Megila 25b מגילה

co je před a co je vzadu. Proto nás to učí.

Příběh Lota a jeho dvou dcer se čte i překládá. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom dbát na čest Avrahama. Proto nás to učí.

Příběh Tamar a Jehudy se čte i překládá. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom dbát na čest Jehudy. Proto nás to učí: je to jeho chvála, neboť [vinu] doznal.

První příběh o teleti se čte i překládá. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom dbát na čest Izraele. Proto nás to učí: tím spíše je jim to milé, neboť je to pro ně smíření.

Kletby a požehnání se čtou i překládají. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom se obávat, že shromáždění ochabne na duchu. Proto nás to učí.

Varování a tresty se čtou i překládají. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom se obávat, že by [lidé] začali jednat ze strachu. Proto nás to učí.

Příběh Amnona a Tamar se čte i překládá, [příběh Avšaloma se čte i překládá]. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom dbát na čest Davida. Proto nás to učí.

Příběh ženiny v Giv'ě se čte i překládá. To je samozřejmé! – Mohl bys říci: Měli bychom dbát na čest Binjamina. Proto nás to učí.

„Oznam Jeruzalému jeho ohavnosti“ (Ez 16,2) se čte i překládá. To je samozřejmé! – [Má to] vyloučit [názor] rabiho Eliezera. Neboť se učí v baraitě: Stalo se, že jeden člověk četl před rabim Eliezerem „Oznam Jeruzalému jeho ohavnosti“. Řekl mu: Než budeš zkoumat ohavnosti Jeruzaléma, jdi a zkoumej ohavnosti své matky. Prozkoumali [jeho původ] a našli na něm stopu nezpůsobilosti.

A tyto se čtou, ale nepřekládají (pomůcka: RABDN): Příběh Reuvena se čte, ale nepřekládá. A stalo se, že rabi Chanina ben Gamliel šel do Kavulu, a představený synagogy četl: „I stalo se, když Izrael přebýval [v té zemi]“ (Gn 35,22), a [rabi Chanina] řekl překladateli: Překládej jen poslední [verš]. A mudrci ho pochválili.

Druhý příběh o teleti se čte, ale nepřekládá. Který je druhý příběh o teleti? Od „I řekl Mojžíš [Aharonovi]“ (Ex 32,21) až po „A Mojžíš viděl“ (Ex 32,25).

Učí se v baraitě: Rabi Šimon ben Elazar říká: Vždy ať je člověk opatrný ve svých odpovědích, neboť na základě odpovědi, kterou dal Aharon Mojžíšovi, se pochybovači stali bezbožnými, jak je řečeno: „A hodil jsem ho do ohně a vyšlo toto tele“ (Ex 32,24).

Kněžské požehnání se čte, ale nepřekládá. Jaký je důvod? Protože je psáno: „Ať [Hospodin] pozvedne [svou tvář k tobě]“ (Nu 6,26).

Příběh Davida a Amnona se ani nečte, ani nepřekládá. Ale vždyť jsi řekl: Příběh Amnona a Tamar se čte i překládá! – Není to obtíž: tamto, kde je psáno „Amnon, syn Davidův“, a tohle, kde je psáno jen „Amnon“.

Učili naši mistři: Všechny verše, které jsou v Tóře napsány hrubě, se čtou slušně, jako například [místo] „jišgalena“ [se čte] „jiškavena“ [bude s ní ležet] (Dt 28,30); [místo] „ba-afolim“ „ba-techorim“ [vředy] (Dt 28,27); [místo] „chirjonim“ „divjonim“ [trus] (2Kr 6,25); [místo] „aby jedli svůj kal a pili vodu svých nohou“ (2Kr 18,27) [se čte]: „aby jedli svůj výkal a pili svou moč“.

[Místo] „le-machraot“ „le-mocaot“ [na záchodky] (2Kr 10,27). Rabi Jehošua ben Korcha říká: „Le-machraot“ [se čte] tak, jak je to psáno, protože je to potupa pro modlářství.

Řekl Rav Nachman: Veškerý posměch je zakázán kromě posměchu modlářství, který je dovolen, neboť je psáno: „Bel se skácí, Nevo se sklání“ (Iz 46,1), a je psáno: „Sklonili se, skáceli se spolu, nemohli zachránit břemeno“ (Iz 46,2). Rabi Janaj řekl: Odtud: „Kvůli jalovicím Bejt Avenu se budou strachovat obyvatelé Šomronu, neboť nad ním truchlí jeho lid a jeho kněží nad ním jásají, nad jeho slávou, protože od něho odešla do vyhnanství“ (Oz 10,5). Nečti „kevodo“ [jeho sláva], nýbrž „kevedo“ [jeho játra, tj. jeho tíže].

Řekl Rav Huna bar Manoach jménem Rava Achy, syna Rava Iky: Izraelitovi je dovoleno říci pohanovi: Vezmi svou modlu a strč si ji do svého šin-tav [zadku]. Řekl Rav Aši: Kdo má špatnou pověst, toho je dovoleno potupit [slovy] gimel a šin; kdo má dobrou pověst, toho je dovoleno chválit, a kdo ho chválí, na toho hlavu ať spočinou požehnání.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo čte svitek vstoje“.

MIŠNA: Obyvatelé města, kteří prodali náměstí města, kupují za jeho výtěžek synagogu; [prodali-li] synagogu, kupují skříň [na svitky]; skříň – kupují obaly [na svitky]; obaly –