Sota 43a סוטה

jsou uložena ve schráně. A tak se praví: „Mojžíš je poslal, tisíc z každého kmene, do boje, je i Pinchase [, syna kněze Eleazara, do boje, se svatými předměty a s troubami k troubení v ruce]“ (Nu 31,6). „Je“ – to je Sanhedrin; „Pinchas“ – to je pomazaný pro válku; „svaté předměty“ – to je schrána a desky v ní; „trouby k troubení“ – to jsou šofary.

Učilo se: Pinchas nešel do války nadarmo, ale aby vykonal trest za otce své matky, neboť je řečeno: „Midjánci ho prodali do Egypta…“ (Gn 37,36). Chceš tedy říci, že Pinchas pochází od Josefa? Vždyť je psáno: „Eleazar, syn Áronův, si vzal za ženu jednu z dcer Putiela“ (Ex 6,25). Což to neznamená, že pochází od Jitra, který vykrmoval (pitem) telata pro modloslužbu? Ne, od Josefa, který přemohl (pitpet) svůj pud.

Vždyť ale kmeny jím pohrdaly: Viděli jste toho syna Putiho? Syn toho, jehož otec matky vykrmoval telata pro modloslužbu, zabije knížete z Izraele! Nýbrž: je-li otec jeho matky od Josefa, pak matka jeho matky od Jitra; a je-li matka jeho matky od Josefa, pak otec jeho matky od Jitra. To je také přesné, neboť je psáno „z dcer Putiela“ – plyne z toho dva. Z toho plyne [, že tomu tak je].

MIŠNA: „Úředníci promluví k lidu a řeknou: Kdo je ten muž, který postavil nový dům a nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se domů…“ (Dt 20,5). Ať už staví sýpku na slámu, chlév, kůlnu na dříví nebo skladiště; ať už staví, kupuje, dědí, nebo mu je [dům] darován.

„A kdo je ten muž, který vysadil vinici a neužil z ní…“ (Dt 20,6). Ať už vysadí vinici, nebo vysadí pět ovocných stromů, i z pěti [různých] druhů; ať už sází, hříží [révu], roubuje, kupuje, dědí, nebo mu je [vinice] darována.

„A kdo je ten muž, který se zasnoubil se ženou…“ (Dt 20,7). Ať už se zasnoubí s pannou, nebo s vdovou, dokonce [s ženou] čekající na levirát, a dokonce uslyší-li, že jeho bratr zemřel ve válce, vrací se domů. Všichni tito slyší slova kněze o válečných šicích a vracejí se a dodávají vodu a potravu a opravují cesty.

A tito se nevracejí: kdo staví vrátnici, krytou kolonádu nebo balkon; kdo vysadí čtyři ovocné stromy nebo pět neplodných stromů; kdo si znovu bere svou rozvedenou manželku; vdova [provdaná] za velekněze, rozvedená nebo chaluca za obyčejného kněze, mamzerka nebo netina za izraelitu, izraelitka za mamzera nebo netina – ten se nevracel. Rabi Jehuda říká: Ani ten, kdo přestaví dům na jeho [původních] základech, se nevracel. Rabi Eliezer říká: Ani ten, kdo staví dům z cihel v Šaronu, se nevracel.

A tito se ani nehnou ze svého místa: kdo postavil dům a zasvětil ho, vysadil vinici a užil z ní, kdo si bere svou zasnoubenou, kdo vchází ke své levirátní švagrové, neboť je řečeno: „Bude osvobozen pro svůj dům jeden rok [a bude těšit svou ženu, kterou si vzal]“ (Dt 24,5). „Pro svůj dům“ – to je jeho dům; „bude“ – to je jeho vinice; „a bude těšit svou ženu“ – to je jeho žena; „kterou si vzal“ – to zahrnuje jeho levirátní švagrovou. Nedodávají vodu a potravu ani neopravují cesty.

GEMARA: Učili naši rabíni: „Úředníci promluví“ – mohl bych myslet, že vlastní slova? Když se praví „úředníci budou dále mluvit“ (Dt 20,8), hle, vlastní slova jsou řečena [tam]. Jak tedy vysvětlím „úředníci promluví“? Písmo mluví o slovech pomazaného pro válku. Jak to? Kněz mluví a úředník [to] ohlašuje.

Jedna baraita učí: Kněz mluví a úředník ohlašuje. Jiná baraita učí: Kněz mluví a kněz ohlašuje. A jiná baraita učí: Úředník mluví a úředník ohlašuje. Abaje řekl: Jak to? Od „přistoupí“ po „a promluví“ kněz mluví a kněz ohlašuje; od „a promluví“ po „budou dále mluvit“ kněz mluví a úředník ohlašuje; od „budou dále mluvit“ dále úředník mluví a úředník ohlašuje.

„Kdo je ten muž, který postavil nový dům“ atd. Učili naši rabíni: „Který postavil“ – mám jen [toho], kdo postavil; odkud [víme o tom, kdo] koupil, zdědil, nebo mu byl [dům] darován? Proto verš praví: „Kdo je ten muž, který postavil“.

„Dům“ – mám jen dům; odkud zahrnout sýpku na slámu, chlév, kůlnu na dříví a skladiště? Proto verš praví „který postavil“ – v každém případě. Mohl bych myslet, že zahrnu i toho, kdo staví vrátnici, krytou kolonádu nebo balkon? Proto verš praví „dům“: jako dům je vhodný k obývání, tak i všechno, co je vhodné k obývání.

Rabi Eliezer ben Jaakov říká: „Dům“ ve vlastním smyslu. „Nezasvětil“ (chanach) a ne „nezasvětil ho“ (chanacho) – vyjma lupiče. Řekneme, že to není podle rabiho Josiho z Galileje? Neboť podle rabiho Josiho z Galileje – vždyť ten řekl: „A malomyslný“ – to je ten, kdo se bojí