2. Paralipomenon 7 v talmudu

… všichni synové Izraele viděli, jak sestupuje oheň a sláva Hospodinova na dům, a poklekli tváří k zemi na dlažbu, poklonili se a vzdávali díky Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho milosrdenství je navěky“ (2Pa 7,3)

… vyhlazení, jak jsme se tam učili: Poklonil se nebo prodlel po dobu poklony. Jak dlouhá je míra poklony? Rabi Simon jménem rabi Jehošui ben Leviho: [Po dobu] „a sklonili tvář k zemi na dlažbu a poklonili se“ (2Pa 7,3)

… což není psáno: „A David přicházel na vrchol, kde se klaníval Bohu“ (2S 15,32)? Jen klanění, které není na zemi. Je snad klanění, které není na zemi? „A sklonili se tváří k zemi na dlažbu a klaněli se“ (2Pa 7,3)

Rabi Ila, rabi Elazar jménem rabi Chaniny: Proto, že se radost nemísí s radostí. Rabi La to odvozuje z tohoto: „neboť zasvěcení oltáře slavili sedm dní a svátek sedm dní“ (2Pa 7,9)

… v témže městě, se s ním musí rozloučit ještě jednou, neboť je řečeno: „V osmý den propustil lid a oni dobrořečili králi“ (1Kr 8,66), a je psáno: „A dvacátého třetího dne sedmého měsíce propustil lid“ (2Pa 7,10)

… „Já ve spravedlnosti uzřím tvou tvář“ (Ž 17,15). „A obrátí-li se od svých zlých cest“ – to je pokání. Učiní-li tak, co je tam psáno? „Pak vyslyším z nebe, odpustím jejich hřích a uzdravím jejich zemi“ (2Pa 7,14)

… tvář, procitnu a nasytím se tvou podobou“ (Ž 17,15). „A odvrátí se od svých zlých cest“: to je pokání. Učiní-li tak, co je tam psáno? „A já vyslyším z nebes, odpustím jejich hřích a uzdravím jejich zemi“ (2Pa 7,14)