GEMARA: Odkud to máme? Řekl Rav Matana: Neboť Písmo praví: „I napsal Mojžíš tuto Tóru a dal ji kohanim, synům Leviho“ (Dt 31,9). Copak nevím, že kohanim jsou synové Leviho? Nýbrž [to znamená]: nejprve kohen a pak levita.
גמ׳ מנה"מ אמר רב מתנה דאמר קרא (דברים לא, ט) ויכתוב משה את התורה הזאת ויתנה אל הכהנים בני לוי אטו אנא לא ידענא דכהנים בני לוי נינהו אלא כהן ברישא והדר לוי
Rabi Jicchak Napcha řekl: Odtud: „I přistoupí kohanim, synové Leviho“ (Dt 21,5). Copak nevíme, že kohanim jsou synové Leviho? Nýbrž [to znamená]: nejprve kohen a pak levita.
רבי יצחק נפחא אמר מהכא (דברים כא, ה) ונגשו הכהנים בני לוי אטו אנן לא ידעינן דכהנים בני לוי נינהו אלא כהן ברישא והדר לוי
Rabi Chija bar Aba řekl: Odtud: „Posvětíš ho“ (Lv 21,8) – ve všem, co se týká svatosti. V domě rabiho Jišmaela se učilo: „Posvětíš ho“ – ve všem, co se týká svatosti: aby otevíral [čtení] první, aby pronášel požehnání první a aby si první vzal pěkný díl.
ר' חייא בר אבא אמר מהכא (ויקרא כא, ח) וקדשתו לכל דבר שבקדושה תנא דבי רבי ישמעאל וקדשתו לכל דבר שבקדושה לפתוח ראשון ולברך ראשון וליטול מנה יפה ראשון
Nýbrž řekl Abaje: Podle toho, co [řekl] mistr, neboť se učí: Dva čekají jeden na druhého u mísy, tři nečekají. Ten, kdo láme chléb, natahuje ruku první, a chce-li prokázat čest svému učiteli nebo tomu, kdo je větší než on, smí tak učinit.
אלא אמר אביי לכדמר דתניא שנים ממתינין זה לזה בקערה שלשה אין ממתינין הבוצע הוא פושט ידו תחלה ואם בא לחלוק כבוד לרבו או למי שגדול ממנו הרשות בידו
Řekl Rav Matana: To, co jsi řekl, že v synagoze ne, jsme řekli jen o šabatech a svátcích, kdy je přítomno mnoho [lidí], avšak v pondělí a ve čtvrtek ne.
אמר רב מתנה הא דאמרת בבהכ"נ לא לא אמרן אלא בשבתות וימים טובים דשכיחי רבים אבל בשני ובחמישי לא
Opravdu? Vždyť Rav Huna četl [první] před kohanim [i] o šabatech a svátcích! – Rav Huna je jiný případ, neboť i rabi Ami a rabi Asi, nejváženější kohanim země Izraele, se mu podřizovali.
איני והא רב הונא קרי בכהני בשבתות ויו"ט שאני רב הונא דאפילו רבי אמי ורבי אסי כהני חשיבי דא"י מיכף הוו כייפי ליה
Opravdu? Vždyť řekl rabi Jochanan: Kohen po kohenovi nemá číst kvůli pošpinění prvního, levita po levitovi nemá číst kvůli pošpinění obou! – Když to říkáme, [máme na mysli] tentýž kohen.
איני והאמר רבי יוחנן כהן אחר כהן לא יקרא משום פגמו של ראשון לוי אחר לוי לא יקרא משום פגם שניהם כי קאמרינן באותו כהן
Čím se liší levita po levitovi, že je tu pošpinění obou? Protože by řekli: Jeden z nich není levita. U kohena po kohenovi by také řekli: Jeden z nich není kohen! – Například když víme o otci toho druhého, že je kohen.
מ"ש לוי אחר לוי דאיכא פגם שניהם דאמרי חד מינייהו לאו לוי הוא כהן אחר כהן נמי אמרי חד מינייהו לאו כהן הוא כגון דמוחזק לן באבוה דהאי שני דכהן הוא
I tady jde o to, že víme o otci toho druhého, že je levita! Nýbrž řeknou: Vzal si mamzerku nebo netinku a zneplatnil své potomstvo. I zde řeknou: Vzal si rozvedenou nebo chaluccu a znesvětil své potomstvo.
ה"נ דמוחזק לן באבוה דהאי שני דלוי הוא אלא אמרי ממזרת או נתינה נסיב ופסליה לזרעיה הכא נמי אמרי גרושה או חלוצה נסיב ואחליה לזרעיה
Originál: Gittin 59b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.