Rav nařídil domu
Rava Achy,
rabi Ami nařídil lidem svého domu: Když budete vycházet na půst, neskláněte se jako obvykle.
Rabi Jona se skláněl na bok.
Rabi Acha se skláněl na bok.
Rabi Šmuel řekl: Já jsem viděl
rabi Abahua, jak se sklání jako obvykle.
Rabi Josi řekl: Namítl jsem před
rabi Abahuem: A což není psáno: „A nevložíte do své země tesaný kámen, abyste se na něm klaněli“
(Lv 26,1)? Vyložíš to o tom, kdo si určí místo. Ale což není psáno: „A David přicházel na vrchol, kde se klaníval Bohu“
(2S 15,32)? Jen klanění, které není na zemi. Je snad klanění, které není na zemi? „A sklonili se tváří k zemi na dlažbu a klaněli se“
(2Pa 7,3).
Rabi Abahu přidával k
[slovům]: „Vzdejte díky Hospodinu, neboť je dobrý“
(Ž 136,1).
Rabi Mana přidával k
[slovům]: „Neboť navěky je jeho milosrdenství nad Izraelem“.
Rabi Jochanan řekl
rabi Chijovi bar Ba: Babyloňané, dvě věci vzešly od vás: prostrace při půstu a vrba sedmého dne. Rabíni z Cesareje říkají: Též toto pouštění žilou. A to odpovídá tomu, co řekl
rabi Ami Babylonský jménem tamních rabínů: Klanění dovolili jen pro veřejný půst, a to jen na bok.
Rabi Janaj Zeira jménem svých otců: Každý, kdo není tak hoden jako Jehošua, aby mu Svatý, budiž požehnán, když padne na tvář, řekl: Vstaň
(Joz 7,10), ať nepadá. A to jen jednotlivec za shromáždění.
רַב מְפַקֵּד לְבֵית רַב אָחָא. רִבִּי אִמִּי מְפַקֵּד לְאִינְשֵׁי בֵיתֵיהּ. כַּד תְּהַווֹן נָפְקִין לְתַעֲנִיתָא לָא תְהַווֹן רָבְעִין כְּאוֹרְחֵכוֹן. רִבִּי יוֹנָה רְבַע עַל סִיטְרֵיהּ. רִבִּי אָחָא רְבַע עַל סִיטְרֵיהּ. אָמַר רִבִּי שְׁמוּאֵל. אֲנָא חֲמִית רִבִּי אַבָּהוּ רְבַע כְּאוֹרְחֵיהּ. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי. קַשִּׁיתָהּ קוֹמֵי רִבִּי אַבָּהוּ. וְהָכְתִיב וְאֶבֶן מַשְׂכִּית לֹא תִתְּנוּ בְּאַרְצְכֶם לְהִשְׁתַּחֲוֹת עָלֶיהָ. תִּיפְתָּר בְּקוֹבֵעַ לוֹ מָקוֹם וְהָכְתִיב וַיְהִי דָוִד בָּא עַד הָרֹאשׁ אֲשֶׁר יִשְׁתַּחֲוֶה שָׁם לֵאלֹהִים. בִּלְבַד שְׁתַחֲוָיָיהּ שֶׁאֵינָהּ עַל הָאָרֶץ. וְכִי יֵשׁ שְׁתַחֲוָיָיה שֶׁאֵינָהּ עַל הָאָרֶץ. וַיִּכְרְעוּ אַפַּיִם אַרְצָה עַל הָרִצְפָה וַיִּשְׁתַּחוּ. רִבִּי אַבָּהוּ מוֹסִיף עַל הוֹדוּ לַיהֹוָה כִּי טוֹב. רִבִּי מָנָא מוֹסִיף עַל כִּי לְעוֹלָם חַסְדּוֹ עַל יִשְׂרָאֵל. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר לְרִבִּי חִיָיה בַּר בָּא. בַּבְלַיָיא תְּרֵין מִילִּין סָלְקִין מִן גַּבֵּיכוֹן. מַפְשׁוּטִיתָא דְתַעֲנִיתָא וָעֲרוּבְתָא דְיוֹמָא שְׁבִיעָיָא. רַבָּנִן דְּקַיְסָרִין אָמְרִין. אוּף הָדָא מַקַּזְתָּא. וְאַתְיָיא כַּיי דָּמַר רִבִּי אִמִּי. בַּבְלַיָיא בְשֵׁם רַבָּנִן דְּתַמָּן. לֹא הִתִּירוּ שְׁתַחֲוָיָיה אֶלָּא לְתַעֲנִית צִיבּוּר. וּבִלְבַד עַל הַצַּד. רִבִּי יַנַּאי זְעִירָא בְשֵׁם אַבְהֲתֵיהּ כָּל מִי שֶׁאֵינוֹ כָשֵׁר כִּיהוֹשֻׁעַ. שֶׁאִם יִפּוֹל עַל פָּנָיו יֹאמַר לוֹ הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא קוּם לָךְ. אַל יִפּוֹל. וּבִלְבַד יָחִיד עַל הַצִּיבּוּר.