Makot 5b מכות

Je-li to spiknutí, [neměla by být popravena] ani první skupina! Řekl rabi Abahu: [Jde o případ,] kdy už [na základě jejího svědectví] předtím popravili.

Co se stalo, stalo se [to je přece důvod k popravě]! Nýbrž řekl Rava: Takto to míní: Je-li to jen jediná skupina, je popravena; je-li jich více, nejsou popraveni. Ale vždyť říká „jen [první skupina]“! To je potíž.

Jedna žena přivedla svědky a byli usvědčeni ze lži; přivedla [jiné] svědky a byli usvědčeni ze lži. Šla a přivedla další svědky, kteří usvědčeni nebyli. Řekl Reš Lakiš: Tato je zjevně podezřelá [a jejím svědkům se nevěří]. Řekl mu rabi Elazar: I když je ona podezřelá, je snad podezřelý celý Izrael?

Jednou seděli před rabi Jochananem a přišel před ně podobný případ. Řekl Reš Lakiš: Tato je zjevně podezřelá. Řekl mu rabi Jochanan: I když je tato podezřelá, je snad podezřelý celý Izrael? Obrátil se [Reš Lakiš] a pohlédl nevlídně na rabi Elazara. Řekl mu: Slyšel jsi ta slova od syna kováře [rabi Jochanana], a neřekl jsi mi je jeho jménem!

Máme říci, že Reš Lakiš mluví podle rabi Jehudy a rabi Jochanan podle rabínů?

Reš Lakiš ti řekne: Já to říkám i podle rabínů. Rabíni to říkají jen tam, kde nikdo [svědky] nevyhledává; ale zde je, neboť ona je [stále] vyhledává.

A rabi Jochanan ti řekne: Já to říkám i podle rabi Jehudy. Rabi Jehuda to říká jen tam, kde říkáme: Copak stál celý svět u těchto [usvědčujících svědků]? Ale zde tito o [svém] svědectví vědí a ti o [svém] svědectví nevědí.

MIŠNA: Křiví svědkové nejsou popraveni, dokud není vynesen rozsudek [nad obžalovaným]. Neboť saduceové říkají: [Nejsou popraveni], dokud [obžalovaný] není popraven, jak je řečeno: „Život za život“ (Ex 21,23).

Řekli jim mudrci: Vždyť je přece řečeno: „Učiníte mu, jak zamýšlel učinit svému bratru“ (Dt 19,19), a hle, jeho bratr je naživu! Proč je tedy řečeno „život za život“? Mohl bys myslet, že od chvíle, kdy [soud] přijal jejich svědectví, mají být popraveni; proto Písmo praví „život za život“ – nejsou popraveni, dokud není vynesen rozsudek.

GEMARA: Učil Bereibi: Nepopravili-li [obžalovaného, křiví svědkové] jsou popraveni; popravili-li, nejsou popraveni. Řekl jeho otec: Synu, cožpak to není úsudek a fortiori [že tím spíše mají být popraveni]?

Řekl mu: Naučil jsi nás, mistře, že se netrestá na základě úsudku. Neboť se učí [v baraitě]: „Muž, který si vezme svou sestru, dceru svého otce nebo dceru své matky“ (Lv 20,17). Mám jen dceru jeho otce, která není dcerou jeho matky, a dceru jeho matky, která není dcerou jeho otce. Odkud [vím o] dceři jeho matky i dceři jeho otce? Písmo praví: „Odkryl nahotu své sestry“ (Lv 20,17).

Dříve než by to [Písmo] řeklo, mohl jsem to [vyvodit] z úsudku: Jestliže trestá za dceru jeho otce, která není dcerou jeho matky, a za dceru jeho matky, která není dcerou jeho otce, za dceru jeho otce i jeho matky tím spíše! Z toho se učíš, že se netrestá na základě úsudku.

O trestu jsme slyšeli; odkud je výstraha [tj. zákaz]? Písmo praví: „Nahotu své sestry, dcery svého otce nebo dcery své matky“ (Lv 18,9). Mám jen dceru jeho otce, která není dcerou jeho matky, a dceru jeho matky, která není dcerou jeho otce. Odkud [vím o] dceři jeho otce i jeho matky? Písmo praví: „Nahotu dcery ženy svého otce, zplozené tvým otcem – je to tvá sestra“ (Lv 18,11).

Dříve než by to [Písmo] řeklo, mohl jsem to [vyvodit] z úsudku: Jestliže byl varován před dcerou své matky, která není dcerou jeho otce, a před dcerou svého otce, která není dcerou jeho matky, před dcerou svého otce i své matky tím spíše! Z toho se učíš, že se nevaruje [tj. nezakazuje] na základě úsudku.

Odkud [víme, že platí totéž pro křivé svědky proti] těm, kdo jsou povinni ran? Písmo praví „viník“ – „viník“.

Odkud [totéž pro křivé svědky proti] těm, kdo jsou povinni vyhnanství? Vyvozuje se to z [výrazu] „vrah“ – „vrah“.

Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Jehuda ben Tabaj: Kéž nespatřím útěchu [Izraele], jestliže jsem nedal popravit křivého svědka, abych vyvrátil [mínění] saduceů, kteří říkali: Křiví svědkové nejsou popraveni, dokud není popraven odsouzený.

Řekl mu Šimon ben Šetach: Kéž nespatřím útěchu, jestliže jsi neprolil nevinnou krev! Neboť mudrci řekli: Křiví svědkové nejsou popraveni, dokud nejsou usvědčeni oba, a nedostávají rány, dokud nejsou usvědčeni oba.

Ihned se rabi Jehuda ben Tabaj zavázal, že nebude vynášet rozhodnutí, leda v přítomnosti Šimona ben Šetacha. A po všechny své dny se rabi Jehuda ben Tabaj vrhal na hrob onoho svědka a byl slyšet jeho hlas. Lid se domníval, že je to hlas popraveného. Řekl: Ten hlas je můj. Poznáte to: zítra zemřu, a jeho hlas už nebude slyšet.

Řekl Rav Acha, syn Ravy, Rav Ašimu: Možná s ním [ten mrtvý] stál před soudem [a hlas tedy mohl ustat i z jiného důvodu], nebo také: [rabi Jehuda] jej usmířil.

MIŠNA: „Na základě výpovědi dvou svědků nebo tří svědků bude ten, kdo má zemřít, usmrcen“ (Dt 17,6). Jestliže se svědectví ustavuje dvěma, proč Písmo výslovně uvádí tři? Nýbrž aby přirovnalo (tři ke dvěma): jako tři mohou usvědčit dva, tak dva mohou usvědčit tři. A odkud [víme, že] i sto? Písmo praví „svědků“.

Rabi Šimon říká: Jako dva nejsou popraveni, dokud nejsou usvědčeni oba, tak ani tři nejsou popraveni, dokud nejsou usvědčeni všichni tři. A odkud [víme, že] i sto? Písmo praví „svědků“.

Rabi Akiva říká: Třetí nebyl [zmíněn], aby se mu ulehčilo, nýbrž aby se mu přitížilo a aby jeho rozsudek byl jako jejich.

A jestliže tedy Písmo potrestalo toho, kdo se připojí k pachatelům přestupku, jako pachatele přestupku, oč spíše odmění toho, kdo se připojí k vykonavatelům přikázání, jako vykonavatele přikázání!

A jako [u] dvou, ukáže-li se, že jeden z nich je příbuzný nebo nezpůsobilý, je jejich svědectví neplatné, tak i [u] tří, ukáže-li se, že jeden z nich je příbuzný nebo nezpůsobilý, je jejich svědectví neplatné. Odkud [víme, že] i sto? Písmo praví „svědků“.