Sanhedrin 93b סנהדרין

Nýbrž šest se'í.

A copak je zvykem ženy unést šest se'í? Nýbrž jí naznačil, že z ní v budoucnu vzejde šest synů, kteří budou požehnáni šesti požehnáními, a toto jsou: David a Mesiáš, Daniel, Chananja, Mišael a Azarja. David, neboť je psáno: „Jeden z mládenců odpověděl a řekl: Hle, viděl jsem syna Jišaje Betlémského, který umí hrát, je udatný hrdina a muž boje, rozumný v řeči a muž pěkné postavy, a Hospodin je s ním“ (1S 16,18).

A řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Celý tento verš pronesl Doeg jen jako pomluvu. „Umí hrát“ – že se umí ptát; „hrdina“ – že umí odpovídat; „muž boje“ – že umí vyjednávat v boji Tóry; („muž pěkné postavy“ – že ukazuje [jasnou] tvář v halaše; „rozumný v řeči“ – že chápe jednu věc z druhé); „a Hospodin je s ním“ – že halacha je všude podle něho.

Při všech [chválách] jim [Saul] řekl: Můj syn Jonatan je jako on. Když mu řekl „a Hospodin je s ním“ – věc, která nebyla ani v něm samém – rozladil se a začal mu závidět; neboť o Saulovi je psáno: „a kamkoli se obrátil, vynášel odsouzení“ (1S 14,47), a o Davidovi je psáno: „a kamkoli se obrátil, měl úspěch“.

Odkud víme, že to byl Doeg? Je psáno zde: „Jeden z mládenců odpověděl“ – nejvýznačnější z mládenců; a je psáno tam: „A byl tam toho dne jeden muž ze Saulových služebníků, zdržený před Hospodinem, jménem Doeg Edómský, nejmocnější ze Saulových pastýřů“ (1S 21,8).

Mesiáš, neboť je psáno: „A spočine na něm duch Hospodinův, duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a síly, duch poznání a bázně Hospodinovy …“ (Iz 11,2), a je psáno: „a bude ho naplňovat vůní bázeň Hospodinova“ (Iz 11,3).

Řekl rabi Alexandri: To učí, že ho obtížil přikázáními a utrpeními jako mlýnskými kameny. Rava řekl: Že vycítí [čichem] a soudí, neboť je psáno: „Nebude soudit podle toho, co vidí jeho oči … ale bude soudit chudé spravedlivě a rozhodovat přímo pro pokorné země“ (Iz 11,3–4).

Bar Koziba kraloval dva a půl roku. Řekl rabínům: Já jsem Mesiáš. Řekli mu: O Mesiášovi je psáno, že vycítí a soudí; uvidíme, zda [ty] vycítíš a soudíš. Když viděli, že nevycítí a nesoudí, zabili ho.

Daniel, Chananja, Mišael a Azarja, neboť je o nich psáno: „mladíky, na nichž nebyla žádná vada, pěkného vzhledu, prozíravé ve vší moudrosti, znalé poznání a chápavé ve vědění, kteří měli sílu stát v královském paláci, a aby je učili písmu a jazyku Kaldejců“ (Da 1,4).

Co [znamená] „na nichž nebyla žádná vada“? Řekl rabi Chama (bar Chanina): Nebylo na nich [ani stopy] jako po vpichu pouštěcí jehly. Co [znamená] „kteří měli sílu stát v královském paláci“? Řekl rabi Chama, syn rabiho Chaniny: To učí, že se přemáhali, aby se nesmáli, nehovořili a nespali, a zadržovali, když potřebovali na stranu, ze strachu před královskou mocí.

„A byli mezi nimi ze synů Judy Daniel, Chananja, Mišael a Azarja“ (Da 1,6). Řekl rabi (Eliezer): Všichni jsou ze synů Judy. A rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Daniel byl ze synů Judy, Chananja, Mišael a Azarja z ostatních kmenů.

„A z tvých synů, kteří z tebe vzejdou, které zplodíš, vezmou, a budou eunuchy v paláci babylónského krále“ (Iz 39,7). Co [znamená] „eunuchy“? Rav řekl: Doslova eunuchy. A rabi Chanina řekl: Že za jejich dnů byla modloslužba vykleštěna.

Dobře podle toho, kdo říká, že za jejich dnů byla modloslužba vykleštěna: to je, co je psáno: „a není na nich žádné zranění“ (Da 3,25). Ale podle toho, kdo říká doslova eunuchy, co [znamená] „a není na nich žádné zranění“? Zranění ohněm. Ale což není psáno: „a ani zápach ohně na ně nepřešel“ (Da 3,27)? [Neměli] ani zranění, ani zápach.

Dobře podle toho, kdo říká, že za jejich dnů byla modloslužba vykleštěna: to je, co je psáno: „Toto praví Hospodin eunuchům, kteří zachovávají mé šabaty …“ (Iz 56,4). Ale podle toho, kdo říká doslova eunuchy – vypráví snad Písmo o hanbě spravedlivých? Bylo na nich obojí.

Dobře podle toho, kdo říká doslova eunuchy: to je, co je psáno: „[Dám jim] v mém domě a v mých hradbách památník a jméno lepší než synové a dcery“ (Iz 56,5). Ale podle toho, kdo říká, že za jejich dnů byla modloslužba vykleštěna, co [znamená] „lepší než synové a dcery“? Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Než synové, které už měli a kteří zemřeli. Co [znamená] „dám mu věčné jméno, které nebude vyťato“ (Iz 56,5)? Řekl rabi Tanchum: Bar Kapara vykládal v Cipori: To je kniha Daniel, která je nazvána jeho jménem.

Vždyť všechna slova [knihy] Ezdráš pronesl Nehemjáš, syn Chakaljášův; a Nehemjáš, syn Chakaljášův – proč nebyla kniha nazvána jeho jménem? Řekl rabi Jirmeja bar Aba: Protože si připisoval zásluhy, jak je řečeno: „Rozpomeň se na mne, můj Bože, k dobrému“ (Neh 5,19). Ale i David přece řekl: „Rozpomeň se na mne, Hospodine, v přízni ke svému lidu, navštiv mě svou spásou“ (Ž 106,4)! David prosil o slitování.

Rav Josef řekl: Protože mluvil o hanbě dřívějších, jak je řečeno: „Dřívější místodržitelé, kteří byli přede mnou, zatěžovali lid a brali od nich na chlebu a víně, kromě toho čtyřicet šekelů stříbra …“ (Neh 5,15). A [tak] mluvil i o Danielovi, který byl větší než on.

A odkud víme, že byl větší než on? Neboť je psáno: „A já, Daniel, jsem sám viděl to vidění, a muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, ale padla na ně veliká hrůza a utekli, aby se skryli“ (Da 10,7). A kdo jsou ti muži? Řekl rabi Jirmeja, a někdo říká rabi Chija bar Aba: To jsou Ageus, Zacharjáš a Malachiáš.