Talmud česky

Joma 28b יומא

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 28b · 16 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1Otázka 2Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
GEMARA: Bylo učeno: Rabi Jišmael říká: Zablesklo se barkaj. Rabi Akiva říká: Vzešlo barkaj. Nachuma ben Apakšjon říká: [Je] i barkaj v Chevronu. Matja ben Šmuel, správce losování, říká: Rozjasnila se tvář celého východu až po Chevron. Rabi Jehuda ben Betejra říká: Rozjasnila se tvář celého východu až po Chevron, a všechen lid vyšel, každý ke své práci.
גמ׳ תניא ר' ישמעאל אומר ברק ברקאי ר"ע אומר עלה ברקאי נחומא בן אפקשיון אומר אף ברקאי בחברון מתיא בן שמואל (אומר) הממונה על הפייסות אומר האיר פני כל המזרח עד שבחברון רבי יהודה בן בתירא אומר האיר פני כל המזרח עד בחברון ויצאו כל העם איש איש למלאכתו
2
Je-li tomu tak, je již hodně dne! – Míníme: [vyšli] najímat dělníky.
אי הכי נגה ליה טובא לשכור פועלים קאמרינן
3
Řekl Rav Safra: Modlitba Abrahamova [odpolední, začíná], jakmile zdi potemní.
אמר רב ספרא צלותיה דאברהם מכי משחרי כותלי
4
Řekl Rav Josef: Máme se my zvednout a učit se od Abrahama? Řekl Rava: Tana se od Abrahama učil, a my bychom se od něho neučili? Neboť bylo učeno: „A osmého dne bude obřezáno maso jeho předkožky“ (Lv 12,3) – učí, že celý den je vhodný k obřízce, jenže horliví předcházejí [ke splnění] přikázání, neboť je řečeno: „A Abraham časně ráno vstal a osedlal atd.“ (Gn 22,3).
אמר רב יוסף אנן מאברהם ניקום וניגמר אמר רבא תנא גמר מאברהם ואנן לא גמרינן מיניה דתניא (ויקרא יב, ג) וביום השמיני ימול בשר ערלתו מלמד שכל היום כשר למילה אלא שהזריזין מקדימין למצות שנאמר (בראשית כב, ג) וישכם אברהם בבקר ויחבוש וגו'
5
Spíše řekl Rava: Rav Josefovi bylo obtížné toto: Neboť jsme se učili: Připadne-li předvečer Pesachu na předvečer Šabatu, [tamid] se poráží v šest a půl [hodiny] a obětuje se v sedm a půl. Ať se poráží, jakmile zdi potemní!
אלא אמר רבא רב יוסף הא קא קשיא ליה דתנן חל ערבי פסחים להיות בע"ש נשחט בשש ומחצה וקרב בשבע ומחצה ונשחטיה מכי משחרי כותלי
6
Co je to za obtíž? Snad zdi Chrámu v šest a půl nepotemní, protože nejsou příliš přesně orientované. Anebo je Abraham jiný, protože v jeho srdci byla veliká hvězdářská znalost. Anebo proto, že byl starcem a seděl v ješivě, neboť řekl rabi Chama, syn rabiho Chaniny: Po všechny dny našich otců se od nich ješiva neodloučila.
מאי קושיא ודילמא כותלי דבית המקדש בשש ומחצה משחרי משום דלא מכווני טובא א"נ שאני אברהם דאיצטגנינות גדולה היתה בלבו א"נ משום דזקן ויושב בישיבה הוה דא"ר חמא בר' חנינא מימיהן של אבותינו לא פרשה ישיבה מהם
7
Byli v Egyptě – ješiva byla s nimi, neboť je řečeno: „Jdi a shromáždi starší Izraele“ (Ex 3,16). Byli na poušti – ješiva byla s nimi, neboť je řečeno: „Shromáždi mi sedmdesát mužů ze starších Izraele“ (Nu 11,16). Abraham, náš otec, byl starcem a seděl v ješivě, neboť je řečeno: „A Abraham byl starý, pokročilý ve dnech“ (Gn 24,1). Izák, náš otec, byl starcem a seděl v ješivě, neboť je řečeno: „A stalo se, když Izák zestárl“ (Gn 27,1). Jákob, náš otec, byl starcem a seděl v ješivě, neboť je řečeno: „A oči Izraele byly ztíženy stářím“ (Gn 48,10).
היו במצרים ישיבה עמהם שנאמר (שמות ג, טז) לך ואספת את זקני ישראל היו במדבר ישיבה עמהם שנאמר (במדבר יא, טז) אספה לי שבעים איש מזקני ישראל אברהם אבינו זקן ויושב בישיבה היה שנאמר (בראשית כד, א) ואברהם זקן בא בימים יצחק אבינו זקן ויושב בישיבה היה שנאמר (בראשית כז, א) ויהי כי זקן יצחק יעקב אבינו זקן ויושב בישיבה היה שנאמר (בראשית מח, י) ועיני ישראל כבדו מזוקן
8
Eliezer, služebník Abrahamův, byl starcem a seděl v ješivě, neboť je řečeno: „A Abraham řekl svému služebníku, nejstaršímu ve svém domě, který vládl nade vším, co mu patřilo“ (Gn 24,2). Řekl rabi Elazar: [To znamená,] že vládl Tórou svého mistra. „To je Damašek Eliezer“ (Gn 15,2) – řekl rabi Elazar: [To znamená,] že čerpal z Tóry svého mistra a napájel jí druhé.
אליעזר עבד אברהם זקן ויושב בישיבה היה שנאמר (בראשית כד, ב) ויאמר אברהם אל עבדו זקן ביתו המושל בכל אשר לו אר"א שמושל בתורת רבו (בראשית טו, ב) הוא דמשק אליעזר א"ר אלעזר שדולה ומשקה מתורתו של רבו לאחרים
9
Řekl Rav: Abraham, náš otec, dodržoval celou Tóru, neboť je řečeno: „Protože Abraham poslouchal můj hlas atd.“ (Gn 26,5). Řekl Rav Šimi bar Chija Ravovi: Ale řekni: sedm přikázání [synů Noemových]? – Vždyť je tu také obřízka. – Ale řekni: sedm přikázání a obřízka? Řekl mu: Je-li tomu tak, k čemu potřebuji [slova] „má přikázání a mé zákony“?
אמר רב קיים אברהם אבינו כל התורה כולה שנאמר (בראשית כו, ה) עקב אשר שמע אברהם בקולי וגו' א"ל רב שימי בר חייא לרב ואימא שבע מצות הא איכא נמי מילה ואימא שבע מצות ומילה א"ל א"כ מצותי ותורותי למה לי
10
Řekl [Rava], a někteří říkají Rav Aši: Abraham, náš otec, dodržoval i eruv tavšilin, neboť je řečeno: „mé zákony (torotaj)“ – jednak psanou Tóru, jednak ústní Tóru.
אמר (רב) ואיתימא רב אשי קיים אברהם אבינו אפילו עירובי תבשילין שנאמר תורותי אחת תורה שבכתב ואחת תורה שבעל פה
11
„Matja ben Šmuel řekl atd. … a on říká: Ano.“ Kdo říká „ano“? Řekneš-li, ten, kdo stojí na střeše – on sní a on [sen] vykládá? Spíše ten, kdo stojí na zemi – odkud by to věděl?
מתיא בן שמואל אמר וכו' והוא אומר הן מאן אמר הן אילימא הך דקאי אאיגרא הוא חלים והוא מפשר אלא הך דקאי אארעא מנא ידע
12
Chceš-li, řekni: ten, kdo stojí na zemi; a chceš-li, řekni: ten, kdo stojí na střeše. Chceš-li, řekni: ten, kdo stojí na střeše: on řekl: Rozjasnila se tvář celého východu; a ten, kdo stojí na zemi, mu řekl: Až po Chevron? A on mu řekl: Ano.
איבעית אימא הך דקאי אארעא ואיבעית אימא הך דקאי אאיגרא איבעית אימא הך דקאי אאיגרא אמר איהו האיר פני כל המזרח וא"ל הך דקאי אארעא עד שבחברון וא"ל איהו הן
13
A chceš-li, řekni: ten, kdo stojí na zemi: on [ten na střeše] řekl: Rozjasnila se tvář celého východu; a [ten dole] mu řekl: Až po Chevron? A [ten nahoře] mu řekl: Ano.
ואיבעית אימא הך דקאי אארעא אמר איהו האיר פני כל המזרח וא"ל עד שבחברון וא"ל הן
14
„A proč to potřebovali atd.“ Cožpak se to dá zaměnit? Vždyť bylo učeno: Rabi říká: Sloup [světla] měsíce není podobný sloupu [světla] slunce: sloup měsíce se zvedá vzhůru jako hůl, sloup slunce se rozlévá sem a tam. – [Tana] z domu rabiho Jišmaela učil: Byl to zamračený den, a [světlo měsíce] se rozlévalo sem a tam. Řekl Rav Papa: Plyne z toho, že za zamračeného dne je všude [světlo] slunce.
ולמה הוצרכו לכך וכו' ומי מיחליף והתניא רבי אומר אינו דומה תימור של לבנה לתימור של חמה תימור של לבנה מתמר ועולה כמקל תימור של חמה מפציע לכאן ולכאן תנא דבי רבי ישמעאל יום המעונן היה ומפציע לכאן ולכאן אמר רב פפא שמע מינה יומא דעיבא כוליה שמשא
15
Jaký je v tom praktický rozdíl? Pro rozprostírání kůží [k sušení]. Anebo pro to, co vykládal Rava: Žena ať nehněte [těsto] ani na slunci, ani v slunečním žáru.
למאי נפקא מינה לשטוחי עורות אי נמי לכדדרש רבא אשה לא תלוש לא בחמה ולא בחמי חמה
16
Řekl Rav Nachman: Dusno [za zamračeného] slunce je horší než slunce, a tvým znamením [budiž] džbán octa. Paprsky slunce [prosvítající mraky] jsou horší než slunce, a tvým znamením [budiž] kapající voda.
אמר רב נחמן זוהמא דשימשא קשי משימשא וסימניך דנא דחלא שברירי דשימשא קשו משימשא וסימניך דילפא

Originál: Yoma 28b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu