Čemu se podobá učenec Tóry před nevzdělancem [am ha-arec]? Zpočátku se podobá zlatému džbánu; když s ním rozmlouval, podobá se stříbrnému džbánu; když z něj měl užitek, podobá se hliněnému džbánu, který, jakmile se rozbije, už nemá nápravy.
למה תלמיד חכם דומה לפני עם הארץ בתחלה דומה לקיתון של זהב סיפר הימנו דומה לקיתון של כסף נהנה ממנו דומה לקיתון של חרש כיון שנשבר שוב אין לו תקנה
Rav Josef řekl: Chyboval ve dvou [věcech]. Chyboval v [učení]Rava Matany[o olověném knotu] a chyboval v tom, co se učí [v baraitě]: „A přijdeš ke kněžím, levitům, a k soudci, který bude v těch dnech“ (Dt 17,9) – v době, kdy je kohen [sloužící v Chrámu], je soud [o hrdelních věcech]; v době, kdy kohen není, soud není.
אמר רב יוסף טעה בתרתי טעה בדרב מתנה וטעה בדתניא (דברים יז, ט) ובאת אל הכהנים הלוים ואל השופט אשר יהיה בימים ההם בזמן שיש כהן יש משפט בזמן שאין כהן אין משפט:
Takto jim řekl a takto mu odpověděli? Vždyť se učí [v baraitě]: Rabi Elazar, syn rabiho Cadoka, řekl: Pamatuji se, když jsem byl dítě a seděl na otcových ramenou, přivedli dceru kohena, která smilnila, obložili ji otýpkami vinných ratolestí a spálili ji. Řekli mu: Byl jsi nezletilý, a od nezletilého se důkaz nepřijímá. – Byly to dvě události.
הכי אמר להו והכי אהדרו ליה והתניא אמר רבי אלעזר ברבי צדוק זכורני כשהייתי תינוק ומורכב על כתיפו של אבא והביאו בת כהן שזינתה והקיפוה חבילי זמורות ושרפוה אמרו לו קטן היית ואין מביאין ראיה מן הקטן שני מעשים הוו
Kterou jim řekl dříve? Má-li to být ta první [baraita], [že] jim řekl dříve – [pak] když jim řekl [o události, kterou viděl] jako dospělý, nedbali na něj, a když jim řekl [o události, kterou viděl] jako nezletilý, na něj by dbali?
הי אמר להו ברישא אילימא הא קמייתא אמר להו ברישא א"ל כשהוא גדול ולא אשגחו ביה אמר להו כשהוא קטן ואשגחו ביה
Ale tuto [z baraity] jim řekl dříve, a řekli mu: Byl jsi nezletilý. A [pak] jim řekl [o události, kterou viděl] jako dospělý, a řekli mu: Protože soud té doby nebyl znalý.
אלא הא אמר להו ברישא ואמרו ליה קטן היית ואמר להו כשהוא גדול ואמרו ליה מפני שלא היה בית דין של אותה שעה בקי:
MIŠNA:[Postup] přikázání pro popravované mečem: Usekli mu hlavu mečem, jak to dělá vláda. Rabi Jehuda říká: To je pro něj znetvoření; ale položí mu hlavu na špalek a utne ji sekerou. Řekli mu: Není smrti více znetvořující než tato.
מתני׳ מצות הנהרגין היו מתיזין את ראשו בסייף כדרך שהמלכות עושה רבי יהודה אומר ניוול הוא לו אלא מניחין את ראשו על הסדן וקוצץ בקופיץ אמרו לו אין מיתה מנוולת מזו:
GEMARA: Učí se [v baraitě]: Rabi Jehuda řekl mudrcům: I já vím, že je to znetvořující smrt, ale co mám dělat, když Tóra řekla: „A podle jejich ustanovení nebudete chodit“ (Lv 18,3)?
גמ׳ תניא אמר להן רבי יהודה לחכמים אף אני יודע שמיתה מנוולת היא אבל מה אעשה שהרי אמרה תורה (ויקרא יח, ג) ובחקותיהם לא תלכו
Neboť jestliže neřekneš tak, [co uděláš s] tím, co se učí [v baraitě]: Pálí se [věci] při [pohřbu] králů a není to [zákaz] cest Emorejců – jak pálíme? Vždyť je psáno: „A podle jejich ustanovení nebudete chodit“! Ale protože pálení je psáno v Tóře, neboť je psáno: „A jako pálili tvým otcům“ atd. (Jr 34,5), nevyvozujeme to od nich; a i zde, protože meč je psán v Tóře, nevyvozujeme to od nich.
דאי לא תימא הכי הא דתניא שורפין על המלכים ולא מדרכי האמורי היכי שרפינן והכתיב ובחקותיהם לא תלכו אלא כיון דכתיב שריפה באורייתא דכתיב (ירמיהו לד, ה) ובמשרפות אבותיך וגו' לאו מינייהו קא גמרינן והכא נמי כיון דכתיב סייף באורייתא לאו מינייהו קא גמרינן
A [co s] tím, co jsme se učili v jiné kapitole: Toto jsou popravovaní mečem: vrah a obyvatelé svedeného města. U svedeného města je to v pořádku, u nich je psáno: „ostřím meče“ (Dt 13,16). Ale [u] vraha – odkud to máme?
והא דתנן באידך פירקין אלו הן הנהרגין הרוצח ואנשי עיר הנדחת בשלמא עיר הנדחת כתיב בהו (דברים יג, טז) לפי חרב אלא רוצח מנלן
Neboť se učí [v baraitě]: „Bude jistě pomstěn“ (Ex 21,20) – nevím, co je ta pomsta. Když [Písmo] říká: „A uvedu na vás meč, který vykoná pomstu smlouvy“ (Lv 26,25), řekni: Ta pomsta je meč.
דתניא (שמות כא, כ) נקם ינקם נקימה זו איני יודע מה הוא כשהוא אומר (ויקרא כו, כה) והבאתי עליכם חרב נוקמת נקם ברית הוי אומר נקימה זו סייף
A řekni, že ho rozsekne vejpůl! Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Písmo říká: „Miluj svého bližního jako sebe“ (Lv 19,18) – vyber mu krásnou smrt.
ואימא דעביד ליה גיסטרא אמר רב נחמן אמר רבה בר אבוה אמר קרא (ויקרא יט, יח) ואהבת לרעך כמוך ברור לו מיתה יפה
Vyvozuje to z toho, co se učí [v baraitě]: „A ty odstraníš nevinnou krev ze svého středu“ (Dt 21,9) – všichni, kdo prolévají krev, jsou srovnáni s jalovicí se zlomenou šíjí: Jako tam [je to] mečem a od krku, tak i zde mečem a od krku.
נפקא ליה מדתניא (דברים כא, ט) ואתה תבער הדם הנקי מקרבך הוקשו כל שופכי דמים לעגלה ערופה מה להלן בסייף ומן הצואר אף כאן בסייף ומן הצואר
Jestliže tak: Jako tam [je to] sekerou a od týla, tak i zde sekerou a od týla! Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Písmo říká: „Miluj svého bližního jako sebe“ – vyber mu krásnou smrt.
אי מה להלן בקופיץ וממול עורף אף כאן בקופיץ וממול עורף אמר רב נחמן אמר רבה בר אבוה אמר קרא ואהבת לרעך כמוך ברור לו מיתה יפה:
MIŠNA:[Postup] přikázání pro uškrcené: Zabořili ho do hnoje až po kolena, vložili tvrdý šátek do měkkého a ovinuli mu ho kolem krku. Jeden táhl k sobě a druhý táhl k sobě, až mu vyšla duše.
מתני׳ מצות הנחנקין היו משקעין אותו בזבל עד ארכובותיו ונותן סודר קשה לתוך הרכה וכורך על צוארו זה מושך אצלו וזה מושך אצלו עד שנפשו יוצאת:
GEMARA: Naši rabíni učili: „Muž“ (Lv 20,10) – vyjma nezletilého. „Který cizoloží s ženou muže“ – vyjma ženy nezletilého. „S ženou svého bližního“ – vyjma žen jiných [tj. pohanů].
גמ׳ תנו רבנן (ויקרא כ, י) איש פרט לקטן (ויקרא כ, י) אשר ינאף את אשת איש פרט לאשת קטן (ויקרא כ, י) אשת רעהו פרט לאשת אחרים
„Bude jistě usmrcen“ (Lv 20,10) – uškrcením. Říkáš uškrcením; nebo snad jakoukoli ze smrtí uvedených v Tóře? Řekni: Kdekoli je v Tóře řečeno „smrt“ bez upřesnění, nesmíš ji vykládat ke zpřísnění, ale [jen] k ulehčení – slova rabiho Jošijahua.
(ויקרא כ, ב) מות יומת בחנק אתה אומר בחנק או אינו אלא באחת מכל מיתות האמורות בתורה אמרת כל מקום שנאמר מיתה בתורה סתם אין אתה רשאי למושכה להחמיר עליה אלא להקל עליה דברי רבי יאשיה
Rabi říká: Je řečena smrt rukou Nebes a je řečena smrt rukou lidskou. Jako smrt uvedená rukou Nebes je smrt, která nezanechává stopu, tak i smrt uvedená rukou lidskou je smrt, která nezanechává stopu.
רבי אומר נאמר מיתה בידי שמים ונאמר מיתה בידי אדם מה מיתה האמורה בידי שמים מיתה שאין בה רושם אף מיתה האמורה בידי אדם מיתה שאין בה רושם
A řekni [že je to] upálení! Z toho, že Milosrdný řekl [o] dceři kohena [že je trestána] upálením, plyne, že tato hodna upálení není.
ואימא שריפה מדאמר רחמנא בת כהן בשריפה מכלל דהא לאו בת שריפה היא
Originál: Sanhedrin 52b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.