Talmud česky

Sanhedrin 52a סנהדרין

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 52a · 27 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 5Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
co vykládá z tohoto: „Znesvěcuje svého otce“ (Lv 21,9)?
האי (ויקרא כא, ט) את אביה היא מחללת מאי דריש ביה
2
Je mu potřebné k tomu, co se učí [v baraitě]: Rabi Meir říkával: Proč Písmo říká „znesvěcuje svého otce“? [Aby učilo], že jestliže s ním zacházeli jako se svatým, [nyní] s ním zacházejí jako s všedním; [jestliže mu prokazovali] čest, [nyní mu prokazují] potupu; říkají: Proklet, kdo ji zplodil, proklet, kdo ji vychoval, proklet, z jehož beder tato vzešla.
מבעי ליה לכדתניא היה רבי מאיר אומר מה ת"ל את אביה היא מחללת שאם היו נוהגין בו קודש נוהגין בו חול כבוד נוהגין בו בזיון אומרין ארור שזו ילד ארור שזו גידל ארור שיצא זו מחלציו
3
Rav Aši řekl: Podle koho nazýváme [někoho] „bezbožník, syn bezbožníka“, a dokonce i bezbožníka, syna spravedlivého? Podle tohoto tanaity.
אמר רב אשי כמאן קרינן רשיעא בר רשיעא ואפי' לרשיעא בר צדיקא כמאן כהאי תנא:
4
„Toto je [postup] přikázání pro kamenované.“ Co [ten] tanaita [měl na mysli], že učí: „Toto je [postup] přikázání pro kamenované“?
זו מצות הנסקלין: מאי תנא דקתני זו מצות הנסקלין
5
Protože [předtím] tanaita učil: „Rozsudek byl vynesen, vyvedou ho, aby ho ukamenovali“, [a] „místo kamenování bylo vysoké dvě výšky člověka“; a protože chce učit [postup] přikázání pro upalované, učí také: „Toto je [postup] přikázání pro kamenované.“
משום דתנא נגמר הדין מוציאין אותו לסקלו בית הסקילה היה גבוה שתי קומות ואיידי דקא בעי למיתנא מצות הנשרפין תנא נמי זו מצות הנסקלין:
6
MIŠNA: [Postup] přikázání pro upalované: Zabořili ho do hnoje až po kolena, vložili tvrdý šátek do měkkého a ovinuli mu ho kolem krku. Jeden táhl k sobě a druhý táhl k sobě, až otevřel ústa. A [jiný] zapálil knot a vhodil mu ho do úst; ten sestoupil do jeho útrob a spálil mu vnitřnosti.
מתני׳ מצות הנשרפין היו משקעין אותו בזבל עד ארכובותיו ונותנין סודר קשה לתוך הרכה וכורך על צוארו זה מושך אצלו וזה מושך אצלו עד שפותח את פיו ומדליק את הפתילה וזורקה לתוך פיו ויורדת לתוך מעיו וחומרת את בני מעיו
7
Rabi Jehuda říká: I on – kdyby jim zemřel v rukou, nesplnili by na něm přikázání upálení. Ale otevřel mu ústa kleštěmi proti jeho vůli, zapálil knot a vhodil mu ho do úst; ten sestoupil do jeho útrob a spálil mu vnitřnosti.
ר' יהודה אומר אף הוא אם מת בידם לא היו מקיימין בו מצות שריפה אלא פותח את פיו בצבת שלא בטובתו ומדליק את הפתילה וזורקה לתוך פיו ויורדת לתוך מעיו וחומרת את בני מעיו
8
Rabi Elazar (ben) Cadok řekl: Stalo se, že jedna dcera kohena smilnila, a obložili ji otýpkami vinných ratolestí a spálili ji. Řekli mu: [To bylo] proto, že soud té doby nebyl znalý.
אמר רבי אלעזר (בן) צדוק מעשה בבת כהן אחת שזינתה והקיפוה חבילי זמורות ושרפוה אמר לו מפני שלא היה בית דין של אותה שעה בקי:
9
GEMARA: Co je to knot? Rav Matana řekl: Knot z olova.
גמ׳ מאי פתילה אמר רב מתנה פתילה של אבר
10
Odkud to máme? Vyvozuje se to [z výrazu] „upálení“ a „upálení“ u pospolitosti Korachovy: Jako tam [šlo o] spálení duše, zatímco tělo zůstalo zachováno, tak i zde spálení duše, zatímco tělo zůstává zachováno.
מנא לן אתיא שריפה שריפה מעדת קרח מה להלן שריפת נשמה וגוף קיים אף כאן שריפת נשמה וגוף קיים
11
Rabi Elazar řekl: Vyvozuje se to [z výrazu] „upálení“ a „upálení“ u synů Aharonových: Jako tam [šlo o] spálení duše, zatímco tělo zůstalo zachováno, tak i zde spálení duše, zatímco tělo zůstává zachováno.
רבי אלעזר אמר אתיא שריפה שריפה מבני אהרן מה להלן שריפת נשמה וגוף קיים אף כאן שריפת נשמה וגוף קיים
12
Ten, kdo [to] vyvozuje z pospolitosti Korachovy – odkud to má [že tělo zůstalo]? Neboť je psáno: „Kadidelnice těchto hříšníků [proti] jejich duším“ (Nu 17,3) – že jejich duše byla spálena, zatímco tělo zůstalo zachováno.
מאן דיליף מעדת קרח מנא ליה דכתיב (במדבר יז, ג) ואת מחתות החטאים האלה בנפשותם שנשמתן נשרפת וגוף קיים
13
A ten druhý? To bylo skutečné spálení. A co [znamená] „[proti] jejich duším“? Že si zasloužili spálení kvůli záležitostem svých duší [tj. svého jídla].
ואידך ההיא שריפה ממש היא ומאי בנפשותם שנתחייבו שריפה על עסקי נפשותם
14
Podle Reš Lakiše, neboť Reš Lakiš řekl: Co [znamená], co je psáno: „S pokryteckými posměvači kvůli koláči skřípali na mne svými zuby“ (Ž 35,16)? Kvůli pochlebování, jímž pochlebovali Korachovi kvůli jídlu, na ně skřípal svými zuby kníže Gehinomu.
כדריש לקיש דאמר ריש לקיש מאי דכתיב (תהלים לה, טז) בחנפי לעגי מעוג חרק עלי שנימו בשביל חנופה שהחניפו לקרח על עסקי לגימה חרק עליהן שר של גיהנם שניו
15
A ten, kdo [to] vyvozuje ze synů Aharonových – odkud to má? Neboť je psáno: „A zemřeli před Hospodinem“ (Lv 10,2) – jako [obvyklou] smrtí.
ומאן דיליף מבני אהרן מנא ליה דכתי' (ויקרא י, ב) וימותו לפני ה' כעין מיתה
16
A ten druhý? To bylo skutečné spálení. A co [znamená], co je psáno „a zemřeli“? Že to u nich začalo zevnitř, jako [obvyklá] smrt. Neboť se učí [v baraitě]: Aba Josi ben Dostaj říká: Dvě nitky ohně vyšly ze Svatyně svatých, rozdělily se na čtyři; dvě vnikly do nosu jednoho a dvě do nosu druhého a spálily je.
ואידך ההוא שריפה ממש הואי ומאי דכתיב וימותו דאתחיל בהו מגואי כעין מיתה דתניא אבא יוסי בן דוסתאי אומר שני חוטין של אש יצאו מבית קודש הקדשים ונחלקו לארבע ונכנסו שנים בחוטמו של זה ושנים בחוטמו של זה ושרפום
17
Ale vždyť je psáno: „A pozřel je“ (Lv 10,2)! – Je, a ne jejich šaty.
והכתיב (ויקרא י, ב) ותאכל אותם אותם ולא בגדיהם
18
Ať se to tedy vyvodí z býků, kteří se spalují: Jako tam [jde o] skutečné spálení, tak i zde skutečné spálení.
ונילף מפרים הנשרפים מה להלן שריפה ממש אף כאן שריפה ממש
19
Je rozumné, že to měl vyvodit z člověka, neboť [společné rysy jsou]: člověk, hříšník, duše, pigul.
מסתברא מאדם הוה ליה למילף שכן אדם חוטא נשמה פיגול
20
Naopak, měl to vyvodit z býků, kteří se spalují, neboť [společný rys je]: způsobuje způsobilost [a platí] pro budoucí pokolení.
אדרבה מפרים הנשרפים הוה ליה למילף שכן מכשיר לדורות
21
Těch [rysů] je víc.
הנך נפישין
22
Ten, kdo [to] vyvozuje z pospolitosti Korachovy – proč to nevyvozuje ze synů Aharonových? To bylo skutečné spálení. – A ať se to z toho vyvodí [podle druhého názoru, že tělo zůstalo zachováno]!
מאן דיליף מעדת קרח מאי טעמא לא יליף מבני אהרן ההוא שריפה ממש הואי ונילף מינה
23
Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Písmo říká: „Miluj svého bližního jako sebe“ (Lv 19,18) – vyber mu krásnou smrt.
אמר רב נחמן אמר רבה בר אבוה אמר קרא (ויקרא יט, יח) ואהבת לרעך כמוך ברור לו מיתה יפה
24
A když je tu [výrok] Rava Nachmana, proč je potřebná gezera šava?
וכי מאחר דאיכא דרב נחמן גזרה שוה למה לי
25
Nebýt gezery šavy, řekl bych, že spálení duše, zatímco tělo zůstává zachováno, není vůbec spálením; a kvůli [verši] „miluj svého bližního jako sebe“ by mu přidali [více] otýpek vinných ratolestí, aby rychle shořel – proto nás to učí.
אי לאו גזרה שוה הוה אמינא שריפת נשמה וגוף קיים לאו שריפה היא כלל ואי משום ואהבת לרעך כמוך לפיש ליה חבילי זמורות כי היכי דלישרוף לעגל קמ"ל:
26
A již se stalo, že Moše a Aharon šli po cestě a Nadav a Avihu šli za nimi a celý Izrael za nimi. Nadav řekl Avihuovi: Kdy zemřou tito dva starci, abychom já a ty vedli pokolení? Svatý, budiž požehnán, jim řekl: Uvidíme, kdo koho pohřbí. Rav Papa řekl: To je to, co lidé říkají: Mnoho starých velbloudů nese kůže mladých.
וכבר היו משה ואהרן מהלכין בדרך ונדב ואביהוא מהלכין אחריהן וכל ישראל אחריהן אמר לו נדב לאביהוא אימתי ימותו שני זקנים הללו ואני ואתה ננהיג את הדור אמר להן הקב"ה הנראה מי קובר את מי אמר רב פפא היינו דאמרי אינשי נפישי גמלי סבי דטעיני משכי דהוגני
27
Rabi (Eliezer) řekl:
אמר רבי (אליעזר)

Originál: Sanhedrin 52a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu