Chagiga 11b חגיגה

pro [zákaz] jeho dcery [zplozené] se znásilněnou ženou, který není psán.

Neboť řekl Rava: Řekl mi rabi Jicchak bar Avdimi: Odvozuje se to [obdobou slov] „ony [hena]“ – „ony“.

Odvozuje se to [obdobou slov] „mrzkost [zima]“ – „mrzkost“.

„A ty jsou samotným jádrem Tóry.“ Tyto ano, a ony ne? Nýbrž řekni: Ty i ony jsou jádrem Tóry.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Všichni jsou povinni“.

MIŠNA: Nevykládá se o zakázaných svazcích před třemi, ani o díle stvoření před dvěma, ani o voze [merkava] před jedním, ledaže by byl mudrcem a chápal ze svého vlastního poznání.

Každý, kdo hloubá o čtyřech věcech, pro toho by bylo lépe, kdyby nepřišel na svět: co je nahoře, co je dole, co je před a co je za. A každý, kdo nešetří čest svého Stvořitele, pro toho by bylo lépe, kdyby nepřišel na svět.

GEMARA: Řekl jsi na začátku: „ani o voze před jedním“, a pak jsi řekl: „ledaže by byl mudrcem a chápal ze svého vlastního poznání“?

Říká toto: Nevykládá se o zakázaných svazcích třem, ani o díle stvoření dvěma, ani o voze jednomu, ledaže by byl mudrcem a chápal ze svého vlastního poznání.

„Nevykládá se o zakázaných svazcích před třemi.“ Jaký je důvod? Řekneš-li, že proto, že je psáno: „Žádný muž, žádný muž [iš iš] se nepřiblíží k žádné své pokrevní příbuzné“ (Lv 18,6) – „muž, muž“ jsou dva, „své pokrevní příbuzné“ je jedna, a Milosrdný řekl: „Nepřiblížíte se, abyste odkryli nahotu“ –

jestliže tak, pak [o tom], co je psáno: „Muž, muž, který by zlořečil svému Bohu“ (Lv 24,15), „muž, muž, který by dal ze svého potomstva Molochovi“ (Lv 20,2) – i tam [by se to tak vykládalo]?

Ony [verše] jsou však potřebné k zahrnutí pohanů, že mají zákaz rouhání se Jménu a modloslužby jako Izraelité.

I tento [verš] je potřebný k zahrnutí pohanů, že mají zákaz zakázaných svazků jako Izraelité!

Nýbrž proto, že je psáno: „A budete zachovávat, co mám nařízeno [ušmartem et mišmarti]“ (Lv 18,30) – „budete zachovávat“ jsou dva, „co mám nařízeno“ je jeden, a Milosrdný řekl: „abyste nečinili nic z ohavných zvyklostí“.

Jestliže tak, pak [o tom], co je psáno: „A budete zachovávat Šabat“ (Ex 31,14), „a budete zachovávat nekvašené chleby“ (Ex 12,17), „a budete zachovávat službu svatyně“ (Nu 18,5) – i tam [by se to tak vykládalo]?

Nýbrž řekl Rav Aši: Co [znamená] „nevykládá se o zakázaných svazcích před třemi“? Nevykládá se o skrytých [stránkách] zakázaných svazků [před třemi].

Jaký je důvod? Je to rozumová úvaha: Když dva sedí před svým učitelem, jeden rozebírá [látku] se svým učitelem a druhý naklání ucho k učení. [Jsou-li] tři, jeden rozebírá se svým učitelem a ti dva rozebírají spolu navzájem a nevědí, co říká jejich učitel, a přišli by k tomu, že by dovolili zákaz v zakázaných svazcích.

Jestliže tak, pak i [u] celé Tóry [by to platilo]!

Zakázané svazky jsou jiné, neboť Mistr řekl: Po loupeži a zakázaných svazcích duše člověka prahne a dychtí po nich.

Jestliže tak, pak i [u] loupeže [by to platilo]! – U zakázaných svazků je jeho [zlé] nutkání velké, ať je [žena] přítomna, či nepřítomna; u loupeže je jeho nutkání velké [jen], je-li [věc] přítomna, a není-li přítomna, jeho nutkání velké není.

„Ani o díle stvoření před dvěma.“ Odkud jsou tyto věci? Neboť naši rabíni učili: „Jen se zeptej na dávné dny“ (Dt 4,32) – jednotlivec se ptá, ale dva se neptají.

Mohl bys myslet, že se člověk smí ptát [na to, co bylo] předtím, než byl stvořen svět? Proto Písmo říká: „ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi“ (Dt 4,32).

Mohl bys myslet, že se člověk nesmí ptát [ani] na šest dní stvoření? Proto Písmo říká: „na dávné dny, které byly před tebou“.

Mohl bys myslet, že se člověk smí ptát, co je nahoře a co dole, co je před a co za? Proto Písmo říká: „a od jednoho konce nebes až ke druhému konci nebes“ (Dt 4,32) – [na to, co je] od jednoho konce nebes až ke druhému konci nebes, se ptáš, ale neptáš se, co je nahoře, co dole, co je před, co za.