Chagiga 5a חגיגה

a vymetala pec. Vzala jej a položila si jej na nárt nohy, spálila se, její štěstí se zvrátilo a přivedl jsem ji.

Řekl mu Rav Bibi bar Abaje: Máte oprávnění takto jednat? Řekl mu: A což není psáno: „A někdo je smeten bez soudu“? Řekl mu: Ale je psáno: „Pokolení odchází a pokolení přichází“ (Kaz 1,4)!

Řekl: Já je pasu, dokud se jim pokolení nenaplní, a pak je předávám Dumovi [andělu nad zemřelými]. Řekl mu: Nakonec – co děláš s jejími léty? Řekl: Je-li nějaký mladý učenec, který přechází přes svá [příkoří], přidám mu je, a bude to náhradou za něj.

Když rabi Jochanan došel k tomuto verši, plakal: „A podnítil jsi mě proti němu, abych jej bez příčiny zahubil“ (Jb 2,3). Otrok, proti němuž je jeho pán podněcován a dá se podnítit – má nějakou naději? Když rabi Jochanan došel k tomuto verši, plakal: „Hle, ani svým svatým nedůvěřuje“ (Jb 15,15). Jestliže nedůvěřuje svým svatým, komu bude důvěřovat?

Jednoho dne šel po cestě a uviděl jednoho muže, který trhal fíky: nechával ty, které dozrály, a bral ty, které nedozrály. Řekl mu: Nejsou tyto lepší? Řekl mu: Tyto potřebujeme na cestu; tyto vydrží a tyto nevydrží. Řekl: To je to, co je psáno: „Hle, ani svým svatým nedůvěřuje.“

Je tomu tak? Což tu nebyl jeden žák, který bydlel v sousedství rabiho Alexandriho, a zemřel mladý, a [rabi Alexandri] řekl: Kdyby tento učenec chtěl, byl by živ. A je-li to tak [jak bylo řečeno], snad byl z těch, o nichž [platí] „ani svým svatým nedůvěřuje“? – Tento [žák] byl ten, kdo pohrdal svými učiteli.

Když rabi Jochanan došel k tomuto verši, plakal: „Přiblížím se k vám k soudu a budu pohotovým svědkem proti čarodějům, cizoložníkům, křivopřísežníkům a proti těm, kdo utiskují mzdu nádeníka“ (Mal 3,5). Otrok, jehož pán jej přibližuje, aby jej soudil, a spěchá svědčit proti němu – má nějakou naději?

Řekl Raban Jochanan ben Zakaj: Běda nám, že nám Písmo přisoudilo lehké [hříchy] jako těžké!

Řekl Reš Lakiš: Každý, kdo ohýbá právo proselyty, je jako by ohýbal právo [Toho] na výsostech, neboť je řečeno: „A ti, kdo ohýbají [právo] proselyty“ (Mal 3,5) – je psáno „umatej“ [a ti, kdo ohýbají mne]. Řekl rabi Chanina bar Papa: Každému, kdo učiní nějakou věc a lituje jí, se odpouští ihned, neboť je řečeno: „A nebojí se mne“ (Mal 3,5) – avšak bojí-li se mne, odpouští se jim ihned.

Když rabi Jochanan došel k tomuto verši, plakal: „Neboť každý čin Bůh přivede na soud, i každou skrytou věc, ať dobrou, či zlou“ (Kaz 12,14). Otrok, jehož pán mu přičítá neúmyslné [hříchy] jako úmyslné – má nějakou naději?

Co [znamená] „i každou skrytou věc“? Rav řekl: To je ten, kdo zabije veš před svým druhem, a ten se jí zhnusí. A Šmuel řekl: To je ten, kdo plive před svým druhem, a ten se zhnusí.

Co [znamená] „ať dobrou, či zlou“? V domě rabiho Janaje říkali: To je ten, kdo dává almužnu chudému veřejně. Jako tehdy, když rabi Janaj uviděl jednoho muže, který dával chudému zuz veřejně. Řekl mu: Lépe, kdybys mu nebyl dal, než že jsi mu [teď] dal a zahanbil jsi jej.

V domě rabiho Šily říkali: To je ten, kdo dává almužnu ženě tajně, neboť ji tím uvádí do podezření. Rava řekl: To je ten, kdo posílá své ženě v předvečer Šabatu nenakrájené maso.

Ale což Rava [sám tak] neposílal? – Dcera Rava Chisdy je jiná, neboť o ní věděl, že je zkušená.

Když rabi Jochanan došel k tomuto verši, plakal: „A stane se, až jej postihnou mnohá zla a soužení“ (Dt 31,21). Otrok, na nějž jeho pán přivádí zla a soužení – má nějakou naději?

Co [znamená] „zla a soužení“? Rav řekl: Zla, která se stávají vzájemnými sokyněmi [carot], jako vosa a štír.

A Šmuel řekl: To je ten, kdo [teprve] v čase nouze chudého mu opatřuje peníze [s tím, že musí platit]. Řekl Rava: To je to, co lidé říkají: Zuz na úrodu se nenajde, na prodej se najde.

„A můj hněv proti němu vzplane v ten den, opustím je a skryji před nimi svou tvář“ (Dt 31,17). Řekl Rav Bardala bar Tavjomi, řekl Rav: Každý, kdo není [zasažen] skrytím tváře, není z nich; každý, kdo není [zasažen slovy] „a bude vydán za pokrm“,