„Azuva“ – to je Mirjam. Proč se jmenovala Azuva? Protože ji všichni opustili (azavuha) [kvůli její nemoci] na počátku. „Zplodil“ – vždyť si ji přece vzal [za ženu]! Řekl rabi Jochanan: Kdo si bere ženu pro Nebesa, tomu to Písmo počítá, jako by ji zplodil.
עזובה זו מרים ולמה נקרא שמה עזובה שהכל עזבוה מתחילתה הוליד והלא מינסב הוה נסיב לה א"ר יוחנן כל הנושא אשה לשם שמים מעלה עליו הכתוב כאילו ילדה
„A toto jsou její synové (baneha)“ – nečti „baneha“ (její synové), ale „boneha“ (její stavitelé). „Ješer“ – protože napřímil (jišer) sám sebe; „Šovav“ – protože zkrotil (šivev) své zlé nutkání; „Ardon“ – protože ovládl (rada) své zlé nutkání. A jsou tací, kdo říkají: Protože její tvář byla jako růže (vered).
ואלה בניה אל תקרי בניה אלא בוניה ישר שישר את עצמו שובב ששיבב את יצרו וארדון שרדה את יצרו ואיכא דאמרי על שהיו פניה דומין לורד
„A Ašchur, otec Tekoje, měl dvě ženy, Chelu a Naaru“ (1Pa 4,5). Ašchur – to je Kalev. Proč se jmenoval Ašchur? Protože jeho tvář zčernala (hušcharu) posty. „Otec“ – protože se jí stal jako otec. „Tekoje“ – protože upevnil (taka) své srdce ke svému Otci v nebesích.
(דברי הימים א ד, ה) ולאשחור אבי תקוע היו שתי נשים חלאה ונערה אשחור זה כלב ולמה נקרא שמו אשחור שהושחרו פניו בתעניות אבי שנעשה לה כאב תקוע שתקע את לבו לאביו שבשמים
„A synové Chely: Cheret, Cochar a Etnan“ (1Pa 4,7). Cheret – protože se stala sokyní (cara) svých družek [svou krásou]; Cochar – protože její tvář byla jako poledne (cohorajim); Etnan – protože každý, kdo ji viděl, přinesl dar (etnan) své ženě.
(דברי הימים א ד, ז) ובני חלאה צרת וצהר ואתנן צרת שנעשית צרה לחברותיה צהר שהיו פניה דומין כצהרים אתנן שכל הרואה אותה מוליך אתנן לאשתו
„I přikázal farao všemu svému lidu“ (Ex 1,22). Řekl rabi Josi bar rabi Chanina: Vydal výnos i na svůj vlastní lid. A řekl rabi Josi bar rabi Chanina: Vydal tři výnosy. Nejprve: „Je-li to syn, usmrťte jej“; potom: „Každého narozeného syna vhoďte do Nilu“; a nakonec vydal výnos i na svůj lid.
(שמות א, כב) ויצו פרעה לכל עמו א"ר יוסי בר' חנינא אף על עמו גזר ואמר ר"י בר' חנינא שלש גזירות גזר בתחילה אם בן הוא והמתן אותו ולבסוף כל הבן הילוד היאורה תשליכוהו ולבסוף אף על עמו גזר
Učili [v baraitě]: Amram byl největší [muž] své generace. Když viděl, že zlovolný farao řekl: „Každého narozeného syna vhoďte do Nilu“, řekl: Nadarmo se namáháme. Vstal a rozvedl se se svou ženou. Vstali všichni a rozvedli se se svými ženami.
תנא עמרם גדול הדור היה כיון (שראה שאמר) פרעה הרשע כל הבן הילוד היאורה תשליכוהו אמר לשוא אנו עמלין עמד וגירש את אשתו עמדו כולן וגירשו את נשותיהן
Řekla mu jeho dcera: Otče, tvůj výnos je krutější než faraonův. Farao vydal výnos jen na chlapce, ty však na chlapce i na dívky. Farao vydal výnos jen pro tento svět, ty však pro tento svět i pro svět budoucí.
אמרה לו בתו אבא קשה גזירתך יותר משל פרעה שפרעה לא גזר אלא על הזכרים ואתה גזרת על הזכרים ועל הנקיבות פרעה לא גזר אלא בעוה"ז ואתה בעוה"ז ולעוה"ב
U zlovolného faraona je nejisté, zda se jeho výnos splní, nebo nesplní; ty jsi spravedlivý, a tvůj výnos se jistě splní, jak je řečeno: „Rozhodneš o věci a stane se ti“ (Jb 22,28). Vstal a vzal si svou ženu zpět. Vstali všichni a vzali si zpět své ženy.
פרעה הרשע ספק מתקיימת גזירתו ספק אינה מתקיימת אתה צדיק בודאי שגזירתך מתקיימת שנאמר (איוב כב, כח) ותגזר אומר ויקם לך עמד והחזיר את אשתו עמדו כולן והחזירו את נשותיהן
„A vzal si“ – mělo [být psáno] „vzal zpět“! Řekl rabi Jehuda bar Zevina: Že s ní učinil obřad sňatku: posadil ji do nosítek, Aharon a Mirjam před ní tančili a služebná andělé říkali: „Radostná matka synů“ (Ž 113,9).
ויקח ויחזור מיבעי ליה א"ר יהודה בר זבינא שעשה לו מעשה ליקוחין הושיבה באפריון ואהרן ומרים מרקדין לפניה ומלאכי השרת אמרו (תהלים קיג, ט) אם הבנים שמחה
„Dceru Leviho“ – je to možné? Bylo jí sto třicet let, a nazývá ji „dcerou“? Neboť řekl rabi Chama bar rabi Chanina: To je Jocheved, jejíž početí bylo na cestě a jejíž narození bylo mezi hradbami, jak je řečeno: „Kterou porodila [žena] Levimu v Egyptě“ (Nu 26,59).
את בת לוי אפשר בת מאה ושלשים שנה הויא וקרי לה בת דא"ר חמא בר' חנינא זו יוכבד שהורתה בדרך ולידתה בין החומות שנאמר (במדבר כו, נט) אשר ילדה אותה ללוי במצרים
„A žena počala a porodila syna“ (Ex 2,2). Vždyť už byla tři měsíce předtím těhotná! Řekl rabi Jehuda bar Zevina: [Písmo] přirovnává její porod k jejímu početí: jako její početí bylo bez bolesti, tak i její porod byl bez bolesti. Odtud [víme], že spravedlivé ženy nebyly zahrnuty v rozsudku nad Evou.
(שמות ב, ב) ותהר האשה ותלד בן והא הות מיעברא ביה תלתא ירחי מעיקרא א"ר יהודה בר זבינא מקיש לידתה להורתה מה הורתה שלא בצער אף לידתה שלא בצער מכאן לנשים צדקניות שלא היו בפיתקה של חוה
„A viděla, že je dobrý“ (Ex 2,2). Učí se: Rabi Meir říká: Jeho jméno bylo Tov (Dobrý). Rabi Jehuda říká: Jeho jméno bylo Tovija. Rabi Nechemja říká: [Viděla, že je] způsobilý k proroctví. Jiní říkají: Narodil se obřezaný. A mudrci říkají: V hodině, kdy se Moše narodil, naplnil se celý dům světlem. Je psáno zde: „A viděla, že je dobrý“, a je psáno tam: „A Bůh viděl světlo, že je dobré“ (Gn 1,4).
(שמות ב, ב) ותרא אותו כי טוב הוא תניא ר"מ אומר טוב שמו ר' יהודה אומר טוביה שמו רבי נחמיה אומר הגון לנביאות אחרים אומרים נולד כשהוא מהול וחכמים אומרים בשעה שנולד משה נתמלא הבית כולו אור כתיב הכא ותרא אותו כי טוב הוא וכתיב התם (בראשית א, ד) וירא אלהים את האור כי טוב
„A skrývala jej tři měsíce“ (Ex 2,2) – protože Egypťané počítali [dobu těhotenství] až od chvíle, kdy si ji [Amram] vzal zpět, a ona už s ním byla předtím tři měsíce těhotná.
(שמות ב, ב) ותצפנהו שלשה ירחים דלא מנו מצרים אלא משעה דאהדרה והיא הות מיעברא ביה תלתא ירחי מעיקרא
„A nemohla jej již déle skrývat“ (Ex 2,3). Proč? Ať jej dál skrývá! Ale kdekoli Egypťané slyšeli, že se narodilo dítě, přinesli tam [egyptské] dítě, aby je [hebrejské dítě] slyšelo a zaplakalo s ním, jak je psáno: „Pochytejte nám lišky, malé lišky…“ (Pís 2,15).
(שמות ב, ג) ולא יכלה עוד הצפינו אמאי תצפניה ותיזיל אלא כל היכא דהוו שמעי מצראי דמתיליד ינוקא ממטו ינוקא התם כי היכי דלישמעינהו ומעוי (בהדיהו) דכתיב (שיר השירים ב, טו) אחזו לנו שועלים שועלים קטנים וגו'
„A vzala pro něj truhlu z papyru (gome)“ (Ex 2,3). Proč právě papyr? Řekl rabi Elazar: Odtud [víme], že spravedlivým je jejich majetek dražší než jejich tělo. A proč tolik? Protože nevztahují ruce po loupeži.
(שמות ב, ג) ותקח לו תבת גמא מאי שנא גומא א"ר אלעזר מיכן לצדיקים שממונם חביב עליהן יותר מגופן וכל כך למה לפי שאין פושטין ידיהן בגזל
ותשם בה את הילד ותשם בסוף רבי אלעזר אומר ים סוף רבי שמואל בר נחמני אמר
Originál: Sotah 12a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.