Sanhedrin 92b סנהדרין

A řekneš-li: V těch letech, kdy Svatý, budiž požehnán, v budoucnu obnoví svůj svět, jak je řečeno: „A v onen den bude vyvýšen jen Hospodin sám“ (Iz 2,11), co budou spravedliví dělat? Svatý, budiž požehnán, jim udělá křídla jako orlům a budou se vznášet nad hladinou vod, jak je řečeno: „Proto se nebojíme, i když se země promění, i když se hory zhroutí do srdce moří“ (Ž 46,3). A snad řekneš, že budou mít trápení? Proto se učí: „Ale ti, kdo doufají v Hospodina, nabudou nové síly, vznesou se na perutích jako orli, poběží a neumdlí, půjdou a neunaví se“ (Iz 40,31).

Ať to vyvodí z mrtvých, které oživil Ezechiel! [Tanaita] zastává názor toho, kdo říká: Ve skutečnosti to bylo podobenství.

Neboť se učí [v baraitě]: Rabi Eliezer říká: Mrtví, které oživil Ezechiel, se postavili na nohy, zazpívali chvalozpěv a zemřeli. Jaký chvalozpěv zazpívali? Hospodin usmrcuje spravedlností a oživuje milosrdenstvím. Rabi Jehošua říká: Tento chvalozpěv zazpívali: „Hospodin usmrcuje i oživuje, svrhuje do podsvětí i vyvádí“ (1S 2,6). Rabi Jehuda říká: Pravda [to bylo], podobenství [to bylo].

Řekl mu rabi Nechemja: Je-li to pravda, proč podobenství, a je-li to podobenství, proč pravda? Nýbrž ve skutečnosti to bylo podobenství. Rabi Eliezer, syn rabiho Josiho Galilejského, říká: Mrtví, které oživil Ezechiel, odešli do země Izraele, vzali si ženy a zplodili syny a dcery. Povstal rabi Jehuda ben Betera a řekl: Já jsem z jejich potomků, a toto jsou tefilin, které mi zanechal otec mého otce od nich.

A kdo byli ti mrtví, které oživil Ezechiel?

Rav řekl: To byli synové Efrajimovi, kteří spočítali [čas] konce [egyptského otroctví] a zmýlili se, neboť je řečeno: „Synové Efrajimovi: Šutelach, jeho syn Bered, jeho syn Tachat, jeho syn Elada, jeho syn Tachat, jeho syn Zabad, jeho syn Šutelach, a Ezer a Elad; a zabili je muži z Gatu, zrození v té zemi …“ (1Pa 7,20–21), a je psáno: „A Efrajim, jejich otec, truchlil mnoho dní a jeho bratři přišli, aby ho potěšili“ (1Pa 7,22).

A Šmuel řekl: To byli lidé, kteří popírali vzkříšení mrtvých, neboť je řečeno: „I řekl mi: Synu člověčí, tyto kosti jsou celý dům Izraele. Hle, říkají: Uschly naše kosti, zhynula naše naděje, je s námi konec“ (Ez 37,11).

Rabi Jirmeja bar Aba řekl: To byli lidé, v nichž nebyla [ani] vláha přikázání, neboť je řečeno: „Suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo“ (Ez 37,4).

Rabi Jicchak Nafcha řekl: To byli lidé, kteří pokryli celou svatyni ohavnostmi a plazy, neboť je řečeno: „I vešel jsem a viděl, a hle, všelijaké podoby plazů a ohavných zvířat a všechny modly domu Izraele vyryté na zdi všude kolem …“ (Ez 8,10), a je psáno tam: „A provedl mě kolem nich, všude dokola“ (Ez 37,2).

Rabi Jochanan řekl: To byli mrtví z údolí Dura. A řekl rabi Jochanan: Od řeky Ešel až po Rabat [se rozkládá] údolí Dura. Neboť v době, kdy svévolník Nevúkadnecar odvedl Izrael do vyhnanství, byli mezi nimi mladíci, kteří svou krásou zastiňovali slunce. Kaldejské ženy je viděly a dostávaly výtok. Řekly to svým manželům a manželé králi. Král přikázal a zabili je. A [ženy] stále dostávaly výtok. Král přikázal a ušlapali je.

Rabíni učili: V době, kdy svévolník Nevúkadnecar uvrhl Chananju, Mišaela a Azarju do ohnivé pece, řekl Svatý, budiž požehnán, Ezechielovi: Jdi a oživ mrtvé v údolí Dura. Když je oživil, přišly kosti a udeřily toho svévolníka do tváře. Řekl: Co je s nimi? Řekli mu: Druh těchto [tří] oživuje mrtvé v údolí Dura. Začal a řekl: „Jak velká jsou jeho znamení a jak mocné jeho divy! Jeho království je království věčné a jeho vláda trvá od pokolení do pokolení …“ (Da 3,33).

Řekl rabi Jicchak: Ať se nalije vroucí zlato do úst toho svévolníka! Kdyby nebyl přišel anděl a neudeřil ho přes ústa, chtěl zahanbit všechny písně a chvalozpěvy, které pronesl David v knize Žalmů.

Rabíni učili: Šest zázraků se stalo onoho dne, a toto jsou: pec se vznesla, pec se protrhla, její základ se rozpadl, socha padla na tvář, byly spáleny čtyři národy [hodnostářů] a Ezechiel oživil mrtvé v údolí Dura.

A všechny [známe z] tradice, ale čtyři národy z verše, neboť je psáno: „A král Nevúkadnecar poslal shromáždit satrapy, místodržitele a správce, rádce, pokladníky, soudce, úředníky a všechny vládce provincií …“ (Da 3,2), a je psáno: „Jsou tu jistí judští muži …“ (Da 3,12), a je psáno: „A satrapové, místodržitelé, správci a královi rádci, kteří se shromáždili, viděli ty muže …“ (Da 3,27).

V domě rabiho Eliezera ben Jaakova se učilo: Ani v době nebezpečí ať člověk neodkládá [znaky] své hodnosti, neboť je řečeno: „Tehdy byli ti muži spoutáni ve svých pláštích, kalhotách a pokrývkách hlavy …“ (Da 3,21).

Řekl rabi Jochanan: