Bava mecia 32a בבא מציעא

dva z těch tří, anebo dva svědky, že jsi dělil před třemi.

Řekl mu: Odkud to máš? Řekl mu: Neboť jsme se učili: Je-li tam soud, stanoví si podmínku před nimi; není-li tam soud, před kým by si stanovil podmínku? Jeho vlastní má přednost.

Řekl mu: Copak je to srovnatelné? Tam, kde se bere majetek od jednoho a dává se druhému, potřebujeme soud. Ale zde, kde bere své vlastní, je to pouhé zjevení skutečnosti, a stačí mu dva. Věz, že tomu tak je, neboť jsme se učili: Vdova prodává [majetek pro svou výživu] i mimo soud.

Abaje mu řekl: A nebylo k tomu řečeno: Rav Josef bar Minjumi řekl jménem Rava Nachmana: Vdova nepotřebuje soud odborníků, ale potřebuje soud laiků?

MIŠNA: Našel-li ji ve stáji, není za ni odpovědný; ve veřejném prostoru je za ni odpovědný. A byla-li na hřbitově, nestane se kvůli ní nečistým. Řekl-li mu otec: Staň se nečistým, nebo mu řekl: Nevracej [ji], neposlechne ho.

Složil a naložil, složil a naložil, i čtyřikrát či pětkrát, je povinen, neboť je řečeno: „pomoci pomůžeš“ (Ex 23,5).

Odešel [majitel], sedl si a řekl: Protože povinnost je na tobě, chceš-li skládat, skládej – je osvobozen, neboť je řečeno: „s ním“. Byl-li starý nebo nemocný, je povinen.

Podle Tóry je přikázáním skládat, ale ne nakládat. Rabi Šimon říká: I nakládat.

Rabi Josi Galilejský říká: Bylo-li na něm víc, než je jeho náklad, není k němu zavázán, neboť je řečeno: „pod svým nákladem“ – náklad, který dokáže unést.

GEMARA: Rava řekl: Stáj, o níž mluvili, je taková, která [zvíře] nesvádí k zatoulání, ale ani je nestřeží. „Nesvádí k zatoulání“ – protože se učí, že za ni není odpovědný. „Ani je nestřeží“ – protože bylo třeba učit, že za ni není odpovědný.

Neboť kdyby tě napadlo, že je střeží – nyní, když ji najde venku, uvede ji dovnitř; když ji najde uvnitř, je třeba to říkat? Z toho tedy vyvoď, že ji nestřeží. Vyvoď z toho.

„Našel-li ji ve stáji, není za ni odpovědný.“ Rabi Jicchak řekl: Jen když stojí uvnitř šabatové hranice. Z toho plyne, že ve veřejném prostoru je za ni odpovědný i uvnitř hranice.

Jsou tací, kdo to učí k závěrečné části: „Ve veřejném prostoru je za ni odpovědný.“ Rabi Jicchak řekl: Jen když stojí vně šabatové hranice. Z toho plyne, že ve stáji, i když stojí vně hranice, za ni není odpovědný.

„Na hřbitově se kvůli ní nestane nečistým.“ Rabíni učili: Odkud [víme], že řekl-li mu otec: Staň se nečistým, nebo mu řekl: Nevracej, neposlechne ho? Neboť je řečeno: „Každý ať se bojí své matky a svého otce, a mé šabaty zachovávejte, já jsem Hospodin“ (Lv 19,3) – vy všichni jste zavázáni k mé cti.

Důvodem je, že Milosrdný napsal: „a mé šabaty zachovávejte“; jinak bych řekl, že ho má poslechnout. Ale proč? Tohle je příkaz, a tamto je zákaz i příkaz, a příkaz nepřichází a nepotlačuje zákaz spojený s příkazem!

Bylo to potřebné: mohlo by tě napadnout, že protože úcta k otci a matce je přirovnána ke cti Všudypřítomného – neboť je zde řečeno: „Cti svého otce i svou matku“ (Ex 20,12) a jinde je řečeno: „Cti Hospodina svým majetkem“ (Př 3,9) – proto ho má poslechnout. Učí nás tedy, že ho nemá poslechnout.

„Podle Tóry je přikázáním skládat, ale ne nakládat.“ Co znamená „ale ne nakládat“? Řekneš-li, že vůbec ne nakládat – čím se liší skládání? Že je psáno: „pomoci pomůžeš s ním“. I o nakládání je přece psáno: „zdvihnout zdvihneš s ním“ (Dt 22,4)!

Spíše: Podle Tóry je přikázáním skládat zdarma, ale nakládat ne zdarma, nýbrž za odměnu. Rabi Šimon říká: I nakládat zdarma. Učili jsme se tedy to, co učili rabíni: Skládání zdarma, nakládání za odměnu. Rabi Šimon říká: Jedno i druhé zdarma.

Jaký je důvod rabínů? Kdyby tě napadlo [soudit] podle rabiho Šimona, ať Milosrdný napíše nakládání a nepotřebuje [psát] skládání, a já bych řekl: Jestliže je povinen u nakládání, kde není trápení zvířete a není finanční ztráta, tím spíše u skládání, kde je trápení zvířete a finanční ztráta! K jaké halaše to tedy Milosrdný napsal? Aby ti řekl: Skládání zdarma, nakládání za odměnu.

A jaký je důvod rabiho Šimona? Protože verše nejsou nadbytečné.

A proč podle rabínů verše nejsou nadbytečné? Zde je psáno: „ležícího pod svým nákladem“ (Ex 23,5), tam je psáno: „padlé na cestě“ (Dt 22,4), což znamená, že ono i jeho náklad leží na cestě [tj. jde o nakládání]. A rabi Šimon: „padlé na cestě“ znamená, že ono [leží] a jeho náklad je na něm.

Rava řekl: