Talmud česky

Jevamot 109b יבמות

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 109b · 14 segmentů

1
A rabi Abahu řekl: Vyvozuje se to z [výrazu] ‚usilovat‘ – ‚usilovat‘. Zde je psáno: „Hledej pokoj a usiluj o něj“ (Ž 34,15), a tam je psáno: „Kdo usiluje o spravedlnost a milosrdenství, nalezne život, spravedlnost a čest“ (Př 21,21). K rušení slibů – podle rabiho Natana, neboť bylo učeno: Rabi Natan říká: Kdo slibuje, jako by postavil soukromý oltář, a kdo slib dodržuje, jako by na něm přinesl oběť.
ואמר רבי אבהו אתיא רדיפה רדיפה כתיב הכא (תהלים לד, טו) בקש שלום ורדפהו וכתיב התם (משלי כא, כא) רודף צדקה וחסד ימצא חיים צדקה וכבוד: בהפרת נדרים כרבי נתן דתניא רבי נתן אומר הנודר כאילו בנה במה והמקיימו כאילו הקריב עליה קרבן
2
A ať se vzdálí od tří věcí: Od odmítnutí – možná dospěje a bude toho litovat. Od úschov – [jde o úschovu] u místního člověka, jehož dům je jako jeho vlastní dům. Od ručení – [jde o] ručitele [zvané] šelcijon.
ויתרחק משלשה דברים מן המיאונין דלמא גדלה ומיחרטא בה מן הפקדונות בבר מתא דבייתיה כי בייתיה דמי מן הערבון בערבי שלציון
3
Neboť rabi Jicchak řekl: Co znamená, co je psáno: „Zle, velmi zle pochodí, kdo se zaručí za cizího“ (Př 11,15)? Zlo za zlem přijde na ty, kdo přijímají proselyty, na ručitele šelcijon a na toho, kdo se upíná k věci halachy. Kdo přijímají proselyty – podle rabiho Chelba, neboť rabi Chelbo řekl: Proselyté jsou pro Izrael obtížní jako vyrážka na kůži.
דא"ר יצחק מאי דכתיב (משלי יא, טו) רע ירוע כי ערב זר רעה אחר רעה תבא למקבלי גרים ולערבי שלציון ולתוקע עצמו לדבר הלכה מקבלי גרים כר' חלבו דאמר ר' חלבו קשים גרים לישראל כספחת בעור
4
Ručitelé šelcijon – ti, kdo jednají [podle hesla] ‚vytáhni a skoč‘. Kdo se upíná k věci halachy – neboť bylo učeno: Rabi Josi říká: Každý, kdo říká, že nemá Tóru, nemá Tóru. – To je zřejmé! Nýbrž: každý, kdo říká, že nemá nic než Tóru, nemá nic než Tóru.
ערבי שלציון דעבדי שלוף דוץ תוקע עצמו לדבר הלכה דתניא רבי יוסי אומר כל האומר אין לו תורה אין לו תורה פשיטא אלא כל האומר אין לו אלא תורה אין לו אלא תורה
5
I to je zřejmé! Nýbrž [znamená to], že nemá ani Tóru. Jaký je důvod? Rav Papa řekl: Písmo říká: „Učte se jim a konejte je“ (Dt 5,1) – kdo má podíl na konání, má podíl i na učení; kdo nemá podíl na konání, nemá podíl ani na učení.
הא נמי פשיטא אלא דאפילו תורה אין לו מאי טעמא אמר רב פפא אמר קרא (דברים ה, א) ולמדתם ועשיתם כל שישנו בעשיה ישנו בלמידה כל שאינו בעשיה אינו בלמידה
6
A chceš-li, řekni: Ve skutečnosti je to tak, jak jste řekli zpočátku: Každý, kdo říká, že nemá nic než Tóru, nemá nic než Tóru. Je to potřebné tam, kde učí jiné a oni jdou a konají. Mohl bys říci, že on sám má odměnu; proto nás to učí.
ואיבעית אימא לעולם כדאמריתו מעיקרא כל האומר אין לו אלא תורה אין לו אלא תורה לא צריכא דקא מגמר לאחריני ואזלי ועבדי מהו דתימא אית ליה אגרא לדידיה קמ"ל
7
A chceš-li, řekni: ‚Kdo se upíná k věci halachy‘ – [to je] soudce, k němuž přijde spor; naučil se halachu a přirovnává věc k věci, a přestože má [nad sebou] většího [učence], nejde se ho zeptat.
ואיבעית אימא תוקע עצמו לדבר הלכה בדיינא דאתי דינא לקמיה וגמר הלכה ומדמי מילתא למילתא ואית ליה רבה ולא אזיל משאיל
8
Neboť rabi Šmuel bar Nachmani řekl, že rabi Jonatan řekl: Vždy ať soudce pohlíží na sebe, jako by mu ležel meč mezi stehny a gehinom byl pod ním otevřen, jak je řečeno: „Hle, lože Šalomounovo, šedesát hrdinů kolem něho z hrdinů Izraele… pro strach v nocích“ (Pís 3,7–8) – pro strach z gehinomu, který se podobá noci.
דאמר רבי שמואל בר נחמני אמר רבי יונתן לעולם יראה דיין עצמו כאילו חרב מונחת לו בין יריכותיו וגיהנם פתוחה לו מתחתיו שנאמר (שיר השירים ג, ז) הנה מטתו שלשלמה ששים גבורים סביב לה מגבורי ישראל וגו' מפחד בלילות מפחד של גיהנם שדומה ללילה:
9
Raban Gamliel říká: Odmítla-li atd. Rabi Elazar se zeptal Rava: Jaký je důvod Rabana Gamliela? Protože se domnívá, že zasnoubení nezletilé zůstává odložené, a když dospěje, dospěje s ní [i zasnoubení], přestože [s ní] neobcoval?
ר"ג אומר אם מיאנה וכו': בעא מיניה רבי אלעזר מרב מאי טעמא דר"ג משום דקסבר קידושי קטנה מיתלא תלו וכי גדלה גדלי בהדה אע"ג דלא בעל
10
Nebo snad protože se domnívá, že kdo se zasnoubí se sestrou své švagrové, ta švagrová je osvobozena a odchází – [ale zde]: obcoval-li [s nezletilou po její dospělosti], ano; neobcoval-li, ne?
או דלמא משום דקסבר המקדש אחות יבמה נפטרה יבמה והלכה לה אי בעל אין אי לא בעל לא
11
Odpověděl mu: Důvod Rabana Gamliela je ten, že se domnívá, že kdo se zasnoubí se sestrou své švagrové, ta švagrová je osvobozena a odchází – obcoval-li, ano; neobcoval-li, ne.
אמר ליה היינו טעמא דר"ג משום דקסבר המקדש אחות יבמה נפטרה יבמה והלכה לה אי בעל אין אי לא בעל לא
12
Rav Šešet řekl: Myslím, že když Rav vyslovil tento výrok, byl ospalý a ležel. Neboť bylo učeno: Kdo se zasnoubí s nezletilou, její zasnoubení zůstává odložené. Co [znamená] ‚odložené‘? Ne snad, že když dospěje, dospěje s ní [i zasnoubení], přestože neobcoval?
אמר רב ששת אמינא כי ניים ושכיב רב אמר להא שמעתא דתניא המקדש את הקטנה קידושיה תלויין מאי תלויין לאו כי גדלה גדלי בהדה ואע"ג דלא בעל
13
Rabin, syn Rav Nachmana, mu řekl: Tato věc o nezletilé zůstává odložená: obcoval-li, ano; neobcoval-li, ne. Neboť [ona může] říci: ‚On je lepší než já‘ a [jindy]: ‚Já jsem lepší než on.‘
אמר ליה רבין בריה דרב נחמן הא מילתא דקטנה מיתלא תליא וקיימא אי בעל אין אי לא בעל לא דאמרה הוא עדיף מינאי ואנא עדיפנא מיניה
14
A zastává snad Rav [názor]: obcoval-li, ano; neobcoval-li, ne? Vždyť bylo řečeno: Nezletilá, která neodmítla, dospěla a vdala se [za jiného] – Rav řekl: Nepotřebuje rozlukový list od druhého; a Šmuel řekl: Potřebuje rozlukový list od druhého.
וסבר רב אי בעל אין אי לא בעל לא והא איתמר קטנה שלא מיאנה והגדילה ועמדה ונשאת רב אמר אינה צריכה גט משני ושמואל אמר צריכה גט משני

Originál: Yevamot 109b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu