Talmud česky

Pesachim 24a פסחים

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 24a · 16 segmentů

1
A nepatří-li to k jídlu, vztáhni to na zákaz užitku.
ואם אינו ענין לאכילה תנהו ענין לאיסור הנאה
2
Ale pak, jako zde [jde o] spálení, i všechny zákazy v Tóře ať jsou spalovány! Verš praví: „Na svatém místě bude ohněm spálena“ (Lv 6,23) – svaté [věci] se spalují, ale ne všechny zákazy v Tóře se spalují.
אי מה כאן בשריפה אף כל איסורין שבתורה בשריפה אמר קרא (ויקרא ו, כג) בקדש באש תשרף בקדש בשריפה ואין כל איסורין שבתורה בשריפה
3
Ale přichází snad „na svatém místě bude ohněm spálena“ k tomuto? To je přece potřebné pro [výklad] rabiho Šimona, jak se učí: Rabi Šimon říká: „Na svatém místě bude ohněm spálena“ – učí o oběti za hřích, že ji pálí na svatém místě. Mám jen tuto; odkud [víme] o nezpůsobilých nejsvětějších obětech a obětních částech méně svatých obětí? Písmo praví: „[Každá]… na svatém místě bude ohněm spálena“.
והאי בקדש באש תשרף להכי הוא דאתא האי מיבעי ליה לכדרבי שמעון דתניא רבי שמעון אומר בקדש באש תשרף לימד על חטאת ששורפין אותה בקדש ואין לי אלא זו בלבד פסולי קדשי קדשים ואמורי קדשים קלים מנין תלמוד לומר (וכל) בקדש באש תשרף
4
Rabi Jonatan mu řekl: Tvůj učitel to říká z tohoto verše: „A zůstane-li něco z masa obětí uvedení [do úřadu] a z chleba do rána…“ atd. (Ex 29,34). Písmo nemuselo říkat „nebude se jíst“. Proč tedy Písmo praví „nebude se jíst“? Nepatří-li to k věci samé, neboť je psáno: „spálíš zbytek ohněm“ (Ex 29,34), vztáhni to na ostatní zákazy v Tóře. A nepatří-li to k jídlu, vztáhni to na zákaz užitku.
אמר ליה רבי יונתן רבך מהאי קרא קאמר לה (שמות כט, לד) ואם יותר מבשר המלואים ומן הלחם עד הבקר וגו' שאין תלמוד לומר לא יאכל ומה תלמוד לומר לא יאכל אם אינו ענין לגופיה דהא כתיב (שמות כט, לד) ושרפת את הנותר באש תנהו ענין לשאר איסורין שבתורה ואם אינו ענין לאכילה תנהו ענין לאיסור הנאה
5
Ale pak, jako zde [jde o] spálení, i všechny zákazy v Tóře ať jsou spalovány! Verš praví: „spálíš zbytek“ – zbytek [notar] se spaluje, ale ne všechny zákazy v Tóře se spalují.
אי מה כאן בשריפה אף כל איסורין שבתורה בשריפה אמר קרא ושרפת את הנותר נותר בשריפה ואין כל איסורין שבתורה בשריפה
6
Ale přichází snad „nebude se jíst“ k tomuto? To je přece potřebné pro [výklad] rabiho Elazara, neboť rabi Elazar řekl: „Nebude se jíst, neboť je to svaté“ – cokoli svatého, co se stalo nezpůsobilým; Písmo přichází dát zákaz na jeho jídlo.
והאי לא יאכל להכי הוא דאתא האי מיבעי ליה לכדרבי אלעזר דאמר ר' אלעזר לא יאכל כי קדש הוא כל שבקדש פסול בא הכתוב ליתן לא תעשה על אכילתו
7
Abaje řekl: Ve skutečnosti [z] prvního verše, a obrať to: Ať napíše „ohněm bude spálena“ a nebude třeba „nebudeš jíst“. Proč Písmo praví „nebudeš jíst“? Nepatří-li to k věci samé, neboť to vyplývá z [výkladu] rabiho Elazara, vztáhni to na všechny zákazy v Tóře; a nepatří-li to k jídlu, vztáhni to na zákaz užitku.
