Talmud česky

Sanhedrin 92a סנהדרין

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 92a · 24 segmentů

1
toho proklíná lid (leom)“ (Př 11,26). A „leom“ není nic jiného než plody [v lůně], neboť je řečeno: „a jeden lid (leom) bude silnější než druhý lid“ (Gn 25,23); a „kav“ (proklínat) není nic jiného než kletba, neboť je řečeno: „Jak bych proklínal toho, koho Bůh neproklel?“ (Nu 23,8); a „bar“ není nic jiného než Tóra, neboť je řečeno: „Líbejte syna (bar), aby se nerozhněval“ (Ž 2,12).
יקבוהו לאום ואין לאום אלא עוברין שנאמר (בראשית כה, כג) ולאום מלאום יאמץ ואין קבה אלא קללה שנאמר (במדבר כג, ח) מה אקב לא קבה אל ואין בר אלא תורה שנאמר (תהלים ב, יב) נשקו בר פן יאנף
2
Ula bar Jišmael říká: Provrtají ho jako síto. Je psáno zde: „toho proklíná (jikvuhu) lid“ (Př 11,26), a je psáno tam: „a vyvrtal (vajikov) otvor do jeho víka“ (2Kr 12,10). A řekl Abaje: Jako síto pradláků.
עולא בר ישמעאל אומר מנקבין אותו ככברה כתיב הכא (משלי יא, כו) יקבוהו לאום וכתיב התם (מלכים ב יב, י) ויקב חור בדלתו ואמר אביי כי אוכלא דקצרי
3
A jestliže [ho] učí, jaká je jeho odměna? Řekl Rava, řekl Rav Šešet: Je hoden požehnání jako Josef, neboť je řečeno: „A požehnání na hlavu toho, kdo prodává obilí“ (Př 11,26); a ten, „kdo prodává obilí“, není nikdo jiný než Josef, neboť je řečeno: „A Josef, ten vládl zemi, on prodával obilí všemu lidu země“ (Gn 42,6).
ואם למדו מה שכרו אמר רבא אמר רב ששת זוכה לברכות כיוסף שנאמר (משלי יא, כו) וברכה לראש משביר ואין משביר אלא יוסף שנאמר (בראשית מב, ו) ויוסף הוא [השליט על הארץ הוא] המשביר לכל עם הארץ
4
Řekl Rav Šešet: Každý, kdo učí Tóru na tomto světě, je hoden a bude ji učit v budoucím světě, neboť je řečeno: „A kdo napájí, i on bude napojen (jore)“ (Př 11,25).
אמר רב ששת כל המלמד תורה בעוה"ז זוכה ומלמדה לעולם הבא שנאמר (משלי יא, כה) ומרוה גם הוא יורה
5
Řekl Rava: Odkud [víme] o vzkříšení mrtvých z Tóry? Neboť je řečeno: „Ať žije Ruben a nezemře“ (Dt 33,6) – „ať žije Ruben“ na tomto světě, „a nezemře“ v budoucím světě. Ravina řekl: Odtud: „A mnozí z těch, kdo spí v prachu země, procitnou, jedni k věčnému životu, druzí k pohaně, k věčné hrůze“ (Da 12,2). Rav Aši řekl: Odtud: „A ty jdi [vstříc konci] a odpočívej a povstaneš ke svému údělu na konci dnů“ (Da 12,13).
אמר רבא מניין לתחיית המתים מן התורה שנאמר (דברים לג, ו) יחי ראובן ואל ימות יחי ראובן בעולם הזה ואל ימות לעולם הבא רבינא אמר מהכא (דניאל יב, ב) ורבים מישני אדמת עפר יקיצו אלה לחיי עולם ואלה לחרפות לדראון עולם רב אשי אמר מהכא (דניאל יב, יג) ואתה לך [לקץ] ותנוח ותעמוד לגורלך לקץ הימין
6
Řekl rabi Elazar: Každý představený, který vede obec mírně, je hoden a povede je [i] v budoucím světě, neboť je řečeno: „Neboť ten, kdo se nad nimi slitovává, je povede a k pramenům vod je dovede“ (Iz 49,10).
אמר רבי אלעזר כל פרנס שמנהיג את הצבור בנחת זוכה ומנהיגם לעוה"ב שנאמר (ישעיהו מט, י) כי מרחמם ינהגם ועל מבועי מים ינהלם
7
A řekl rabi Elazar: Veliké je poznání, neboť bylo postaveno mezi dvě [Boží] jména, jak je řečeno: „Neboť Bůh poznání je Hospodin“ (1S 2,3).
וא"ר אלעזר גדולה דעה שניתנה בין שתי אותיות שנאמר (שמואל א ב, ג) כי אל דעות ה'
8
A řekl rabi Elazar: Veliká je svatyně, neboť byla postavena mezi dvě [Boží] jména, jak je řečeno: „[místo,] které jsi připravil, Hospodine, svatyni, Panovníku, kterou založily tvé ruce“ (Ex 15,17). Namítl Rav Ada Karchinaa: Ale podle toho je veliká i pomsta, neboť byla postavena mezi dvě [Boží] jména, jak je psáno: „Bože pomsty, Hospodine, Bože pomsty, zaskvěj se!“ (Ž 94,1).
וא"ר אלעזר גדול מקדש שניתן בין שתי אותיות שנאמר (שמות טו, יז) פעלת ה' מקדש ה' כוננו ידיך מתקיף לה רב אדא קרחינאה אלא מעתה גדולה נקמה שניתנה בין שתי אותיות דכתיב (תהלים צד, א) אל נקמות ה' אל נקמות הופיע
9
Řekl mu: Ve své oblasti je skutečně i ona veliká, podle [výroku] Uly, neboť řekl Ula: Proč tato dvě zaskvění? Jedno pro měřítko dobra a jedno pro měřítko trestu.
אמר ליה למילתיה הכי נמי כדעולא דאמר עולא שתי הופעיות הללו למה אחת למדת טובה ואחת למדת פורענות
10
A řekl rabi Elazar: Každý člověk, v němž je poznání, je jako by byl za jeho dnů postaven Chrám; neboť toto bylo postaveno mezi dvě [Boží] jména a ono bylo postaveno mezi dvě [Boží] jména.
ואמר ר' אלעזר כל אדם שיש בו דעה כאילו נבנה בית המקדש בימיו שזה ניתן בין שתי אותיות וזה ניתן בין שתי אותיות
11
A řekl rabi Elazar: Každý člověk, v němž je poznání, nakonec zbohatne, neboť je řečeno: „Poznáním se naplní komory veškerým vzácným a líbezným bohatstvím“ (Př 24,4).
ואמר ר' אלעזר כל אדם שיש בו דעה לסוף מתעשר שנאמר (משלי כד, ד) ובדעת חדרים ימלאו כל הון יקר ונעים
12
A řekl rabi Elazar: Nad každým člověkem, v němž není poznání, je zakázáno se slitovat, neboť je řečeno: „Je to lid bez rozumnosti, proto se nad ním neslituje jeho Tvůrce a ten, kdo ho vytvořil, mu nebude milostiv“ (Iz 27,11).
ואמר ר' אלעזר כל אדם שאין בו דעה אסור לרחם עליו שנאמר (ישעיהו כז, יא) כי לא עם בינות הוא על כן לא ירחמנו עושהו ויוצרו לא יחוננו
13
A řekl rabi Elazar: Na každého, kdo dává svůj chléb tomu, v němž není poznání, přicházejí utrpení, neboť je řečeno: „Ti, kdo [jedí] tvůj chléb, ti nastraží ránu (mazor) pod tebe, není v něm rozumnosti“ (Abd 1,7); a „mazor“ není nic jiného než utrpení, neboť je řečeno: „Efrajim viděl svou nemoc a Juda svou ránu (mezoro)“ (Oz 5,13).
וא"ר אלעזר כל הנותן פיתו למי שאין בו דעה יסורין באין עליו שנאמר (עובדיה א, ז) לחמך ישימו מזור תחתיך אין תבונה בו ואין מזור אלא יסורין שנאמר (הושע ה, יג) וירא אפרים את חליו ויהודה את מזורו
14
A řekl rabi Elazar: Každý člověk, v němž není poznání, nakonec odchází do vyhnanství, neboť je řečeno: „Proto půjde můj lid do vyhnanství pro nedostatek poznání“ (Iz 5,13).
ואמר ר' אלעזר כל אדם שאין בו דעה לסוף גולה שנאמר (ישעיהו ה, יג) לכן גלה עמי מבלי דעת
15
A řekl rabi Elazar: Každý dům, v němž v noci nezaznívají slova Tóry, pohltí oheň, neboť je řečeno: „Veškerá temnota je uchována pro jeho skryté [poklady], pohltí ho oheň nerozdmýchaný, zle se povede pozůstalému (sarid) v jeho stanu“ (Jb 20,26); a „sarid“ není nic jiného než učenec, neboť je řečeno: „a mezi pozůstalými (seridim), které Hospodin povolává“ (Jl 3,5).
ואמר ר"א כל בית שאין דברי תורה נשמעים בו בלילה אש אוכלתו שנאמר (איוב כ, כו) כל חשך טמון לצפוניו תאכלהו אש לא נופח ירע שריד באהלו אין שריד אלא ת"ח שנאמר (יואל ג, ה) ובשרידים אשר ה' קורא
16
A řekl rabi Elazar: Každý, kdo nedopřává učencům ze svého majetku, nikdy nespatří znamení požehnání, neboť je řečeno: „Nezůstal pozůstalý (sarid), aby jedl, proto jeho blaho nevydrží“ (Jb 20,21); a „sarid“ není nic jiného než učenci, neboť je řečeno: „a mezi pozůstalými, které Hospodin povolává“.
ואמר ר' אלעזר כל שאינו מהנה תלמידי חכמים מנכסיו אינו רואה סימן ברכה לעולם שנאמר (איוב כ, כא) אין שריד לאכלו על כן לא יחיל טובו אין שריד אלא תלמידי חכמים שנאמר ובשרידים אשר ה' קורא
17
A řekl rabi Elazar: Každý, kdo nenechává chléb na svém stole, nikdy nespatří znamení požehnání, neboť je řečeno: „Nezůstalo nic, aby jedl, proto jeho blaho nevydrží“.
ואמר רבי אלעזר כל שאינו משייר פת על שלחנו אינו רואה סימן ברכה לעולם שנאמר אין שריד לאכלו על כן לא יחיל טובו
18
Ale což neřekl rabi Elazar: Každý, kdo nechává na svém stole drobty, je jako by sloužil modlám, neboť je řečeno: „kdo prostíráte stůl Gadovi a plníte číši s kořeněným vínem Menimu“ (Iz 65,11)? To není rozpor: zde [jde o případ], kdy je s nimi celý bochník; tam [o případ], kdy s nimi celý bochník není.
והאמר רבי אלעזר כל המשייר פתיתים על שלחנו כאילו עובד ע"ז שנאמר (ישעיהו סה, יא) העורכים לגד שלחן והממלאים למני ממסך לא קשיא הא דאיכא שלימה בהדיה הא דליכה שלימה בהדיה
19
A řekl rabi Elazar: Každý, kdo mění svou řeč, je jako by sloužil modlám. Je psáno zde: „a budu v jeho očích jako podvodník (metaatea)“ (Gn 27,12), a je psáno tam: „Jsou marnost, dílo klamu (taatuim)“ (Jr 10,15).
ואמר רבי אלעזר כל המחליף בדבורו כאילו עובד ע"ז כתיב הכא (בראשית כז, יב) והייתי בעיניו כמתעתע וכתיב התם (ירמיהו י, טו) הבל המה מעשה תעתועים
20
A řekl rabi Elazar: Každému, kdo hledí na nahotu, se vyprázdní jeho luk, neboť je řečeno: „Tvůj luk bude obnažen“ (Abk 3,9).
ואמר רבי אלעזר כל המסתכל בערוה קשתו ננערת שנאמר (חבקוק ג, ט) עריה תעור קשתך
21
A řekl rabi Elazar: Vždy buď ve tmě a trvej. Řekl rabi Zera: I my jsme se to učili: Do tmavého domu se neotevírají okna, aby se prohlédla jeho skvrna [malomocenství]. Plyne z toho [tak].
ואמר רבי אלעזר לעולם הוי קבל וקיים אמר רבי זירא אף אנן נמי תנינא בית אפל אין פותחין לו חלונות לראות נגעו ש"מ
22
Řekl rabi Tavi, řekl rabi Jošija: Co znamená, co je psáno: „Podsvětí a zavřené lůno, země, která se vodou nenasytí“ (Př 30,16)? Co má podsvětí společného s lůnem? Nýbrž [to je] aby ti řekl: Jako lůno přijímá a vydává, tak i podsvětí přijímá a vydává.
אמר ר' טבי אמר ר' יאשיה מאי דכתיב (משלי ל, טז) שאול ועוצר רחם ארץ לא שבעה מים וכי מה ענין שאול אצל רחם אלא לומר לך מה רחם מכניס ומוציא אף שאול מכניס ומוציא
23
A není to úsudek z menšího na větší? Jestliže lůno, do něhož se [semeno] vkládá potichu, vydává [dítě] za hlasitého křiku, podsvětí, do něhož se [mrtví] vkládají za nářku, není spravedlivé, aby z něho vydávalo za hlasitého křiku? Odtud odpověď těm, kdo říkají, že vzkříšení mrtvých není [doloženo] z Tóry.
והלא דברים קל וחומר ומה רחם שמכניסין בו בחשאי מוציאין ממנו בקולי קולות שאול שמכניסין בו בקולות אינו דין שמוציאין ממנו בקולי קולות מיכן תשובה לאומרין אין תחיית המתים מן התורה
24
Učilo se v domě Elijáše: Spravedliví, které Svatý, budiž požehnán, v budoucnu oživí, se již nevrátí ke svému prachu, neboť je řečeno: „A stane se, že kdo zůstane na Sijónu a kdo zbude v Jeruzalémě, bude nazván svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě“ (Iz 4,3). Jako Svatý trvá navěky, tak i oni trvají navěky.
תנא דבי אליהו צדיקים שעתיד הקדוש ברוך הוא להחיותן אינן חוזרין לעפרן שנאמר (ישעיהו ד, ג) והיה הנשאר בציון והנותר בירושלים קדוש יאמר לו כל הכתוב לחיים בירושלים מה קדוש לעולם קיים אף הם לעולם קיימין

Originál: Sanhedrin 92a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu