Sanhedrin 45a סנהדרין

GEMARA: Naši rabíni učili: Muže zakrývají jedním kusem [látky] vpředu a ženu dvěma kusy, vpředu i vzadu, protože celá je nahotou – slova rabiho Jehudy. Mudrci však říkají: Muž je kamenován nahý, ale žena není kamenována nahá.

Jaký je důvod rabínů? Písmo říká: „A ukamenují ho“ (Lv 24,14). Co [znamená] „ho“?

Má-li to znamenat „jeho“ a nikoli „ji“ – vždyť je psáno: „Vyvedeš toho muže nebo tu ženu“ (Dt 17,5)! Co tedy [znamená] „ho“? Jeho bez jeho oděvu; z toho plyne, že ji v jejím oděvu. Rabi Jehuda říká: „Ho“ bez jeho oděvu – nezáleží na tom, zda muže, či ženu.

Má to tedy znamenat, že rabíni se obávají hříšných myšlenek a rabi Jehuda se hříšných myšlenek neobává? Vždyť jsme od nich slyšeli opak! Neboť jsme se učili [v Mišně]: Kohen uchopí její [sota] šaty – jestliže se roztrhnou, ať se roztrhnou, jestliže se rozpárají, ať se rozpárají – až odhalí její hruď, a rozpustí její vlasy. Rabi Jehuda říká: Byla-li její hruď krásná, neodhaloval ji, a byly-li její vlasy krásné, nerozpouštěl je.

Raba řekl: Tam je důvod ten, že by mohla vyjít ze soudu nevinná a mladí kohanim by si s ní [pak] začínali. Zde však je popravována. A řekneš-li, že by si [mladíci] začali s jinými – Raba řekl: Je tradováno, že zlý sklon vládne jen nad tím, co vidí oči.

Rava řekl: [Rozpor mezi výroky] rabiho Jehudy a rabiho Jehudy je obtížný, [rozpor mezi výroky] rabínů a rabínů obtížný není. Rava však [pak] řekl: [Rozpor mezi výroky] rabiho Jehudy a rabiho Jehudy obtížný není, jak jsme vysvětlili [že tam je obava, aby vyšla nevinná].

Ani [rozpor mezi výroky] rabínů a rabínů není obtížný: Písmo říká: „Aby se poučily všechny ženy a nečinily podle vaší nemravnosti“ (Ez 23,48); zde [při popravě] však není většího poučení než toto.

A řekneš-li: Ať se na ní učiní obojí [aby byla zostuzena i poučila ostatní] – Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Písmo říká: „Miluj svého bližního jako sebe“ (Lv 19,18) – vyber mu krásnou smrt.

Máme říci, že [výrok] Rava Nachmana je [předmětem sporu] tanaitů? Ne, všichni přijímají [výrok] Rava Nachmana, a zde se liší v tomto: Jeden soudí, že člověku víc záleží na [tom, aby nebyl] zostuzen, než na pohodlí jeho těla; a druhý soudí, že mu víc záleží na pohodlí těla než na [tom, aby nebyl] zostuzen.

MIŠNA: Místo kamenování bylo vysoké dvě výšky člověka. Jeden ze svědků ho strčí [shora] na bedra. Obrátí-li se na hruď, převrátí ho na bedra. Jestliže tím zemřel, [povinnost] je splněna.

A jestliže ne, druhý [svědek] vezme kámen a hodí mu ho na hruď. Jestliže tím zemřel, [povinnost] je splněna; a jestliže ne, kamenuje ho celý Izrael, neboť je řečeno: „Ruka svědků ať je proti němu první, aby ho usmrtila, a ruka všeho lidu potom“ (Dt 17,7).

GEMARA: Učilo se [v baraitě]: A s jeho vlastní výškou jsou to tři. Copak je třeba tolik? Vždyť je tu rozpor [s baraitou]: Jako jáma, která je dostatečná k usmrcení, [měří] deset dlaní, tak i vše, co je dostatečné k usmrcení, [měří] deset dlaní!

Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Písmo říká: „Miluj svého bližního jako sebe“ (Lv 19,18) – vyber mu krásnou smrt. Jestliže tak, ať je to ještě výš! [Ne], protože by se znetvořil.

„Jeden ze svědků ho strčí.“ Naši rabíni učili: Odkud [víme], že [poprava je] strčením? Písmo říká: „bude svržen“ (Ex 19,13). A odkud, že kamenováním? Písmo říká: „bude ukamenován“.

A odkud, že kamenováním i strčením? Písmo říká: „Bude jistě ukamenován nebo jistě svržen“ (Ex 19,13). A odkud, že zemřel-li strčením, [povinnost] je splněna? Písmo říká: „nebo jistě svržen“. Odkud, že tak je to i pro budoucí pokolení?