Sanhedrin 111b סנהדרין

Řekl před Ním: Pane světa, a což jsi mi neřekl: I ke svévolníkům? To je to, co je psáno: „A nyní ať se prosím vzmůže síla Pána, jak jsi řekl“ (Nu 14,17).

Rabi Chaga vystupoval po schodišti v domě Raby bar Šily. Uslyšel jedno dítě, jak říká: „Tvá svědectví jsou velmi spolehlivá, tvému domu přísluší svatost, Hospodine, po dlouhé dny“ (Ž 93,5), a hned vedle toho: „Modlitba Mojžíšova“ atd. (Ž 90,1). Řekl: Lze z toho vyvodit, že uviděl „shovívavý“ [doslova: dlouhý hněv].

Rabi Elazar řekl jménem rabiho Chaniny: Svatý, budiž požehnán, bude v budoucnu korunou na hlavě každého spravedlivého, neboť je řečeno: „V onen den bude Hospodin zástupů nádhernou korunou a skvostným věncem pro ostatek svého lidu“ atd. (Iz 28,5). Co znamená „nádhernou korunou [ateret cvi] a skvostným věncem [cefirat tiferet]“? Pro ty, kdo konají jeho vůli [cevjono] a vyhlížejí [mecapim] jeho spásu. Mohl bych myslet, že pro všechny? Proto se praví: „pro ostatek [še'ar] svého lidu“ – pro toho, kdo se činí jako zbytek [šejarim].

„A duchem práva pro toho, kdo zasedá k soudu, a silou pro ty, kdo odrážejí boj k bráně“ (Iz 28,6). „A duchem práva“ – to je ten, kdo ovládá svůj sklon; „pro toho, kdo zasedá k soudu“ – to je ten, kdo soudí pravdivý soud podle jeho pravdy; „a silou“ – to je ten, kdo přemáhá svůj sklon; „kdo odrážejí boj“ – to je ten, kdo diskutuje v boji Tóry; „k bráně“ – to jsou ti, kdo časně ráno a pozdě večer chodí do synagog a domů studia.

Vlastnost soudu řekla před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, čím se tito liší od oněch? Řekl jí: „I tito bloudí vínem a potácejí se opojným nápojem“ atd. (Iz 28,7), „klopýtají v soudu“ (tamtéž). [Slovo] „puka“ [klopýtnutí] neznamená nic jiného než gehinom, neboť je řečeno: „Ať ti to není k úrazu [puka]“ (1S 25,31), a „pelila“ neznamená nic jiného než soudce, neboť je řečeno: „A zaplatí podle soudců [pelilim]“ (Ex 21,22).

MIŠNA: Obyvatelé svedeného města nemají podíl na budoucím světě, neboť je řečeno: „Vyšli muži, synové Belijaalovi, z tvého středu a svedli obyvatele svého města“ (Dt 13,14). Nepopravují je, dokud jejich svůdci nepocházejí z téhož města a z téhož kmene, dokud není svedena jeho většina a dokud ho nesvedli muži. Jestliže ho svedly ženy a nezletilí, nebo byla svedena jeho menšina, nebo jeho svůdci byli zvenčí, pak jsou [obyvatelé] jako jednotlivci a je třeba dvou svědků a varování pro každého zvlášť.

V tom je přísnější [zákon] pro jednotlivce než pro mnohé: jednotlivci [jsou trestáni] ukamenováním, a proto je jejich majetek ušetřen; mnozí [jsou trestáni] mečem, a proto je jejich majetek zničen.

„Ostřím meče pobiješ obyvatele toho města“ (Dt 13,16). Karavana oslů a karavana velbloudů, která jde z místa na místo – ty jej zachraňují [před zničením].

Neboť je řečeno: „Vykonej nad ním klatbu, nad ním a nade vším, co je v něm, i nad jeho dobytkem, ostřím meče“ (Dt 13,16). Odtud řekli: Majetek spravedlivých, který je v něm, propadá zkáze; [majetek,] který je mimo ně, je ušetřen. A [majetek] svévolníků, ať je v něm, nebo mimo ně, propadá zkáze.

Neboť je řečeno: „A všechnu jeho kořist shromáždíš doprostřed jeho náměstí“ atd. (Dt 13,17). Nemá-li náměstí, zřídí se mu náměstí. Bylo-li jeho náměstí mimo ně, zahrnou je dovnitř.

Neboť je řečeno: „A spálíš ohněm to město i všechnu jeho kořist jako celopal Hospodinu, svému Bohu“ (Dt 13,17). „Jeho kořist“ – ale ne kořist [patřící] Nebesům. Odtud řekli: Zasvěcené věci v něm se vykoupí, terumy se nechají shnít, druhý desátek a svaté spisy se uloží do genizy.

„Jako celopal Hospodinu, svému Bohu“ – rabi Šimon řekl: Svatý, budiž požehnán, řekl: Jestliže vykonáte soud nad svedeným městem, přičtu vám to, jako byste přede mnou obětovali celopal.

„A bude navěky pahorkem rumu, nebude již znovu vystavěno“ (Dt 13,17) – nesmí se z něj udělat ani zahrady a sady. To jsou slova rabiho Josiho Haglili. Rabi Akiva říká: „Nebude již znovu vystavěno“ – nebude vystavěno takové, jaké bylo, ale smějí se z něj udělat zahrady a sady. „A ať ti k ruce nic nepřilne z toho, co je pod klatbou“ (Dt 13,18) – neboť dokud jsou na světě svévolníci, je na světě planoucí hněv; zmizí-li svévolníci ze světa, odstoupí planoucí hněv ze světa.

GEMARA: Naši učitelé učili: „Vyšli“ – oni sami, a ne jejich vyslanci. „Muži“ – [výraz] „muži“ neznamená méně než dva. Jiný výklad: „Muži“ – a ne ženy; „muži“ – a ne nezletilí.

„Synové Belijaalovi“ – synové, kteří ze své šíje setřásli jho Nebes. „Z tvého středu“ – a ne z pohraničí. „Obyvatele svého města“ – a ne obyvatele jiného města. „Řkouce“ – že je třeba svědků a varování pro každého zvlášť.

Bylo řečeno: Rabi Jochanan řekl: Jedno město se mezi dva kmeny dělí. A Reš Lakiš řekl: Jedno město se mezi dva kmeny nedělí. Rabi Jochanan namítl Reš Lakišovi: „Dokud jeho svůdci nepocházejí z téhož města a z téhož kmene.“ Není to snad tak, že i když jsou jeho svůdci z téhož města, [platí to] jen tehdy, jsou-li z téhož kmene, a jinak ne? Lze z toho vyvodit, že se jedno město mezi dva kmeny dělí.

Nikoli; [jde o případ,] kdy mu [město] připadlo dědictvím, anebo kdy mu ho dali darem.

Namítl mu: „Devět měst od těchto dvou kmenů“ (Joz 21,16). Není to snad čtyři a půl od tohoto a čtyři a půl od onoho? A lze z toho vyvodit, že se jedno město mezi dva kmeny dělí. Nikoli; čtyři od tohoto a pět od onoho.

Je-li tomu tak, mělo by [Písmo] rozepsat [každý kmen] zvlášť!