřící, synové věřících, ale ty nakonec neuvěříš.
אמר ריש לקיש החושד בכשרים לוקה בגופו דכתיב (שמות ד, א) והן לא יאמינו לי וגו' וגליא קמי קוב"ה דמהימני ישראל אמר לו הן מאמינים בני מאמינים ואתה אין סופך להאמין
„Oni jsou věřící“ – neboť je psáno: „A lid uvěřil“ (Ex 4,31); „synové věřících“ – „A uvěřil Hospodinu“ (Gn 15,6); „ty nakonec neuvěříš“ – jak je řečeno: „Protože jste mi neuvěřili…“ (Nu 20,12). Odkud víme, že byl potrestán [na těle]? Neboť je psáno: „A Hospodin mu dále řekl: Vlož svou ruku do svého ňadra…“ (Ex 4,6).
הן מאמינים דכתיב (שמות ד, לא) ויאמן העם בני מאמינים (בראשית טו, ו) והאמין בי"י אתה אין סופך להאמין שנאמר (במדבר כ, יב) יען לא האמנתם בי וגו' ממאי דלקה דכתיב (שמות ד, ו) ויאמר ה' לו עוד הבא נא ידך בחיקך וגו':
Rava řekl, a někteří říkají, že rabi Josi bar rabi Chanina: Míra dobra přichází rychleji než míra trestu. Neboť o míře trestu je psáno: „A vytáhl ji, a hle, jeho ruka byla malomocná jako sníh“ (Ex 4,6), kdežto o míře dobra je psáno: „A vytáhl ji ze svého ňadra, a hle, byla opět jako jeho [ostatní] tělo“ (Ex 4,7) – již ve [chvíli, kdy byla] v ňadru, byla opět jako jeho tělo.
אמר רבא ואיתימא רבי יוסי בר' חנינא מדה טובה ממהרת לבא ממדת פורענות דאילו במדת פורענות כתיב (שמות ד, ו) ויוציאה והנה ידו מצורעת כשלג ואילו במדה טובה כתיב ויוציאה מחיקו והנה שבה כבשרו מחיקו הוא דשבה כבשרו
Raba se tázal: Spor se týká [případu] níže než deset [dlaní], a v tom se přou, že jeden soudí, že říkáme: [předmět] zachycený [ve vzduchu] je jako položený, a druhý soudí, že neříkáme: zachycený je jako položený; avšak výše než deset podle všech [je házející] osvobozen a nevyvozujeme házení z podávání.
בעי רבה למטה מעשרה פליגי ובהא פליגי דמ"ס אמרינן קלוטה כמה שהונחה ומר סבר לא אמרינן קלוטה כמה שהונחה אבל למעלה מעשרה דברי הכל פטור ולא ילפינן זורק ממושיט
Anebo se spor týká [případu] výše než deset, a v tom se přou, že jeden soudí, že vyvozujeme házení z podávání, a druhý soudí, že nevyvozujeme házení z podávání; avšak níže než deset je podle všech vinen. Z jakého důvodu? [Předmět] zachycený [ve vzduchu] je jako položený.
או דילמא למעלה מעשרה פליגי ובהא פליגי דמר סבר ילפינן זורק ממושיט ומר סבר לא ילפינן זורק ממושיט אבל למטה מי' דברי הכל חייב מאי טעמא קלוטה כמה שהונחה דמיא
Rav Josef řekl: Na tuto věc se tázal Rav Chisda a Rav Hamnuna mu ji rozřešil z tohoto: Ze soukromé oblasti do soukromé oblasti, a [předmět] prochází samotným veřejným prostranstvím – rabi Akiva činí vinným a mudrci osvobozují. Protože říká „samotným veřejným prostranstvím“, je zřejmé, že se přou o [případ] níže než deset.
אמר רב יוסף הא מילתא איבעיא ליה לרב חסדא ופשטה ניהליה רב המנונא מהא מרה"י לרה"י ועובר ברשות הרבים עצמה ר' עקיבא מחייב וחכמים פוטרים מדקאמר ברשות הרבים עצמה פשיטא למטה מעשרה פליגי
A o čem [jde]? Řekneš-li, že o tom, kdo [předmět] přenáší – že je vinen jen níže než deset a výše než deset vinen není? Vždyť rabi Elazar řekl: Kdo vynáší náklad výše než deset [dlaní], je vinen, neboť tak [vypadalo] nesení synů Kehatových! Není to tedy spíše o tom, kdo hází, a [jde o to, že] je vinen jen níže než deset a výše než deset vinen není? Vyplývá z toho, že se přou o [zásadu], že zachycený je jako položený. Skutečně z toho vyplývá.
ובמאי אילימא במעביר למטה מעשרה הוא דמחייב למעלה מי' לא מחייב והאמר ר' אלעזר המוציא משוי למעלה מעשרה חייב שכן משא בני קהת אלא לאו בזורק ולמטה מעשרה הוא דמחייב למעלה מעשרה לא מחייב ש"מ בקלוטה כמה שהונחה פליגי ש"מ
A to je v rozporu s rabi Elazarem, neboť rabi Elazar řekl: Rabi Akiva činil vinným i výše než deset, a to, že se učí „samotným veřejným prostranstvím“, je proto, aby ti oznámil sílu [postoje] mudrců.
ופליגא דר' אלעזר דאמר ר"א מחייב היה ר' עקיבא אפילו למעלה מי' והאי דקתני רה"ר עצמה להודיעך כחן דרבנן
A je to v rozporu s Ravem Chilkijou bar Tovi, neboť Rav Chilkija bar Tovi řekl: V rozmezí tří [dlaní od země] je podle všech vinen; výše než deset je podle všech osvobozen; od tří do deseti jsme dospěli ke sporu rabi Akivy a mudrců.
ופליגא דרב חלקיה בר טובי דאמר רב חלקיה בר טובי תוך שלשה דברי הכל חייב למעלה מעשרה דברי הכל פטור מג' ועד י' באנו למחלוקת ר' עקיבא ורבנן
Tak se také učí: V rozmezí tří [dlaní] je podle všech vinen; výše než deset jde jen o rabínský zákaz (švut), a pokud obě oblasti patřily jemu, je to dovoleno; od tří do deseti rabi Akiva činí vinným a mudrci osvobozují.
תניא נמי הכי בתוך ג' דברי הכל חייב למעלה מי' אינו אלא משום שבות ואם היו רשויות שלו מותר מג' ועד עשרה ר"ע מחייב וחכמים פוטרין
Mistr řekl: Pokud obě oblasti patřily jemu, je to dovoleno. Řekněme, že je to námitka proti Ravovi? Neboť bylo řečeno: Dva domy na dvou stranách veřejného prostranství – Raba bar Rav Huna řekl ve jménu Rava: Je zakázáno házet z jednoho do druhého; a Šmuel řekl: Je dovoleno házet z jednoho do druhého. – Copak jsme to nevyložili tak, že jeden je výše a druhý níže, takže [předmět] někdy spadne a [člověk] přijde, aby jej přinesl?
אמר מר אם היו רשויות שלו מותר לימא תהוי תיובתיה דרב דאיתמר שני בתים בשני צדי רה"ר רבה בר רב הונא אמר רב אסור לזרוק מזה לזה ושמואל אמר מותר לזרוק מזה לזה ולאו מי אוקימנא לההיא כגון דמידלי חד ומתתי חד דזימנין נפל ואתי לאתויי
Rav Chisda řekl Ravu Hamnunovi, a někteří říkají, že Rav HamnunaRavu Chisdovi: Odkud je ta věc, kterou řekli učitelé, že vše [s mezerou] menší než tři [dlaně] se považuje za spojené (lavud)? Odpověděl mu: Protože není možné, aby veřejné prostranství bylo uhlazeno hoblíkem a rašplí.
אמר ליה רב חסדא לרב המנונא ואמרי לה רב המנונא לרב חסדא מנא הא מילתא דאמור רבנן כל פחות מג' כלבוד דמי אמר ליה לפי שאי אפשר לה לרשות הרבים שתילקט במלקט וברהיטני
Je-li tomu tak, pak i tři! A dále – to, co jsme se učili: Kdo spouští stěny [suky] shora dolů, pokud jsou nad zemí tři dlaně, je [suka] neplatná; z toho plyne, že je-li to méně než tři, je platná.
אי הכי ג' נמי ותו הא דתנן המשלשל דפנות מלמעלה למטה אם הן גבוהין מן הארץ שלשה טפחים פסולה הא פחות מג' כשרה
Tam je důvod ten, že je to přepážka, kterou kůzlata prolézají. – To je v pořádku dole; co se dá říci nahoře? Spíše: že vše [s mezerou] menší než tři se považuje za spojené, je ustanovení předané tradicí.
התם היינו טעמא משום דהויא לה מחיצה שהגדיים בוקעין בה תינח למטה למעלה מאי איכא למימר אלא כל פחות משלשה כלבוד דמי הלכתא גמירי לה
Naši učitelé učili: Z veřejného prostranství na veřejné prostranství, a soukromá oblast je uprostřed – Rabi činí vinným a mudrci osvobozují. Rav a Šmuel oba řekli: Rabi činí vinným jen tehdy, je-li soukromá oblast zastřešená, neboť říkáme, že dům se považuje za plný; avšak není-li zastřešená, ne. Rav Chana řekl ve jménu Rava Jehudy ve jménu Šmuela: Rabi činil vinným dvakrát – jednou kvůli vynášení a jednou kvůli vnášení.
ת"ר מרה"ר לרה"ר ורה"י באמצע רבי מחייב וחכמים פוטרין רב ושמואל דאמרי תרוייהו לא חייב רבי אלא ברה"י מקורה דאמרינן ביתא כמאן דמליא דמי אבל שאינו מקורה לא אמר רב חנא אמר רב יהודה אמר שמואל מחייב היה רבי שתים אחת משום הוצאה ואחת משום הכנסה
Originál: Shabbat 97a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.