Sanhedrin 92a סנהדרין

toho proklíná lid (leom)“ (Př 11,26). A „leom“ není nic jiného než plody [v lůně], neboť je řečeno: „a jeden lid (leom) bude silnější než druhý lid“ (Gn 25,23); a „kav“ (proklínat) není nic jiného než kletba, neboť je řečeno: „Jak bych proklínal toho, koho Bůh neproklel?“ (Nu 23,8); a „bar“ není nic jiného než Tóra, neboť je řečeno: „Líbejte syna (bar), aby se nerozhněval“ (Ž 2,12).

Ula bar Jišmael říká: Provrtají ho jako síto. Je psáno zde: „toho proklíná (jikvuhu) lid“ (Př 11,26), a je psáno tam: „a vyvrtal (vajikov) otvor do jeho víka“ (2Kr 12,10). A řekl Abaje: Jako síto pradláků.

A jestliže [ho] učí, jaká je jeho odměna? Řekl Rava, řekl Rav Šešet: Je hoden požehnání jako Josef, neboť je řečeno: „A požehnání na hlavu toho, kdo prodává obilí“ (Př 11,26); a ten, „kdo prodává obilí“, není nikdo jiný než Josef, neboť je řečeno: „A Josef, ten vládl zemi, on prodával obilí všemu lidu země“ (Gn 42,6).

Řekl Rav Šešet: Každý, kdo učí Tóru na tomto světě, je hoden a bude ji učit v budoucím světě, neboť je řečeno: „A kdo napájí, i on bude napojen (jore)“ (Př 11,25).

Řekl Rava: Odkud [víme] o vzkříšení mrtvých z Tóry? Neboť je řečeno: „Ať žije Ruben a nezemře“ (Dt 33,6) – „ať žije Ruben“ na tomto světě, „a nezemře“ v budoucím světě. Ravina řekl: Odtud: „A mnozí z těch, kdo spí v prachu země, procitnou, jedni k věčnému životu, druzí k pohaně, k věčné hrůze“ (Da 12,2). Rav Aši řekl: Odtud: „A ty jdi [vstříc konci] a odpočívej a povstaneš ke svému údělu na konci dnů“ (Da 12,13).

Řekl rabi Elazar: Každý představený, který vede obec mírně, je hoden a povede je [i] v budoucím světě, neboť je řečeno: „Neboť ten, kdo se nad nimi slitovává, je povede a k pramenům vod je dovede“ (Iz 49,10).

A řekl rabi Elazar: Veliké je poznání, neboť bylo postaveno mezi dvě [Boží] jména, jak je řečeno: „Neboť Bůh poznání je Hospodin“ (1S 2,3).

A řekl rabi Elazar: Veliká je svatyně, neboť byla postavena mezi dvě [Boží] jména, jak je řečeno: „[místo,] které jsi připravil, Hospodine, svatyni, Panovníku, kterou založily tvé ruce“ (Ex 15,17). Namítl Rav Ada Karchinaa: Ale podle toho je veliká i pomsta, neboť byla postavena mezi dvě [Boží] jména, jak je psáno: „Bože pomsty, Hospodine, Bože pomsty, zaskvěj se!“ (Ž 94,1).

Řekl mu: Ve své oblasti je skutečně i ona veliká, podle [výroku] Uly, neboť řekl Ula: Proč tato dvě zaskvění? Jedno pro měřítko dobra a jedno pro měřítko trestu.

A řekl rabi Elazar: Každý člověk, v němž je poznání, je jako by byl za jeho dnů postaven Chrám; neboť toto bylo postaveno mezi dvě [Boží] jména a ono bylo postaveno mezi dvě [Boží] jména.

A řekl rabi Elazar: Každý člověk, v němž je poznání, nakonec zbohatne, neboť je řečeno: „Poznáním se naplní komory veškerým vzácným a líbezným bohatstvím“ (Př 24,4).

A řekl rabi Elazar: Nad každým člověkem, v němž není poznání, je zakázáno se slitovat, neboť je řečeno: „Je to lid bez rozumnosti, proto se nad ním neslituje jeho Tvůrce a ten, kdo ho vytvořil, mu nebude milostiv“ (Iz 27,11).

