Sanhedrin 48b סנהדרין

Tam [je to] kvůli jejich hořkosti [že je házeli bez rozvahy, a nejde o skutečné určení]. Jestliže tak, [jak vysvětlíš], co se k tomu učí: Raban Šimon ben Gamliel řekl: Kdy to platí? Když se nedotkly már; ale dotkly-li se már, jsou zakázány.

Ula to vysvětlil: [Jde] o máry, které se pohřbívají s ním, protože by se [šaty] zaměnily s rubášem mrtvého.

Pojď a slyš: Váček, který [někdo] udělal, aby do něj ukládal tefilin, je zakázáno do něj ukládat mince; uložil-li do něj tefilin, smí do něj ukládat mince. Řekni: Udělal ho a uložil do něj tefilin – je zakázáno do něj ukládat mince, podle Rava Chisdy.

Pojď a slyš: Řekl-li řemeslníkovi: Udělej mi pouzdro na svitek nebo pouzdro na tefilin – dokud se nepoužily pro svaté, je dovoleno je používat pro všední věci; použily-li se pro svaté, je zakázáno je používat pro všední věci.

Je to [spor] tanaitů, neboť se učí [v baraitě]: Potáhl-li je [tefilin] zlatem nebo na ně dal kůži z nečistého zvířete, jsou nezpůsobilé; kůži z čistého zvířete, jsou způsobilé, i když ji nezpracoval kvůli nim. Raban Šimon ben Gamliel říká: I [s kůží] z čistého zvířete jsou nezpůsobilé, dokud ji nezpracuje kvůli nim.

Ravina se zeptal Ravy: Copak je místo, kde mrtvého uloží a [teprve pak] tkají oděv pro mrtvého? Řekl mu: Ano, jako například mrtví z Harpanji [kde jsou chudí].

Meremar vykládal: Halacha je podle Abajeho. A rabíni řekli: Halacha je podle Ravy. A halacha je podle Ravy.

Naši rabíni učili: Majetek popravených vládou [připadá] králi; majetek popravených soudem [připadá] dědicům. Rabi Jehuda říká: I majetek popravených vládou [připadá] dědicům. Řekli rabimu Jehudovi: Copak již nebylo řečeno: „Hle, [je] na vinici Navotově, kam sestoupil, aby se jí zmocnil“ (1Kr 21,18)?

Řekl jim: Byl synem bratra jeho otce a měl právo jej dědit. [Řekli mu:] Copak neměl [Navot] mnoho synů? Řekl jim: Zabil jej i jeho syny, neboť je řečeno: „Jistě jsem viděl krev Navotovu a krev jeho synů“ (2Kr 9,26). A rabíni? To [jsou] synové, kteří z něj měli vzejít.

Podle toho, kdo říká, že jejich majetek [připadá] králi, je to v pořádku – proto je psáno: „Navot zlořečil Bohu a králi“ (1Kr 21,13). Ale podle toho, kdo říká, že jejich majetek [připadá] dědicům, proč je potřebné „a králi“?

A podle tvého názoru, proč je potřebné „Bohu“? Ale [je to], aby se rozmnožil hněv; i zde [je to], aby se rozmnožil hněv.

Podle toho, kdo říká, že jejich majetek [připadá] králi, je to v pořádku – proto je psáno: „A Joav utekl do Hospodinova stanu a chopil se rohů oltáře“ (1Kr 2,28), a je psáno: „A řekl: Ne, [nevyjdu,] neboť zde zemřu“ (1Kr 2,30). Ale podle toho, kdo říká, že jejich majetek [připadá] dědicům, co z toho měl? [Chtěl získat] život na chvíli.

„A Benajahu podal králi zprávu: Tak promluvil Joav a tak mi odpověděl“ (1Kr 2,30). [Joav] mu řekl: Jdi a řekni mu: Dvě věci tomuto muži učinit nemůžeš. Zabiješ-li ho, přijmi [na sebe] kletby, jimiž ho proklel tvůj otec; a jestliže ne, nech ho, ať trvá v kletbách, jimiž ho proklel tvůj otec. „A král mu řekl: Učiň, jak promluvil, sraz ho a pohřbi ho“ (1Kr 2,31).

Rav Jehuda řekl jménem Rava: Všechny kletby, jimiž David proklel Joava, se splnily na potomstvu Davidově: „Ať nepřestane být v domě Joavově ten, kdo trpí výtokem, malomocný, ten, kdo se drží hole, ten, kdo padne mečem, a ten, komu se nedostává chleba“ (2S 3,29).

Trpící výtokem – [to se splnilo] na Rechavamovi, neboť je psáno: „A král Rechavam se rychle vyšvihl do vozu, aby utekl do Jeruzaléma“ (1Kr 12,18), a je psáno: „A každé sedlo, na němž jede ten, kdo trpí výtokem, bude nečisté“ (Lv 15,9).

Malomocný – na Uzijahuovi, neboť je psáno: „A když zesílil, povýšilo se jeho srdce k zkáze; zpronevěřil se Hospodinu, svému Bohu, a vešel do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři“ (2Pa 26,16), a je psáno: „a malomocenství vyrazilo na jeho čele“ (2Pa 26,19).

Ten, kdo se drží hole – na Asovi, neboť je psáno: „Jen v čase svého stáří onemocněl na nohy“ (1Kr 15,23), a Rav Jehuda řekl jménem Rava: Že ho postihla dna. Mar Zutra, syn Rava Nachmana, řekl Ravu Nachmanovi: Jaké to je? Řekl mu: Jako jehla v živém mase. Odkud to věděl? Chceš-li, řekni: Sám jí trpěl. A chceš-li, řekni: Naučil se to od svého učitele. A chceš-li, řekni: „Tajemství Hospodinovo je pro ty, kdo se Ho bojí, a svou smlouvu jim dává poznat“ (Ž 25,14).

Ten, kdo padne mečem – na Jošijahuovi, neboť je psáno: „A lučištníci stříleli na krále Jošijahua“ (2Pa 35,23), a Rav Jehuda řekl jménem Rava: Že udělali z celého jeho těla síto.

A ten, komu se nedostává chleba – na Jechonjovi, neboť je psáno: „A jeho stálý příděl mu byl dáván“ (2Kr 25,30). Rav Jehuda řekl jménem Rava: To je to, co lidé říkají: