Jób 20 v talmudu

… „Slávou Boha je skrývat věc…“ (Př 25,2). Slávou Boha je skrývat věc [o tom], než byl svět stvořen. „Slávou králů je zkoumat věc“: odkdy byl svět stvořen. Rabi Levi řekl: Je psáno: „Víš toto od věků?“ (Jb 20,4)

… kéž by návrat byl jako odchod. A když viděl zástup za sebou, řekl: „I kdyby jeho výše vystoupila k nebi a jeho hlava dosáhla k oblakům, jako svůj trus navždy zahyne; ti, kdo ho vídali, řeknou: Kde je?“ (Jb 20,6–7)

Když viděl za sebou zástup, říkal: „I kdyby jeho výška vystoupila k nebesům [atd.], jako jeho výkal navždy zahyne“ (Jb 20,6–7)

A rabi Jicchak řekl: Co znamená, co je psáno: „Bohatství pohltil a vyvrhne je, z jeho břicha je vypudí Bůh“ (Jb 20,15)

… Svatyně svatých a plál kolem něho. A druhý řekl: Přidali se k němu zkušení žáci, oni se učili a on zapomínal, aby se splnilo, co je řečeno: „Pohltil majetek, ale vyvrhne ho; z jeho břicha ho vyžene Bůh“ (Jb 20,15)

A řekl rabi Elazar: Každý, kdo nedopřává učencům ze svého majetku, nikdy nespatří znamení požehnání, neboť je řečeno: „Nezůstal pozůstalý (sarid), aby jedl, proto jeho blaho nevydrží“ (Jb 20,21)

Řekl Rav Hamnuna: Svatý, budiž požehnán, neodplácí člověku, dokud se jeho míra nenaplní, jak je řečeno: „Když se jeho hojnost naplní, bude v úzkých“ atd. (Jb 20,22)

… proto, že se ještě nenaplnila míra [jejich hříchů], neboť řekl Rav Hamnuna: Svatý, budiž požehnán, netrestá člověka, dokud se nenaplní jeho míra, jak je řečeno: „Při plnosti jeho hojnosti mu bude úzko“ (Jb 20,22)

… němž v noci nezaznívají slova Tóry, pohltí oheň, neboť je řečeno: „Veškerá temnota je uchována pro jeho skryté [poklady], pohltí ho oheň nerozdmýchaný, zle se povede pozůstalému (sarid) v jeho stanu“ (Jb 20,26)

Rabi Ami to napadl: Jestliže je tomu tak, [když] zamýšlel, že ji zítra pozře oheň, neboť je psáno: „Pozře jej oheň, který nikdo nerozdmýchal“ (Jb 20,26)

… řekl, že Rav pravil: Každý, kdo vyučuje nehodného žáka, padá do gehinomu, jak je řečeno: „Všechna tma je uložena pro jeho poklady, pohltí ho oheň nerozdmýchaný, zle se povede pozůstalému v jeho stanu“ (Jb 20,26)