Sota 21a סוטה

snad se prodlouží tvůj pokoj“ (Da 4,24), a je psáno: „To vše přišlo na krále Nevuchadnecara“ (Da 4,25), a je psáno: „Na konci dvanácti měsíců“ (Da 4,26).

Ve skutečnosti [je to] rabi Jišmael, a našel verš, který říká [tři roky], a učil [to], neboť je psáno: „Takto praví Hospodin: Pro tři přestupky Edomu…“ (Am 1,11).

A co [znamená] „přestože to není důkaz, je to náznak“? Snad jsou modloslužebníci jiní, protože se nad nimi soud tak přísně nevykonává.

„Je zásluha, která odkládá na tři roky“ atd. Zásluha čeho? Má-li se říci zásluha Tóry – vždyť ona není ta, které je přikázáno a jedná! Ale zásluha přikázání.

Chrání snad zásluha přikázání tolik? Vždyť se učí: Toto vykládal rabi Menachem bar Josi: „Neboť přikázání je lampa a Tóra světlo“ (Př 6,23) – Písmo přirovnalo přikázání k lampě a Tóru ke světlu. Přikázání k lampě, aby ti řeklo: jako lampa chrání jen na chvíli, tak i přikázání chrání jen na chvíli.

A Tóru ke světlu, aby ti řeklo: jako světlo chrání navždy, tak i Tóra chrání navždy. A praví [také]: „Když chodíš, povede tě…“ (Př 6,22). „Když chodíš, povede tě“ – to je tento svět; „když uléháš, bude tě střežit“ – to je smrt; „a když procitneš, bude k tobě mluvit“ – v budoucím [světě].

Podobenství o člověku, který šel v hluboké noci a temnotě a bál se trnů, jam a bodláků, divé zvěře a lupičů, a nevěděl, kterou cestou jde.

Naskytla se mu pochodeň světla – byl zachráněn před trny, jamami a bodláky, ale ještě se bál divé zvěře a lupičů a nevěděl, kterou cestou jde. Když vzešla jitřenka, byl zachráněn před divou zvěří a lupiči, ale ještě nevěděl, kterou cestou jde. Dospěl na rozcestí – byl zachráněn ode všeho.

Jiný výklad: Přestoupení uhasí přikázání, ale přestoupení neuhasí Tóru, jak je řečeno: „Mnohé vody nemohou uhasit lásku“ (Pís 8,7).

Řekl Rav Josef: Přikázání v době, kdy se jím [člověk] zabývá, chrání a zachraňuje; v době, kdy se jím nezabývá, chránit chrání, zachraňovat nezachraňuje. Tóra, ať v době, kdy se jí zabývá, nebo v době, kdy se jí nezabývá, chrání a zachraňuje.

Namítl Raba: Jestliže tak, Doeg a Achitofel se snad nezabývali Tórou? Proč je neochránila? Ale řekl Rava: Tóra v době, kdy se jí [člověk] zabývá, chrání a zachraňuje; v době, kdy se jí nezabývá, chránit chrání, zachraňovat nezachraňuje. Přikázání, ať v době, kdy se jím zabývá, nebo v době, kdy se jím nezabývá, chránit chrání, zachraňovat nezachraňuje.

Ravina řekl: Ve skutečnosti [jde o] zásluhu Tóry. A to, co jsi řekl, že ona není ta, které je přikázáno a jedná – i když jí to přikázáno není, za odměnu za to, že dávají svým synům učit se Písmo a Mišnu a čekají na své muže, dokud nepřijdou z domu studia, nemají snad s nimi podíl?

Co je „rozcestí“? Řekl Rav Chisda: To je učenec a den smrti. Rav Nachman bar Jicchak řekl: To je učenec a bázeň před hříchem. Mar Zutra řekl: To je učenec, jemuž výklad vychází podle halachy.

Jiný výklad: Přestoupení uhasí přikázání, ale přestoupení neuhasí Tóru. Řekl Rav Josef: Rabi Menachem bar Josi vyložil tento verš jako [na] Sinaji. Kdyby jej byli takto vyložili Doeg a Achitofel, nebyli by pronásledovali Davida, jak je psáno: „Říkají: Bůh jej opustil…“ (Ž 71,11).

Co vykládali? „Ať u tebe nevidí nic nepatřičného…“ (Dt 23,15). A nevěděli, že přestoupení uhasí přikázání, ale přestoupení neuhasí Tóru.

Co [znamená]: „Byl by jím naprosto pohrdán“ (Pís 8,7)? Řekl Ula: Ne jako Šimon, bratr Azarjův, a ne jako rabi Jochanan z domu nasiho,

ale jako Hilel a Švna. Neboť když přišel Rav Dimi, řekl: Hilel a Švna byli bratři. Hilel se zabýval Tórou, Švna se zabýval obchodem. Nakonec mu řekl: Pojď, spojme se a rozdělme se [o odměny]. Vyšel hlas z nebes a řekl: „Kdyby muž dal všechno jmění svého domu [za lásku], byl by jím naprosto pohrdán“ (Pís 8,7).