tento ničemný chléb“ (Nu 21,5). Synové nevděčníků, neboť je psáno: „Žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ta mi dala ze stromu, a jedl jsem“ (Gn 3,12).
בלחם הקלוקל בני כפויי טובה דכתיב (בראשית ג, יב) האשה אשר נתתה עמדי היא נתנה לי מן העץ ואוכל
Ani Mojžíš, náš učitel, to Izraeli nenaznačil dříve než po čtyřiceti letech, jak je řečeno: „Vodil jsem vás pouští čtyřicet let“ (Dt 29,4), a je psáno: „Ale Hospodin vám nedal srdce k poznání [až do tohoto dne]“ (Dt 29,3). Řekl Raba: Vyplývá z toho, že člověk neporozumí smýšlení svého učitele dříve než za čtyřicet let.
אף משה רבינו לא רמזה להן לישראל אלא לאחר ארבעים שנה שנאמר (דברים כט, ד) ואולך אתכם במדבר ארבעים שנה וכתיב (דברים כט, ג) ולא נתן ה' לכם לב וגו' אמר רבה ש"מ לא קאי איניש אדעתיה דרביה עד ארבעין שנין
Řekl rabi Jochanan jménem rabiho Benay: Co je psáno: „Blaze vám, kteří sejete u všech vod a pouštíte volně nohu býka a osla“ (Iz 32,20)? Blaze Izraeli: dokud se zabývají Tórou a skutky milosrdenství, jejich [zlý] sklon je vydán do jejich rukou, a oni nejsou vydáni do rukou svého sklonu, jak je řečeno: „Blaze vám, kteří sejete u všech vod.“ A setí není nic jiného než dobročinnost, jak je řečeno: „Sejte si spravedlnost a sklízejte podle milosrdenství“ (Oz 10,12); a voda není nic jiného než Tóra, jak je řečeno: „Hej, všichni žízniví, pojďte k vodám“ (Iz 55,1).
א"ר יוחנן משום רבי בנאה מאי דכתיב (ישעיהו לב, כ) אשריכם זורעי על כל מים משלחי רגל השור והחמור אשריהם ישראל בזמן שעוסקין בתורה ובגמילות חסדים יצרם מסור בידם ואין הם מסורים ביד יצרם שנאמר אשריכם זורעי על כל מים ואין זריעה אלא צדקה שנאמר (הושע י, יב) זרעו לכם לצדקה וקצרו לפי חסד ואין מים אלא תורה שנאמר (ישעיהו נה, א) הוי כל צמא לכו למים
Vždyť jsme se učili [v Mišně]: Ve čtyřech obdobích roku musí ten, kdo prodává zvíře druhému, ho upozornit: Jeho matku jsem prodal na porážku, jeho dceru jsem prodal na porážku.
והתנן בארבעה פרקים בשנה המוכר בהמה לחבירו צריך להודיעו אמה מכרתי לשחוט בתה מכרתי לשחוט
A to jsou: předvečer posledního svátečního dne Sukot, předvečer prvního svátečního dne Pesachu, předvečer Šavuot a předvečer Roš ha-šana; a podle slov rabiho Josiho Galilejského v Galileji také předvečer Jom kipur. [Stačí tedy jeden den?]
ואלו הן עיו"ט האחרון של חג עיו"ט הראשון של פסח וערב עצרת וערב ר"ה וכדברי ר' יוסי הגלילי אף ערב יוה"כ בגליל
Tam, kde jde o jídlo, stačí jeden den; zde, kde jde o obětování, potřebujeme tři dny. A stačí pro obětování tři dny? Vždyť jsme se učili: Ptá se a vykládá se o zákonech Pesachu třicet dní před Pesachem; Raban Šimon ben Gamliel říká: dva týdny!
התם דלאכילה סגיא בחד יומא הכא דלהקרבה בעינן תלתא יומי ולהקרבה סגי בתלתא יומי והתנן שואלין בהלכות הפסח קודם הפסח שלשים יום רשב"ג אומר שתי שבתות
U nás, kde jsou časté vady, které [zvíře] diskvalifikují, i [drobné] skvrny na oku, potřebujeme třicet dní; u nich, [kde diskvalifikuje jen] chybějící úd, stačí tři dny.
Neboť rabi Elazar řekl: Odkud víme, že [zvíře s] chybějícím údem je zakázáno [k oběti] i Noemovým synům? Neboť je psáno: „A ze všeho živého, ze všeho masa, po dvou ze všeho [uvedeš do archy]“ (Gn 6,19). Tóra řekla: Uveď zvíře, jehož hlavní údy jsou živé [celé].
דא"ר אלעזר מנין למחוסר אבר דאסור לבני נח דכתיב (בראשית ו, יט) ומכל החי מכל בשר שנים מכל וגו' אמרה תורה הבא בהמה שחיין ראשי אברים שלה
Tento [verš] je potřebný k vyloučení zvířete s ranou smrtelnou (trefa)! Že je vyloučena trefa, vyplývá z [výrazu] „aby zachovali potomstvo“ (Gn 7,3). To je v pořádku podle toho, kdo říká, že trefa nerodí.
האי מיבעי ליה למעוטי טריפה דלא טריפה מלחיות זרע נפקא הניחא למאן דאמר טריפה אינה יולדת
Originál: Avodah Zarah 5b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.