Smí za ni její manžel oddělit
[oběť] bez jejího vědomí?
[Protože má podíl na moučné oběti, odděluje za ni bez jejího vědomí.] Smí za ni jiný oddělit bez jejího vědomí? Přijde to podle
rabi Jochanana. [Neboť
rabi Jochanan řekl:] Za čtyři, jimž chybí usmíření, se odděluje bez jejich vědomí, a to jsou: muž s výtokem, žena s výtokem, malomocný a rodička. Neboť člověk odděluje za svého malého syna, který leží v kolébce. Dobře u muže s výtokem, ženy s výtokem a malomocného. A u rodičky? Rodí snad nezletilá? Neřekl snad
rabi Redifa,
rabi Jona jménem
Rav Chuny: Otěhotněla a porodila dříve, než dostala dva chlupy – ona i její syn zemřou. Poté, co dostala dva chlupy,
[ona i její syn žijí. Otěhotněla dříve, než dostala dva chlupy, a porodila poté, co dostala dva chlupy] – ona žije a její syn zemře. Co tedy nyní? Že člověk odděluje za svou nezletilou dceru. Jakmile je dostala, už vyšla z pravomoci svého otce. Nýbrž
[že] člověk odděluje za svou hluchoněmou ženu. A zde u soty? Nezletilá být nemůže, neboť
rabi Zeira,
rabi Jasa jménem
rabi Jochanana řekl: Nezletilá, která smilnila, nemá vůli, kterou by byla zakázána svému manželovi. A hluchoněmá být nemůže, neboť je psáno: „A žena řekne: Amen, amen“
(Nu 5,22).
Rabi Avin řekl: Protože je psáno: „A budeš se radovat ty a tvůj dům“
(Dt 14,26), a on je zdržován od radování s ní, odděluje za ni bez jejího vědomí.
בַּעֲלָהּ מַהוּ שֶׁיַּפְרִישׁ עָלֶיהָ חוּץ מִדַּעְתָּהּ. [מִכֵּיוָן שֶׁיֵּשׁ לוֹ שׁוּתָפוּת בַּמִּנְחָה מַפְרִישׁ עָלֶיהָ חוּץ מִדַּעְתָּהּ.] אַחֵר מַהוּ שֶׁיַּפְרִישׁ עָלֶיהָ חוּץ מִדַּעְתָּהּ. יָיבֹא כַּיי דְּרִבִּי יוֹחָנָן. [דְּרִבִּי יוֹחָנָן אָמַר] אַרְבָּעָה מְחוּסְּרֵי כַפָּרָה מַפְרִישִׁין עֲלֵיהֶן שֶׁלֹּא מִדַּעְתָּן. וְאֵילּוּ הֵן. הַזָּב וְהַזָּבָה וְהַמְצוֹרָע וְהַיּוֹלֶדֶת. שֶׁכֵּן אָדָם מַפְרִישׁ עַל בְּנוֹ הַקָּטָן וְהוּא נָתוּן בָּעֲרִיסָה. נִיחָא זָב וְזָבָה וּמְצוֹרָע. וְיוֹלֶדֶת. וְיֵשׁ קְטַנָּה יוֹלֶדֶת. לֹא כֵן אָמַר רִבִּי רְדִיפָה רִבִּי יוֹנָה בְשֵׁם רַב חוּנָא. עִיבֵּרָה וְיָלְדָה עַד שֶׁלֹּא הֵבִיאָה שְׁתֵּי שְׂעָרוֹת הִיא וּבְנָהּ מֵתִים. מִשֶּׁהֵבִיאָה שְׁתֵי שְׂעָרוֹת [הִיא וּבְנָהּ חַיִין. עִיבֵּרָה עַד שֶׁלֹּא הֵבִיאָה שְׁתֵי שְׂעָרוֹת וָלְדָה מִשֶּׁהֵבִיאָה שְׁתֵי שְׂעָרוֹת] הִיא חָיָה וּבְנָהּ מַת. מַאי כְדוֹן. שֶׁכֵּן אָדָם מַפְרִישׁ עַל בִּתּוֹ קְטַנָּה. מִכֵּיוָן שֶׁהֵבִיאָהּ לוֹ כְּבַר יָצָאת מֵרְשׁוּת אָבִיהָ. אֶלָּא שֶׁכֵּן אָדָם מַפְרִישׁ עַל אִשְׁתּוֹ חֲרֶשֶׁת. וְכָאן סוֹטָה קְטַנָּה אֵין אַתְּ יָכוֹל. דָּמַר רִבִּי זְעִירָא רִבִּי יָסָא בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן. קְטַנָּה שֶׁזִּינָת אֵין לָהּ רָצוֹן לְהֵיאָסֵר עַל בַּעֲלָהּ. וַחֲרֶשֶׁת אֵין אַתְּ יָכוֹל. דִּכְתִיב וְאָמְרָה הָאִשָּׁה אָמֵן אָמֵן. אָמַר רִבִּי אָבִין. מִכֵּיוָן דִּכְתִיב וְשָׂמַחְתָּ אַתָּה וּבֵיתֶךָ וְהוּא מְעַכֵּב מִלִּשְׂמוֹחַ עִמָּהּ. מַפְרִישׁ עָלֶיהָ חוּץ מִדַּעְתָּהּ.