Můžeš říci, že [Mišna] je i podle Rabiho: verše se navzájem vyvažují. Vždyť je psáno: „od jednoho měsíce až do pěti let“ (Lv 27,6); k čemu mi je ještě „od pěti (do dvaceti)“ (Lv 27,5)? Proto se navzájem ruší.
אפי' תימא רבי שקולי משקלי קראי מכדי כתיב (ויקרא כז, ו) מבן חודש ועד בן חמש שנים תו מבן חמש (ועד בן כ') למה לי הילכך אישתקלו להו
Řekl mistr: ‚Od hlavy, ale bez hlavy, k nohám, ale bez nohou‘ – odkud to víme? Chceš-li, řekni: znaky [malomocenství] na těle se liší od znaků na hlavě; chceš-li, řekni: [Písmo praví:] „kam až dohlédnou oči kněze“ (Lv 13,12).
אמר מר ראשו ולא ראשו בכלל רגליו ולא רגליו בכלל מנלן איבעית אימא שאני סימנים דגופו מסימנים דראשו איבעית אימא (ויקרא יג, יב) לכל מראה עיני הכהן:
„Rabi Elazar říká: [Platí to,] dokud nepřesahují [plné] roky o měsíc a jeden den.“ Učí se: Rabi Elazar říká: Je řečeno zde „a výše“ a je řečeno tam: „od jednoho měsíce a výše“ (Nu 3,15). Jako tam [jde o věk] od měsíce a jednoho dne, tak i zde měsíc a jeden den.
ר"א אומר עד שיהו יתירות על השנים חודש ויום אחד: תניא ר"א אומר נאמר כאן למעלה ונאמר להלן (במדבר ג, טו) חודש ומעלה מה להלן מבן חודש ויום אחד אף כאן (מבן) חודש ויום אחד
Učili naši mistři: Rok zmíněný u posvátných obětí, rok zmíněný u domů v obezděných městech, dva roky u dědičného pole, šest let u hebrejského otroka a podobně [léta] u syna a u dcery – všechna [se počítají] od okamžiku do okamžiku.
ת"ר שנה האמורה בקדשים שנה האמורה בבתי ערי חומה שתי שנים שבשדה אחוזה ושש שנים שבעבד עברי וכן שבבן ושבבת כולן מעת לעת
Rok zmíněný u posvátných obětí – odkud to víme? Řekl Rav Acha bar Jaakov: Písmo praví: „beránka v jeho [prvním] roce“ (Lv 12,6) – jeho rok, a ne kalendářní rok.
שנה האמורה בקדשים מנלן אמר רב אחא בר יעקב אמר קרא (ויקרא יב, ו) כבש בן שנתו שנתו שלו ולא של מנין עולם
„A u syna a u dcery – všechna od okamžiku do okamžiku“ – k jakému halachickému účelu? Řekl Rav Gidel, řekl Rav: pro odhady. Rav Josef řekl: pro kapitolu o [dítěti narozeném] řezem z boku [matky].
ושבבן ושבבת כולן מעת לעת למאי הילכתא אמר רב גידל אמר רב לערכין רב יוסף אמר לפרקין דיוצא דופן
Řekl AbajeRav Josefovi: Přete se snad [s Rav Gidelem]? Řekl mu: Ne; já jsem řekl jedno a on řekl druhé. Tak je to i rozumné, neboť kdyby tě napadlo, že se přou, [vyplývalo by, že] ten, kdo říká ‚pro odhady‘, neříká ‚pro narozeného řezem z boku‘ – vždyť řekl Rav: Halacha v celé té kapitole je od okamžiku do okamžiku.
א"ל אביי לרב יוסף מי פלגיתו א"ל לא אנא אמרי חדא והוא אמר חדא הכי נמי מסתברא דאי ס"ד פליגי מ"ד לערכין לא אמר ליוצא דופן והאמר רב הילכתא בכולה פירקא מעת לעת
Ale podle toho, kdo říká ‚pro odhady‘ – proč neřekl ‚pro narozeného řezem z boku‘? [Protože jde o věci] podobné těmto: jako tyto jsou psány [v Tóře], tak i ty jsou psány.
ואלא למאן דאמר לערכין מ"ט לא אמר ליוצא דופן דומיא דהנך מה הנך דכתיבא אף הנך דכתיבא
A ten druhý? – Kdyby tě napadlo, že jde o věci psané, pak by tohle „u syna a u dcery“
ואידך אי סלקא דעתך דכתיבא האי שבבן ושבבת
Originál: Arakhin 18b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.