Joma 83b יומא

[Kde] je to možné s nesvěceným – to je samozřejmé! Je to potřebné pro šabat.

I o šabatu je to samozřejmé, [neboť zákaz] přenášení je [jen] z ustanovení rabínů! S čím se zde zabýváme? S květináčem bez otvoru, [jehož plody podléhají desátku jen] z ustanovení rabínů.

Jeden mistr zastává, že neodesátkované je přísnější, a druhý mistr zastává, že teruma je přísnější.

Řekněme, že je to spor tanaitů, neboť se učí: Koho uštkl had, volá se mu lékař z místa na místo [o šabatu], roztrhne se mu slepice, nastříhá se mu pórek a krmí se jím, a není třeba oddělovat desátek – to jsou slova Rabiho. Rabi Elazar bar rabi Šimon říká: Ať nejí, dokud se neoddělí desátek.

Řekněme, že je to [názor] rabi Elazara bar rabi Šimona, a ne Rabiho?

Můžeš říci, že [jde] i [o názor] Rabiho: Rabi to tam říká pouze ohledně desátku ze zeleniny, [který je] z ustanovení rabínů; ale u desátku z obilí, kde je neodesátkované [zakázáno] z Tóry, i Rabi souhlasí. Neboť kdybys mu to dovolil u květináče bez otvoru, přišel by jíst [i] z květináče s otvorem.

Rabíni učili: Koho zachvátil bulmus, krmí se medem a všemi druhy sladkostí, neboť med a všechny druhy sladkostí rozjasňují světlo očí člověka. A ačkoli pro to není důkaz, je pro to náznak: „Pohleďte, jak se mi rozjasnily oči, protože jsem okusil trochu tohoto medu“ (1S 14,29).

A co [znamená] „ačkoli pro to není důkaz“? Že tam [Jonatana] nezachvátil bulmus.

Abaje řekl: To se učí pouze [o jídle] po jídle; ale před jídlem [sladkosti hlad] dráždí, neboť je psáno: „Našli na poli egyptského muže a přivedli ho k Davidovi. Dali mu chléb a jedl, napojili ho vodou, dali mu kus fíkového koláče a dva hrozinkové koláče; jedl, a vrátil se mu duch, neboť nejedl chléb a nepil vodu tři dny a tři noci“ (1S 30,11–12).

Rav Nachman řekl jménem Šmuele: Koho zachvátil bulmus, krmí se tučným ocasem s medem. Rav Huna, syn Rav Jehošuy, řekl: Také jemnou bílou moukou s medem. Rav Papa řekl: I ječnou moukou s datlovým medem. Rabi Jochanan řekl: Jednou mě zachvátil bulmus, a běžel jsem na východní stranu fíkovníku, a splnil jsem na sobě [verš]: „Moudrost udržuje při životě svého majitele“ (Kaz 7,12). Neboť Rav Josef učil: Kdo chce okusit chuť fíku, ať se obrátí k jeho východní straně, jak se říká: „A vzácnými plody slunce“ (Dt 33,14).

Rabi Jehuda a rabi Josi šli po cestě. Rabi Jehudu zachvátil bulmus. Přepadl pastýře a snědl jeho chléb. Rabi Josi mu řekl: Okradl jsi pastýře! Když přišli do města, zachvátil bulmus rabi Josiho. Obklopili ho [lidé] s miskami a talíři. Rabi Jehuda mu řekl: Já jsem okradl pastýře, a ty jsi okradl celé město.

A dále: Rabi Meir, rabi Jehuda a rabi Josi šli po cestě. Rabi Meir dbal na jména, rabi Jehuda a rabi Josi na jména nedbali. Když přišli na jedno místo, hledali nocleh. Dali jim [ho]. Řekli mu: Jak se jmenuješ? Řekl jim: Kidor. [Rabi Meir] řekl: Plyne z toho, že je to zlý člověk, jak se říká: „Neboť jsou to pokolení (ki dor) zvrácenosti“ (Dt 32,20). Rabi Jehuda a rabi Josi mu svěřili své měšce. Rabi Meir mu svůj měšec nesvěřil. Šel a uložil ho na hrob jeho otce.

[Otec] se mu zjevil ve snu: Pojď a vezmi měšec, který leží u hlavy toho muže. Nazítří jim řekl: Tak se mi to zjevilo ve snu. Řekli mu: Sny v předvečer šabatu nemají žádnou podstatu. Rabi Meir šel, hlídal ho celý den a přinesl ho [měšec].

Nazítří mu řekli: Dej nám naše měšce. Řekl jim: Nic takového se nikdy nestalo. Rabi Meir jim řekl: Proč jste nedbali na jméno? Řekli mu: Proč jsi nám to, mistře, neřekl? Řekl jim: Řekněme, že jsem řekl [že je třeba] mít obavy; řekl jsem snad, [že je třeba někoho] mít za [zloděje]?

Odvlekli ho a vzali do krčmy. Uviděli čočku na jeho kníru. Šli a dali to znamení jeho ženě, vzali své měšce a přinesli je. On šel a zabil svou ženu.

To je to, (co jsme se učili): První voda [umývání rukou] dala jíst vepřové maso, poslední voda zabila duši.

A nakonec dbali na jména. Když přišli k domu [muže], jehož jméno bylo Bala, nevešli k němu. Řekli: Plyne z toho, že je to ničema, neboť je psáno: „Řekl jsem o té, jež zchátrala (bala) v cizoložstvích“ (Ez 23,43). (Jako „Když jsem zchátralá (beloti), budu mít rozkoš?“ (Gn 18,12) – tj. zestárlá v cizoložstvích.)

„Koho pokousal vzteklý pes“ atd. Rabíni učili: Pět věcí bylo řečeno o vzteklém psu: má otevřenou tlamu, kape mu slina, uši má svěšené, ocas má položený mezi stehny a chodí po krajích cest. A někteří říkají: také štěká, a jeho hlas není slyšet. Od čeho to je? Rav řekl: Čarodějnice si s ním hrají. A Šmuel řekl: Spočívá na něm zlý duch.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je v tom,