Sota 20b סוטה

kromě oddílu o sotě. Rabi Jaakov říká jeho jménem: Kromě oddílu o sotě v Chrámu. Jaký je mezi nimi rozdíl? Řekl rabi Jirmeja: Rozdíl mezi nimi je, zda jej smýt [z knihy] Tóry.

A tito tanaité jsou jako tamti tanaité, neboť se učí: Její svitek není způsobilý k napojení jiné soty. Rabi Achaj bar Jošija říká: Její svitek je způsobilý k napojení jiné soty.

Řekl Rav Papa: Snad tomu tak není. První tanaita to tam říká jen proto, že jakmile byl [svitek] určen pro Rachel, nelze jej znovu určit pro Leu; ale Tóra, která je psána neurčitě, tu skutečně smýváme.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Snad tomu tak není. Rabi Achaj bar Jošija to tam říká jen o svitku, který byl napsán pro kletby obecně; ale Tóra, která je psána k učení, tu skutečně nesmýváme.

A nezastává snad rabi Achaj bar Jošija [toto]: Napsal [listinu], aby se rozvedl se svou ženou, a rozmyslel se; našel jej jeho spoluobčan a řekl mu: Mé jméno je jako tvé jméno a jméno mé ženy je jako jméno tvé ženy – je nezpůsobilá k rozvodu?

Říkají: Tam řekl Milosrdný: „A napíše jí“ (Dt 24,1) – vyžadujeme psaní pro ni. Zde také [je psáno]: „A vykoná jí“ (Nu 5,30) – a co je vykonání? Smytí.

„Ani nestačí dopít, a už její tvář…“ [atd.] Čí je to [Mišna]? Je to rabi Šimon, který říká: Přinese její moučnou oběť a potom dá napít. Neboť dokud nebyla obětována její moučná oběť, voda ji neprověřuje, jak je psáno: „Moučná oběť připomínky, připomínající vinu“ (Nu 5,15).

Řekni [však] závěr: „Má-li zásluhu, [ta zásluha] jí [trest] odkládá“ – došli jsme k rabínům! Neboť kdyby [šlo o] rabiho Šimona, ten přece říká: Zásluha neodkládá [účinek] hořkých vod!

Řekl Rav Chisda: Čí je to? Je to rabi Akiva, který říká: Přinese její moučnou oběť a potom dá napít; a pokud jde o zásluhu, zastává názor rabínů.

„A oni říkají: Vyveďte ji…“ atd. Z jakého důvodu? Protože by snad mohla zemřít. Chceš tím říci, že mrtvý je zakázán v levitském táboře?

Vždyť se učí: Ten, kdo je nečistý od mrtvého, smí vstoupit do levitského tábora; a neřekli to jen o tom, kdo je nečistý od mrtvého, ale i o mrtvém samotném, jak je řečeno: „A Moše vzal s sebou Josefovy kosti“ (Ex 13,19) – „s sebou“, [tj.] ve svém okrsku.

Řekl Abaje: Aby snad nedostala menstruaci. Chceš tím říci, že strach [krvácení] uvolňuje? Ano, neboť je psáno: „A královna se velmi zachvěla“ (Est 4,4), a řekl Rav: Že dostala menstruaci. Ale vždyť jsme se učili: Leknutí zastavuje krev! Hrůza [krev] stahuje, strach uvolňuje.

„Má-li zásluhu…“ atd. Čí je naše Mišna? Není ani Abba Josiho ben Chanana, ani rabiho Eliezera ben Jicchaka z Kfar Daromu, ani rabiho Jišmaela.

Neboť se učí: Má-li zásluhu, odkládá jí [trest] o tři měsíce, [dobu potřebnou] k rozpoznání plodu – to jsou slova Abba Josiho ben Chanana. Rabi Eliezer ben Jicchak z Kfar Daromu říká: Devět měsíců, jak je řečeno: „A bude čistá a bude oplodněna semenem“ (Nu 5,28), a jinde praví: „Símě mu bude sloužit, bude se vypravovat [o Pánu]“ (Ž 22,31) – símě, o němž lze vypravovat [tj. narozené dítě].

Rabi Jišmael říká: Dvanáct měsíců. A přestože to není důkaz, je to náznak, neboť je psáno: „Proto, králi, ať se ti líbí má rada: své hříchy odčiň spravedlností a své nepravosti milosrdenstvím k chudým,