MIŠNA: Pozdvihovaná dávka, pozdvihovaná dávka z desátku z demaje, chala a prvotiny zanikají v jedné ze sto jedné [části], sčítají se navzájem a je třeba oddělit. Orla a smíšené druhy vinice zanikají v jedné z dvou set jedné, sčítají se navzájem a není třeba oddělovat. Rabi Šimon říká: Nesčítají se. Rabi Eliezer říká: Sčítají se, když dávají chuť, ale ne k zákazu.
GEMARA: Pozdvihovaná dávka a pozdvihovaná dávka z desátku atd. Pro koho je to potřeba? Pro rabi Šimona. I když rabi Šimon říká, že dvě jména se nesčítají, souhlasí, že všechny se pod jménem „pozdvihovaná dávka“ sčítají.
Který tanaita učí o pozdvihované dávce z desátku z demaje? Rabi Meir, neboť rabi Meir je přísný ohledně jejich slov jako ohledně slov Tóry. A kde jsme našli, že rabi Meir je přísný ohledně jejich slov jako ohledně slov Tóry? Řekl rabi Chanina: To, co jsme se učili tam: Která uvidí skvrnu, je poškozena a musí se obávat výtoku, slova rabi Meira. A mudrci říkají: U skvrn není [obava z] výtoku.
Rabi Jona se ptal: Proč jsme se neučili chalu z demaje, jako jsme se učili chalu? Neměli bychom se učit chalu z demaje? Vždyť jsme se učili: pozdvihovaná dávka, pozdvihovaná dávka z desátku a pozdvihovaná dávka z desátku z demaje. Rabi Chananja jménem Šmuela: Demaj vyžaduje chalu. Řekl mu rabi Chija bar Luliani: Bere se za ni cena od kmene? Řekl mu: Tak řekl Šmuel, že se za ni bere cena od kmene. Rabi Mana jménem rabi Josiho: Nebere se za ni cena od kmene; zítra by přinesl jistou [chalu] a řekl: Je to demaj – aby od něho vzal peníze.
Rabi Jochanan se ptal Gamliela Zugy: Je u vás zvykem oddělovat chalu z demaje? Řekl mu: Neřekl snad Šmuel, bratr Rava Berechji: V době, kdy nařídili o demaji, oddělovala jej většina lidu ve svých domech? Řekl rabi Josi ben rabi Bun: Je to podmínka soudu, aby jeho chala byla v nejskrytějším koutě.
A zanikají v jedné ze sto jedné. Jak to pojímáš, jako začátek oddělení, nebo jako konec oddělení? Řekneš-li jako začátek oddělení: nezletilý neruší, jiný neruší a nepřekonává to Šabat. A pojímáš-li to jako konec: nezletilý ruší, jiný ruší a překonává to Šabat. Tam jsme se učili: Rabi Jehuda říká: Také se ruší úroda smíšená s pozdvihovanou dávkou v jedné ze sto jedné. A učí se k tomu: Rabi Šimon ben Elazar říká: Chce-li, upře zrak na její část a sní zbytek. Řekl rabi Jona: Rabi Jehuda to pojímá jako konec oddělení a rabi Šimon ben Elazar to pojímá jako začátek oddělení. Řekl rabi Josi: I rabi Šimon ben Elazar to pojímá jako konec oddělení. Nesouhlasí snad rabi Šimon ben Elazar, že je zakázáno tak činit u jisté [úrody]? Jak je to tedy? Jen ať to o Šabatu nečiní způsobem, jakým to činí ve všední den.
Tam jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Pozdvihovaná dávka zaniká v jedné ze sto jedné. Rabi Jehošua říká: Ve stu a něco. Tam řekl Chizkija, rabi Abahu jménem rabi Elazara: Všude, kde Rabi učil spor a potom znovu učil bez jména, je halacha podle toho beze jména. Z toho, co jsme se učili: Sea pozdvihované dávky, která spadla do sta; a řekl rabi Elazar: Nemá tu být „do sta“, ale „do devadesáti devíti“. Je to, jak jsme se učili: rabi Eliezer a rabi Jehošua.
Odkud [víme], že zanikají? Řekl rabi Jona: Je psáno: „Ze všeho jeho tuku, jeho posvěcenou část z něho“ (Nu 18,29). Věc, kterou z něho pozdvihuješ, a pokud do něho spadne, posvěcuje ho. A kolik to je? Jedna ze sta. Rabi Eliezer říká: Přidá seu a ruší. Rabi Jehošua říká: Přidá jakkoli málo a ruší. Rabi Josi ben Mešulam říká: „A něco“ je kav na sto sea, šestina smíšeného.
Učí se: Rabi Šimon říká: Pozdvihovaná dávka zaniká ve stu, závěrem z lehčího na těžší. Jestliže zakázané zaniká ze zakázaného, tím spíše zakázané z dovoleného. Pozdvihovaná dávka: někteří tanaité učí „zakázané z dovoleného“ a někteří tanaité učí „dovolené z dovoleného“. Kdo říká „zakázané z dovoleného“, [míní], že pozdvihovaná dávka je zakázána laikům. Kdo říká „dovolené z dovoleného“, [míní], že pozdvihovaná dávka je dovolena kohanim. Někteří to vykládají celé o kohanim: Kdo říká „zakázané z dovoleného“, [mluví] o úrodě smíšené s nečistou pozdvihovanou dávkou. Kdo říká „dovolené z dovoleného“, o úrodě smíšené s čistou pozdvihovanou dávkou.
Učí se: Kousek předkladného chleba, který se přimísil mezi sto kousků obyčejných, a právě tak kus oběti za hřích, který se přimísil mezi sto kusů obyčejných, nezanikají. Rabi Jehuda říká: Zanikají. Jaký je důvod rabi Jehudy? „A jeden kus bravu ze stáda, ze dvou set, z napajedel Izraele“ (Ez 45,15) – z toho, co je dovoleno Izraeli. A je to obtížné: Je psáno dvě stě a rabi Jehuda říká sto. Je psáno o živých a rabi Jehuda říká o poražených. Jaký je rozdíl mezi živými a poraženými? Rabi Chinena řekl: Živé učinili věcí, která se obvykle počítá.
Dosud věc, která ruší a dovoluje prostému člověku. Věc, která ruší a dovoluje Výsosti? Vyslechněme to z tohoto: „A potom bude jíst ze svatých věcí, neboť je to jeho chléb“ (Lv 22,7). Jsou svaté věci, z nichž nejí: vyjma směsi a přebytek ze sta.
Mám jen jídla pozdvihované dávky s jídly pozdvihované dávky. Odkud jídla pozdvihované dávky s jídly obyčejnými, jídla obyčejná s jídly pozdvihované dávky, jídla pozdvihované dávky s jídly svatými, jídla svatá s jídly pozdvihované dávky, nápoj pozdvihované dávky s nápojem obyčejným, nápoj obyčejný s nápojem pozdvihované dávky, nápoj pozdvihované dávky s nápojem svatým, nápoj svatý s nápojem pozdvihované dávky, nápoj svatý s nápojem svatým? Odkud? Proto se praví: „ze svatých věcí“ – [Písmo] rozšířilo. Rabi Avin jménem rabi Jochanana: Vysvětli to o logu oleje malomocného, který se přimísil do zbytku [oleje] oplatků moučné oběti nazíra. Ale učí se „nápoj“. Dvakrát. Řekl rabi Chananja: To znamená zápalné oběti se zápalnými obětmi. Ale oběť za hřích se zápalnými obětmi – tu je jisté přestoupení zákazu.
Který tanaita učí: Ano, sčítají se navzájem? Rabi Meir, neboť řekl rabi Abahu jménem rabi Jochanana: Slova rabi Meira: Všechny zákazy se sčítají, aby se za ně bičovalo za [množství] olivy, kvůli: „Nebudeš jíst žádnou ohavnost“ (Dt 14,3).
Zde říkáš, že je třeba oddělit, a zde říkáš, že není třeba oddělovat. Rabi Jaakov bar Zavdi, rabi Abahu jménem rabi Jochanana: Kvůli loupeži na kmeni. A tak se učí: Každou pozdvihovanou dávku, na níž kohanim nezáleží, jako pozdvihovanou dávku z kelisů, z rohovníků a z ječmene v Edomu, není třeba oddělovat.
Orla a smíšené druhy vinice zanikají v jedné z dvou set jedné. Odkud [víme], že zanikají? Je psáno „plnost“ (Dt 22,9) a „plnost“ (Ex 22,28). Jako „plnost“ řečená jinde zaniká, tak i zde zaniká. Jako tam sto, tak i zde sto? Protože Písmo zdvojilo její zákaz, změnili mudrci její povinnost. Dosud smíšené druhy vinice; odkud orla? Jako u tohoto je zákaz užitku, tak i u tohoto zákaz užitku. Jako toto zaniká, tak i toto zaniká.
Dosud podle rabi Akivy. Podle rabi Jišmaela? Rabi Jochanan jménem rabi Jišmaela: Závěr z lehčího na těžší. Jestliže pozdvihovaná dávka, která je zakázána laikům, zaniká, tím spíše orla, která je dovolena laikům. Ne! Řekneš-li to o pozdvihované dávce, jejíž užitek je dovolen, řekneš to o orle, jejíž užitek je zakázán? Rabi Chinena: „Plod“ a „plod“ – analogie slov.
Sčítají se navzájem, jak k zákazu, tak k dovolení, pokud dávají chuť, slova rabi Meira. Rabi Šimon říká: Nesčítají se. Rabi Eliezer říká: Sčítají se, když dávají chuť, ne k zákazu.
O čem se přou? Když spadly tři kavy orly a tři kavy smíšených druhů vinice. Pokud však spadly tři kavy a něco orly a tři [kavy] smíšených druhů vinice, je hromada dovolena. Proč? „Něco“ zaniká ve třech kavech a tři kavy zanikají ve stu. Spadly tři kavy orly a tři kavy smíšených druhů vinice najednou: je to, jako když spadly tři a něco orly a tři kavy smíšených druhů vinice? Nebo jako když spadly tři kavy smíšených druhů vinice a potom spadly tři kavy orly?
Dovoluje vědomí pochybné jako vědomí jisté? Jak je to? Měl před sebou dva koše, v jednom bylo dvě stě a v druhém nebylo dvě stě. Spadla sea pozdvihované dávky do jednoho z nich a není známo, do kterého spadla, a potom spadla [další] do druhého. Změřil ho a našel v něm dvě stě dvě. Řekneš-li, že vědomí pochybné je jako vědomí jisté, zaniká. Řekneš-li, že vědomí pochybné není jako vědomí jisté, nezaniká. Byl jeden koš, pochybné, zda je v něm dvě stě, pochybné, zda není. Spadla do něj sea pozdvihované dávky a není známo, zda spadla, či nespadla, a potom spadla druhá. Řekneš-li, že vědomí pochybné je jako vědomí jisté, zaniká. Řekneš-li, že vědomí pochybné není jako vědomí jisté, nezaniká.
Originál: Jerusalem Talmud Orlah 2:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.