A řekl rabi Elazar: Na každého, kdo dává svůj chléb tomu, v němž není poznání, přicházejí utrpení, neboť je řečeno: „Ti, kdo [jedí] tvůj chléb, ti nastraží ránu (mazor) pod tebe, není v něm rozumnosti“ (Abd 1,7); a „mazor“ není nic jiného než utrpení, neboť je řečeno: „Efrajim viděl svou nemoc a Juda svou ránu (mezoro)“ (Oz 5,13).

A řekl rabi Elazar: Každý člověk, v němž není poznání, nakonec odchází do vyhnanství, neboť je řečeno: „Proto půjde můj lid do vyhnanství pro nedostatek poznání“ (Iz 5,13).

A řekl rabi Elazar: Každý dům, v němž v noci nezaznívají slova Tóry, pohltí oheň, neboť je řečeno: „Veškerá temnota je uchována pro jeho skryté [poklady], pohltí ho oheň nerozdmýchaný, zle se povede pozůstalému (sarid) v jeho stanu“ (Jb 20,26); a „sarid“ není nic jiného než učenec, neboť je řečeno: „a mezi pozůstalými (seridim), které Hospodin povolává“ (Jl 3,5).

A řekl rabi Elazar: Každý, kdo nedopřává učencům ze svého majetku, nikdy nespatří znamení požehnání, neboť je řečeno: „Nezůstal pozůstalý (sarid), aby jedl, proto jeho blaho nevydrží“ (Jb 20,21); a „sarid“ není nic jiného než učenci, neboť je řečeno: „a mezi pozůstalými, které Hospodin povolává“.

A řekl rabi Elazar: Každý, kdo nenechává chléb na svém stole, nikdy nespatří znamení požehnání, neboť je řečeno: „Nezůstalo nic, aby jedl, proto jeho blaho nevydrží“.

Ale což neřekl rabi Elazar: Každý, kdo nechává na svém stole drobty, je jako by sloužil modlám, neboť je řečeno: „kdo prostíráte stůl Gadovi a plníte číši s kořeněným vínem Menimu“ (Iz 65,11)? To není rozpor: zde [jde o případ], kdy je s nimi celý bochník; tam [o případ], kdy s nimi celý bochník není.

A řekl rabi Elazar: Každý, kdo mění svou řeč, je jako by sloužil modlám. Je psáno zde: „a budu v jeho očích jako podvodník (metaatea)“ (Gn 27,12), a je psáno tam: „Jsou marnost, dílo klamu (taatuim)“ (Jr 10,15).

A řekl rabi Elazar: Každému, kdo hledí na nahotu, se vyprázdní jeho luk, neboť je řečeno: „Tvůj luk bude obnažen“ (Abk 3,9).

A řekl rabi Elazar: Vždy buď ve tmě a trvej. Řekl rabi Zera: I my jsme se to učili: Do tmavého domu se neotevírají okna, aby se prohlédla jeho skvrna [malomocenství]. Plyne z toho [tak].

Řekl rabi Tavi, řekl rabi Jošija: Co znamená, co je psáno: „Podsvětí a zavřené lůno, země, která se vodou nenasytí“ (Př 30,16)? Co má podsvětí společného s lůnem? Nýbrž [to je] aby ti řekl: Jako lůno přijímá a vydává, tak i podsvětí přijímá a vydává.

A není to úsudek z menšího na větší? Jestliže lůno, do něhož se [semeno] vkládá potichu, vydává [dítě] za hlasitého křiku, podsvětí, do něhož se [mrtví] vkládají za nářku, není spravedlivé, aby z něho vydávalo za hlasitého křiku? Odtud odpověď těm, kdo říkají, že vzkříšení mrtvých není [doloženo] z Tóry.

Učilo se v domě Elijáše: Spravedliví, které Svatý, budiž požehnán, v budoucnu oživí, se již nevrátí ke svému prachu, neboť je řečeno: „A stane se, že kdo zůstane na Sijónu a kdo zbude v Jeruzalémě, bude nazván svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě“ (Iz 4,3). Jako Svatý trvá navěky, tak i oni trvají navěky.