אמר אביי לעולם מקרא קמא ואיפוך דליכתוב באש תשרף ולא בעי לא תאכל מה תלמוד לומר לא תאכל אם אינו ענין לגופו דנפקא ליה מדרבי אלעזר תנהו ענין לכל איסורין שבתורה ואם אינו ענין לאכילה תנהו ענין לאיסור הנאה
8
Ale pak, jako zde [jde o] spálení, i všechny zákazy v Tóře ať jsou spalovány! Verš praví „zbytek“ – zbytek se spaluje, ale ne všechny zákazy v Tóře se spalují.
אי מה כאן בשריפה אף כל איסורין שבתורה בשריפה אמר קרא הנותר הנותר בשריפה ואין כל איסורין שבתורה בשריפה
9
Rav Papa řekl Abajemu: Ale řekni: [Přichází,] aby pro něj stanovil [zvláštní zákaz] – nepřichází snad k věci samé? Neboť [kdyby to bylo] z [výkladu] rabiho Elazara, za obecný zákaz se netrestá bičováním.
אמר ליה רב פפא לאביי ואימא ליחודי ליה לאו לגופיה הוא דאתא דאי מדרבי אלעזר אין לוקין על לאו שבכללות
10
Nýbrž Rav Papa řekl: Odtud: „Maso, které se dotkne čehokoli nečistého, se nebude jíst, ohněm bude spáleno“ (Lv 7,19). Písmo nemuselo říkat „nebude se jíst“. Proč tedy Písmo praví „nebude se jíst“?
אלא אמר רב פפא מהכא (ויקרא ז, יט) והבשר אשר יגע בכל טמא לא יאכל באש ישרף שאין תלמוד לומר לא יאכל מה תלמוד לומר לא יאכל
11
Nepatří-li to k věci samé, neboť to vyplývá úsudkem a minori ad maius z desátku, [který je] lehčí: Jestliže o desátku, [který je] lehčí, Tóra řekla: „Neodstranil jsem z něho nic v nečistotě“ (Dt 26,14), svaté maso, [které je] přísnější, tím spíše.
אם אינו ענין לגופו דהא נפקא ליה מקל וחומר ממעשר הקל ומה מעשר הקל אמרה תורה (דברים כו, יד) לא בערתי ממנו בטמא בשר קדש חמור לא כל שכן
12
A kdybys řekl, že se nevaruje [zákazem] na základě úsudku – je to přirovnání, neboť je psáno: „Nesmíš jíst ve svých branách desátek svého obilí, svého moštu a svého oleje, ani prvorozené ze svého skotu…“ atd. (Dt 12,17).
וכי תימא אין מזהירין מן הדין הקישא הוא דכתיב (דברים יב, יז) לא תוכל לאכול בשעריך מעשר דגנך תירושך ויצהרך ובכורות בקרך וגו'
13
Proč tedy Písmo praví „nebude se jíst“? Nepatří-li to k věci samé, vztáhni to na všechny zákazy v Tóře; a nepatří-li to k jídlu, vztáhni to na užitek.
מה תלמוד לומר לא יאכל אם אינו ענין לגופו תנהו ענין לכל איסורין שבתורה ואם אינו ענין לאכילה תנהו ענין להנאה
14
Ale pak, jako zde [jde o] spálení, i všechny zákazy v Tóře ať jsou spalovány! Verš praví „zbytek“ – zbytek se spaluje, ale ne všechny zákazy v Tóře se spalují.
אי מה כאן בשריפה אף כל איסורין שבתורה בשריפה אמר קרא הנותר הנותר בשריפה ואין כל איסורין שבתורה בשריפה
15
Ravina řekl Ravu Ašimu: Ale řekni: [Přichází,] aby jej přestupoval dvěma zákazy! Neřekl snad Abaje: Kdo sní vodního plaza, je bičován čtyřikrát;
אמר לי' רבינא לרב אשי ואימא לעבור עליו בשני לאוין לאו מי אמר אביי אכל פוטיתא לוקה ארבע
16
mravence, je bičován pětkrát;
נמלה לוקה חמש

Originál: Pesachim 24a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu