Sanhedrin 18b סנהדרין

Kdo zabije velekněze, nebo velekněz, který zabil člověka, odtamtud nikdy nevychází. Řekl bych tedy, že nemá jít do vyhnanství; proto nás to učí. A řekni, že je tomu skutečně tak! Verš říká: „Aby tam mohl utéci každý, kdo zabil“ (Dt 19,3) – i velekněz je v tom zahrnut.

„Přestupuje příkaz i zákaz.“ Copak se to neobejde bez toho, aby [je] přestoupil? Takto to [baraita] říká: Přestoupí-li příkaz či zákaz, je jako obyčejný člověk ve všech svých věcech.

To je přece jasné! Napadlo by tě říci: protože jsme se učili v Mišně, že ani kmen, ani falešného proroka, ani velekněze nesoudí jinak než soud sedmdesáti jedna, a Rav Ada bar Ahava řekl: „Každou velkou věc přinesou k tobě“ (Ex 18,22) – věci velkého [člověka], řekl bych: všechny věci velkého [patří před velký soud]. Proto nás to učí.

A řekni, že je tomu skutečně tak! Copak je psáno ‚věci velkého‘? Je psáno ‚velká věc‘ – opravdu velká věc.

„Svědčí a [jiní] svědčí o něm.“ Svědčí? Vždyť se učí v baraitě: „Neodvrátíš se“ (Dt 22,1) [od ztracené věci] – někdy se odvracíš a někdy se neodvracíš. Jak to?

[Je-li] kohen a [věc] je na hřbitově; [je-li to] starý [učenec] a neodpovídá to jeho důstojnosti; nebo jeho vlastní práce [by utrpěla] víc než [hodnota věci] jeho druha – proto je řečeno: „Neodvrátíš se“. [A stejně tak velekněz nemá svědčit, protože to neodpovídá jeho důstojnosti.]

Rav Josef řekl: Svědčí pro krále. Ale vždyť jsme se učili v Mišně: [Král] nesoudí a nesoudí jeho, nesvědčí a nesvědčí o něm! Nýbrž rabi Zejra řekl: Svědčí pro královského syna. Královský syn je [však] obyčejný člověk!

Nýbrž svědčí v přítomnosti krále. Ale vždyť krále do Sanhedrinu nedosazují! Kvůli úctě k veleknězi [král] přijde a usedne; přijmeme jeho svědectví, on vstane a odejde, a my potom zkoumáme jeho případ.

K samotné věci: Krále nedosazují do Sanhedrinu, ani krále a velekněze k [rozhodování o] přestupném roce. Krále [nedosazují] do Sanhedrinu, neboť je psáno: „Ve sporu nevypovídej“ (Ex 23,2) – [čti:] ‚neodporuj tomu, kdo je velký‘.

Ani krále a velekněze k [rozhodování o] přestupném roce: krále kvůli zásobování vojska, velekněze kvůli zimě.

Rav Papa řekl: Vyvoď z toho, že rok se řídí měsícem [Tišri]. Je tomu tak? Vždyť [byli] tamti tři pastýři dobytka, kteří stáli, a mudrci je slyšeli, jak říkají:

Jeden řekl: ‚Jestliže rané i pozdní [obilí] rozkvete zároveň, je to Adar; a jestliže ne, není to Adar.‘ A jeden řekl: ‚Jestliže býk ráno umírá mrazem a v poledne leží ve stínu fíkovníku a svléká kůži, je to Adar; a jestliže ne, není to Adar.‘ A jeden řekl: ‚Jestliže je východní vítr silný, takže tvůj dech vychází proti němu, je to Adar; a jestliže ne, není to Adar.‘ A mudrci ten rok učinili přestupným.

A myslíš si, že se mudrci spolehli na pastýře? Nýbrž mudrci se spolehli na své výpočty, a pastýři jejich věci jen pomohli.

„Vykonává chalicu a [jiní] vykonávají chalicu…“ atd. [Mišna] učí bez rozlišení: ať [je vdova] po zasnoubení, ať po sňatku. Dobrá po sňatku – je tu příkaz i zákaz,